Muž, který dal společně se Santinim a otcem a synem Dientzenhoferovými tvář českému baroku, byl zřejmě workoholik. S žádným jménem se totiž nesetkáte na tolika místech a tak různorodých projektech, jako právě s Františkem Maxmiliánem Kaňkou.
Pražan křtěný Vltavou
Narodil se 19. srpna 1674 v Praze na Starém Městě, míval velký dům s prosperujícím pivovarem v Dlouhé ulici a na Starém Městě také v červenci 1766 ve věku 91 let zemřel. Zčásti se vyučil u svého otce, zčásti u Pavla Ignáce Bayera, který se například podílel na barokní přestavbě zámku Hluboká anebo na stavbě kostela Panny Marie na Chlumku v Luži. Podnikl studijní cestu do Itálie, pobýval i ve Vídni a po návratu do rodného města se pustil do vlastních projektů. Do roku 1734, kdy ještě před dovršením šedesáti let Kaňka udělal tečku za svou kariérou a nadále se věnoval jen rodině a péči o rozsáhlý majetek, stihnul neuvěřitelné množství práce.
Času měl rozhodně víc než například Dientzenhoferové; na rozdíl od nich se totiž věnoval hlavně projektování, ale už dál nevedl své stavby jako stavitel. Jeho jméno nacházíme rovněž u staveb, které zahájili jiní, namátkou Giovanni Battista Alliprandi či Jan Blažej Santini, a Kaňka po jejich smrti stavby dokončil. Často také není jasné, komu připsat autorství té které stavby – otazníky se dodnes vznáší například nad Zrcadlovou kaplí Klementina. Nikdo nedokázal přesně určit, zda jejím autorem byl František Maxmilián Kaňka anebo Kilián Ignác Dientzenhofer.
Šlechtické rody i církevní řády
Klientelu měli všichni slavní architekti stejnou, zaměstnávaly je zejména šlechtické rody a církevní řády. Kaňka pracoval často pro rod Černínů, a to od úprav Černínského paláce na Hradčanech přes zámek ve Vinoři a dva paláce na Malé Straně až po kapli v zahradním paláci ve Vídni. Pro rod Kinských projektoval zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou.
Pro Valdštejny navrhnul zámek a kostel v Loučeni a opravoval románsko-gotickou baziliku sv. Prokopa v Třebíči; Kaňkovým dílem je barokní síťová štuková klenba, která nahradila zchátralé stropy. Pro pány Vrtby se ujal přestavby zámku Konopiště a projektoval Vrtbovskou zahradu na Malé Straně v Praze, považovanou za jednu z nejkrásnějších barokních zahrad střední Evropy. Pracoval také pro církevní řády – jeho dílem jsou například chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli pro piaristy, dostavba pražského Klementina pro jezuity a část kláštera na Zbraslavi pro cisterciáky.
Kaňka, Braun a Bolfánek
Mezi důvěrné Kaňkovy přátele patřil Maxmilián Bernard Braun, který se jako sochař podílel na téměř dvou desítkách jeho staveb v Praze i na venkově. Společným dílem byly vedle Vrtbovské zahrady také kostel sv. Klementa v Klementinu (mimochodem se 190 „kousky“ vůbec největší kolekce Braunových soch na jediném místě), Černínský palác na Hradčanech nebo Hospital v Kuksu. Kaňka rovněž navrhoval sokly pod Braunovy sochy na Karlově mostě a celkovou koncepci morových sloupů.
Mezi málo známé skvosty a výsledky jejich spolupráce patří pomník císaři Karlu VI., jemuž chtěl hrabě František Antonín Špork původně postavit sochu na Karlově mostě v Praze. Záměr se nezdařil, a tak je výsledkem císařův pomník obohacený o sloupový baldachýn s výjevem vidění sv. Huberta, stojící v polích nedaleko středočeského Hlavence.
Ne všechny Kaňkovy práce se dochovaly; jeho dílem byl například barokní kostel sv. Wolfganga nad Chudenicemi poblíž Klatov. Poutníkům sloužil pouze šedesát let, než roku 1786 přišla osudová rána v podobě dekretu císaře Josefa II. o zrušení filiálních kostelů. Na začátku 19. století byl zbořen a zbyla z něj jen věž, která dnes slouží jako rozhledna zvaná Bolfánek.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu! |