Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malá přehlídka velkých barokních skvostů architekta Kaňky

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Ve čtvrtek 14. července uplyne 250 let od smrti Františka Maxmiliána Kaňky, jednoho z nejvýznamnějších českých barokních architektů. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na stavby, které nesou jeho rukopis – a připravte se na pořádnou jízdu, protože pracovní tempo pana Kaňky bylo zdrcující.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Karlovu Korunu navrhl Jan Blažej Santini, po jeho smrti ji dokončil František Maxmilián Kaňka. | foto: Kudy z nudy

Muž, který dal společně se Santinim a otcem a synem Dientzenhoferovými tvář českému baroku, byl zřejmě workoholik. S žádným jménem se totiž nesetkáte na tolika místech a tak různorodých projektech, jako právě s Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Pražan křtěný Vltavou

Poničené stropy baziliky sv. Prokopa v Třebíči nahradil Kaňka barokní síťovou štukovou klenbou.

Poničené stropy baziliky sv. Prokopa v Třebíči nahradil Kaňka barokní síťovou štukovou klenbou.

Narodil se 19. srpna 1674 v Praze na Starém Městě, míval velký dům s prosperujícím pivovarem v Dlouhé ulici a na Starém Městě také v červenci 1766 ve věku 91 let zemřel. Zčásti se vyučil u svého otce, zčásti u Pavla Ignáce Bayera, který se například podílel na barokní přestavbě zámku Hluboká anebo na stavbě kostela Panny Marie na Chlumku v Luži. Podnikl studijní cestu do Itálie, pobýval i ve Vídni a po návratu do rodného města se pustil do vlastních projektů. Do roku 1734, kdy ještě před dovršením šedesáti let Kaňka udělal tečku za svou kariérou a nadále se věnoval jen rodině a péči o rozsáhlý majetek, stihnul neuvěřitelné množství práce.

Pro pány Vrtby se Kaňka ujal přestavby zámku Konopiště a projektoval Vrtbovskou zahradu na Malé Straně v Praze.

Pro pány Vrtby se Kaňka ujal přestavby zámku Konopiště a projektoval Vrtbovskou zahradu na Malé Straně v Praze.

Času měl rozhodně víc než například Dientzenhoferové; na rozdíl od nich se totiž věnoval hlavně projektování, ale už dál nevedl své stavby jako stavitel. Jeho jméno nacházíme rovněž u staveb, které zahájili jiní, namátkou Giovanni Battista Alliprandi či Jan Blažej Santini, a Kaňka po jejich smrti stavby dokončil. Často také není jasné, komu připsat autorství té které stavby – otazníky se dodnes vznáší například nad Zrcadlovou kaplí Klementina. Nikdo nedokázal přesně určit, zda jejím autorem byl František Maxmilián Kaňka anebo Kilián Ignác Dientzenhofer.

Šlechtické rody i církevní řády

Klientelu měli všichni slavní architekti stejnou, zaměstnávaly je zejména šlechtické rody a církevní řády. Kaňka pracoval často pro rod Černínů, a to od úprav Černínského paláce na Hradčanech přes zámek ve Vinoři a dva paláce na Malé Straně až po kapli v zahradním paláci ve Vídni. Pro rod Kinských projektoval zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou.

Pro Valdštejny navrhnul zámek a kostel v Loučeni a opravoval románsko-gotickou baziliku sv. Prokopa v Třebíči; Kaňkovým dílem je barokní síťová štuková klenba, která nahradila zchátralé stropy. Pro pány Vrtby se ujal přestavby zámku Konopiště a projektoval Vrtbovskou zahradu na Malé Straně v Praze, považovanou za jednu z nejkrásnějších barokních zahrad střední Evropy. Pracoval také pro církevní řády – jeho dílem jsou například chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli pro piaristy, dostavba pražského Klementina pro jezuity a část kláštera na Zbraslavi pro cisterciáky.

Kaňka, Braun a Bolfánek

Pro Valdštejny František Maxmilián Kaňka navrhnul zámek a kostel v Loučeni.

Pro Valdštejny František Maxmilián Kaňka navrhnul zámek a kostel v Loučeni.

Mezi důvěrné Kaňkovy přátele patřil Maxmilián Bernard Braun, který se jako sochař podílel na téměř dvou desítkách jeho staveb v Praze i na venkově. Společným dílem byly vedle Vrtbovské zahrady také kostel sv. Klementa v Klementinu (mimochodem se 190 „kousky“ vůbec největší kolekce Braunových soch na jediném místě), Černínský palác na Hradčanech nebo Hospital v Kuksu. Kaňka rovněž navrhoval sokly pod Braunovy sochy na Karlově mostě a celkovou koncepci morových sloupů.

Mezi málo známé skvosty a výsledky jejich spolupráce patří pomník císaři Karlu VI., jemuž chtěl hrabě František Antonín Špork původně postavit sochu na Karlově mostě v Praze. Záměr se nezdařil, a tak je výsledkem císařův pomník obohacený o sloupový baldachýn s výjevem vidění sv. Huberta, stojící v polích nedaleko středočeského Hlavence.

Ne všechny Kaňkovy práce se dochovaly; jeho dílem byl například barokní kostel sv. Wolfganga nad Chudenicemi poblíž Klatov. Poutníkům sloužil pouze šedesát let, než roku 1786 přišla osudová rána v podobě dekretu císaře Josefa II. o zrušení filiálních kostelů. Na začátku 19. století byl zbořen a zbyla z něj jen věž, která dnes slouží jako rozhledna zvaná Bolfánek.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu!



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.