Tohle pohoří je mnohem přívětivější než ostré štíty Vysokých Tater, z nichž některé lze dobývat jen v doprovodu horského vůdce.
Fatra je nižší, lépe přístupná, což ostatně Češi dobře vědí. V tabulkách návštěvnosti už před pár lety předběhli Poláky a nyní je v sezoně najdete snad v každém penzionu v Terchové, hlavním centru oblasti.
Vzhůru na Velký Rozsutec
Ale hurá na Velký Rozsutec. Pokoření této hory lze označit za středně těžkou túru, musíte si na ni však vyhradit pět až šest hodin.
Túru lze začít ve Štefanové, v půvabné vesnici se starými roubenkami. Cesta chvíli vede po louce a pak se noří do lesa, který mi asi na půl hodiny zakryje výhled na dnešní cíl. Dobývám první malý vrchol - Šlahorku - v nadmořské výšce 953 metrů. V tuto chvíli mám za sebou třetinu stoupání a cesta pokračuje lesem na sedlo Medziholie (1185 metrů). Je to křižovatka několika tras, já půjdu dál po červené.
Stojím na louce, kterou pokryl krásně žlutý koberec lučních květin. Jen se do něj zabořit a oddávat se tomu magickému výhledu na okolní hory, které se mi konečně ukázaly - jsou jarně zelené, až z toho přechází zrak. Na několika místech se ještě drží poslední vzkaz zimy - jarní sníh.
Těsně nad hlavou se mi tyčí cíl - Velký Rozsutec. Tam někde nahoře na horizontu vidím skupinu několika lidí. Vypadají jako mravenci, když šlapou v řadě za sebou a pak jeden po druhém ručkují po železném laně na jednom z náročnějších míst výstupu.
Nejvyšší čas vydat se za nimi.
Teď mě čeká nejnáročnější část. Cesta lesem začíná prudce stoupat, chvíli překračuji ohromné kameny, jindy mi pod nohama klouže jemnější štěrk. Pak přicházejí na řadu i řetězy, které zespoda působily tak odstrašujícím dojmem. Přijdou sice vhod, ale není třeba se jich bát.
Cesta trvá asi hodinu a čtvrt, než se vynořím v sedle přímo pod Velkým Rozsutcem. Je to úleva, protože dobýt vrch mi odtud trvá jen pět minut.
V sedle pod vrcholem Velkého Rozsutce. Odtud je to už jen pět minut.
"Hi, hi. To je nádhera, co říkáš?" vítá mě nahoře parta deseti Britů. Chvíli popadám dech, než se jich můžu zeptat, co dělají Britové na jednom z nejkrásnějších slovenských vrcholů.
"Sport, krásná příroda, levné pivo," vyjmenovávají hlavní důvody, proč se rozhodli právě pro Malou Fatru. Jeden z nich se přiznává, že na Slovensku není poprvé, a protože se mu tady líbilo, přemluvil k výletu i své kamarády. Za chvíli odcházejí a já si vychutnávám to ticho, klid a mír. Kochám se výhledem, který bere dech a kvůli kterému stálo za to se přidržovat železných lan a drápat se nahoru. Napravo mám Malý Rozsutec, na druhé straně vrchol Stohu. Hory jsou sice v jemném oparu, přesto v dálce vidím i vrcholky Tater.
Ze zelené plechové schránky vytahuji knihu návštěvníků. Čtu si poznámky těch, kteří tady letos byli přede mnou. První je ze 16. ledna 2006. Trochu mě zamrazí, když si představím, jak sem někdo šplhal v metrové závěji, zvláště v té letošní, na sníh bohaté zimě.
Pohled z Velkého Rozsutce na sedlo Medziholie,
kde se protíná několik turistických tras.
|
MŮŽE SE HODIT Jak se tam dostat Na Slovensko přejedeme přes hraniční přechod Makov za Rožnovem pod Radhoštěm. Odtud pak do Žiliny, kde už je značená Terchová. Kde se ubytovat Nejlépe v obcích Terchová, Zázrivá, Biely Potok, kde snad každý dům nabízí pokojíčky v soukromí. Ceny začínají na 200 korunách, za hotel zaplatíte asi 1000 slovenských korun. Kde se najíst V každé obci je několik restaurací, které však zatím ještě nepřizpůsobily svůj jídelníček letní sezoně. Najíst se dá již od osmdesáti slovenských korun. Co si přivézt ze Slovenska Rukodělné výrobky, jako jsou panenky ze slámy, ručně tkané koberce, knížky o folkloru. Za ochutnání také stojí slovenské sýry a vína. Další info www.slovakiatourism.sk |
Výhledy, které berou dech
"První lidé byli letos na Rozsutci už na Nový rok. Je to tady takový zvyk," vysvětluje mi později Jozef Mičo, šéf turistického sdružení v Terchové. "V zimě jde samozřejmě o velmi náročnou túru, ne každý se může nahoru vydat," dodává.
Je čas zamířit dolů. Cesta vede chvíli po hřebeni, pak ale začíná padat dolů do údolí. Myslela jsem si, že vylézt nahoru bude těžší. Mýlila jsem se. V kleti, která mezi sebe nepustí sluníčko, se ještě nyní, v začátkem června, drží sníh. Snažím se opatrně našlapovat, ale sjede mi noha a bořím se až ke kolenům. Klouže to i na kamenech, přidržuji se, čeho se dá. Proti mně stoupají dva Poláci - kluk s dívkou - a je vidět, že toho mají plné zuby. Sotva odpovídají na pozdrav.
Na louce v sedle Medzirozsutce hrůzný sestup končí. Odtud lze pokračovat na Malý Rozsutec (1229 metrů nad mořem). Za necelou půlhodinu je odměnou výhled na většího bráchu, kterého jsem dnes pokořila.
Vracím se zpět do sedla Medzirozsutce a začínám sestupovat do soutěsky Horné Diery. Je to jedna z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších túr na Malé Fatře. Společnost mi dělají pouze všudypřítomné skály, které lze zdolat jen pomocí žebříků a mostků. Kolem mě padají dolů vodopády, občas mám pocit, že se mi voda řítí přes hlavu, jindy musím projít potokem.
Po hodině cesta končí, přicházím na Podžiar, odkud je to už jen kousek do Štefanové, kde jsem začínala. A můžu se pyšnit tím, že jsem zdolala jeden z nejkrásnějších a nejfotogeničtějších vrcholů Malé Fatry. "Ještě krásnější je vyjít na Velký Rozsutec brzy ráno a shora pozorovat svítání. Ten pocit nic nepřekoná, když se vaší tváře dotknou první paprsky slunce," říká šéf turistického sdružení Jozef Mičo.
Túra z Velkého Rozsutce končí v soutěsce Horné Diery. Jde o jednu z nejkrásnějších tras na Malé Fatře. Lze ji zdolat jen po žebřících.
Za Jánošíkem do Terchové
Malá Fatra, to však nejsou jen hory, ale i folklor. Obec Terchová žije odkazem Jánošíka, po jehož stopách se zde můžete vydat. Túra vede přes lazy nad vesnicí, kde žijí potomci zbojníka, kde koníci stále lidem pomáhají obrábět jejich políčka, kde ženy tkají koberce a kde jsou lidé zvyklí potkávat se s vlkem i medvědem. Zkuste otevřít srdce některé z babiček, která by ani za nic nešla žít dolů do vesnice, kupte si od ní výšivku nebo ochutnejte ty pravé halušky.
Pokud máte rádi folklor, vydejte se do Terchové první srpnový víkend. Na Jánošíkovy slavnosti sice zavítá tolik lidí, že v obci není volná jediná postel, ale stojí to za to. Vždyť terchovský kroj patří mezi nejkrásnější na Slovensku.
 Malá Fatra, Velký Rozsutec |
 Malá Fatra z Javorníků |
 Krásný výhled z vrcholků Malé Fatry je odměnou za několikahodinový namáhavý výstup po kluzkých kamenech. Pohoří je nižší a lépe přístupné, než ostré štíty ve Vysokých Tatrách, proto je mezi českými turisty tak oblíbené. |
 Malá Fatra |
 Malá Fatra |
Túra z Velkého Rozsutce končí v soutěsce Horné Diery. Jde o jednu z nejkrásnějších tras na Malé Fatře. Lze ji zdolat jen po žebřících. |
 Malá Fatra |
V sedle pod vrcholem Velkého Rozsutce. Odtud je to už jen pět minut. |
