Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Parádní výlet mimo civilizaci. Západní Makedonie na kolech

aktualizováno 
Každý rok s několika přáteli vyrážíme na kolech do míst, kam zatím úplně nedorazila masová turistika. I proto už několik let jezdíme na Balkán. V Makedonii jsme byli dvakrát a obě cesty byly zajímavé jak cestovatelsky, tak cyklisticky. Během naší první cesty jsme objevovali krásy západní části této malebné země.

Do Makedonie jsme se poprvé vypravili v roce 2007. Vzhledem k extrémně levným letenkám do Soluně jsme se rozhodli využít této varianty s tím, že vzdálenost 170 km na makedonské hranice překonáme vlakem.

Řecké státní dráhy ale bohužel kola přepravují pouze jako cargo, a tak nám nezbylo než využít cestu autobusem do města Florina. Nejednalo se o státní autobusovou dopravu, takže to šlo překvapivě jednoduše.

Fotogalerie

Na kola jsme tak nasedli ještě v řecké Florině. Hranice jsme přejeli u Bitoly a pokračovali jsme dále k Ohridskému jezeru, podél hranic s Albánií, přes lyžařské středisko Mavrovo, města Gostivar a Tetovo do Skopje. Ze Skopje jsme se nechali převézt autobusem k bulharským hranicím do Delčeva a pokračovali jsme na kolech a vlakem do Sofie, odkud jsme odletěli zpět do Prahy. Celá trasa se dá zvládnout za 10 dní.

Ohridské jezero

Hned po překročení hranic jsme před městem Bitola narazili na rozsáhlé vykopávky antických památek Heraclea a musím říct, že mě doslova ohromily zachovalé krásné mozaiky. Naším prvním cílem, ke kterému jsme směřovali, bylo ale Ohridské jezero, kolem kterého jsou desítky klášterů a kostelů. Jedná se o místo, kam se na přelomu 9. a 10. století uchýlili žáci sv. Cyrila a sv. Metoděje, vyhnaní z Velkomoravské říše. Nejvýznamnější z nich byli sv. Kliment Ochridský a sv. Naum.

Bitola. Archeologické vykopávky Heraclea

Bitola. Archeologické vykopávky Heraclea

Průsmyk nad Ohridským jezerem

Průsmyk nad Ohridským jezerem

Ohridské jezero je poměrně vysokým horským hřebenem oddělené od svého méně známého dvojčete – Prespanského jezera. Naše cesta vedla právě přes tento hřeben, a tak se nám po několikakilometrovém stoupání naskytly krásné výhledy na obě jezera. Ohridské je dlouhé asi 30 km a má rozlohu 358 km2. Je napájeno podzemní řekou protékající pod horským hřebenem z Prespanského jezera, které je o 150 m výše a má asi o třetinu menší rozlohu.

Prvním z míst, která jsme u Ohridského jezera navštívili, byl klášter sv. Nauma založený před tisíci lety. Nachází se na břehu jezera v jeho jihovýchodní části, pouze jeden kilometr od hranic s Albánií. Toto místo určitě stojí za návštěvu. Kromě zmíněného kláštera se můžete podívat na vývěr podzemní řeky protékající pod horami z Prespanského jezera a lodičkou vás místní za zhruba 100 korun vezmou na prohlídku údajně nejstarší kaple a svatého místa na břehu Ohridského jezera.

Klášter sv.Naum

Klášter sv.Naum

Cestou kolem jezera do Ohridu míjíme četné rekreační resorty a maríny. Samotný Ohrid na nás působí příjemným dojmem. Historické centrum se nachází na kopci nad jezerem a navazuje na obchodní pěší zónu, která vás dovede až na pobřežní promenádu s restauracemi a příjemným posezením s výhledem na jezero.

Ohrid je současným kulturním centrem Makedonie a je místem, kde se koná řada mezinárodních konferencí. V roce 1980 byl Ohrid a celé Ohridské jezero se svými četnými památkami zapsán na seznam UNESCO. Ve městě a okolí je celá řada kostelů, ze kterých stojí za zhlédnutí především kostel svatého Panteleimona a nové archeologické objevy v jeho okolí, kostel Sveti Jovan Kaneo na skalním výběžku nad jezerem a kostel svaté Sofie. Když budete v historickém centru, rozhodně se zajděte podívat i do antického amfiteátru z 2. st. př. n. l.

Národní park Mavrovo

Ohridské jezero opouštíme ve městě Struga spolu s řekou Crni Drim, vytékající z jezera. Jedeme těsně podél albánské hranice až do lázeňského města Debar a cestou projíždíme jen pár vesniček s převážně albánským obyvatelstvem. V okolí Debaru mají být horké prameny a lázně, ale nějak je v tom omšelém městě nemůžeme najít. Přespíme v trochu rustikálním penzionu, kde na mě ráno ze stěny vedle postele kouká škorpión.

Dál pokračujeme podél řeky Radika ke klášteru Sv. Jovan Bigorski, který patří k nejvýznamnějším duchovním místům Makedonie. Máme štěstí, právě se zde koná pokládání základního kamene nové části kláštera. Je to velká událost za účasti vrcholných církevních hodnostářů, kteří se dostavili v nablýskaných černých Audi A6.

Sv.Jovan Bigorski

Sv.Jovan Bigorski

Za klášterem začíná několika kilometrové stoupání až k jezeru Mavrovo. Lyžařský resort Mavrovo, ležící ve výšce asi 1 300 metrů nad mořem, nás vítá sílícím deštěm a teplotou 5°C. Jedeme do jediného v mimosezoně otevřeného hotelu Bistra. Má čtyři hvězdičky a tomu odpovídá i cena. Ale naštěstí i vybavení a služby. Jsme úplně zmrzlí po deštivém a chladném dojezdu, a tak se rádi rozehřejeme v sauně a whirlpoolu.

Ráno leží na kopcích nad hotelem sníh, ale než se nasnídáme, není po něm díky sluníčku už ani památky. Dnes je prvním cílem Galičnik, horská vesnice známá svatebním festivalem Galička Svadba. Leží na několik set metrů vysokém skalním srázu na konci cesty a téměř konci světa. Vesnice nás uchvátila svojí klidnou atmosférou, krásou okolní přírody, historickými domky a srdečností místních lidí. Hned při příjezdu na nás ze skupinky místních dědů někdo volá: „Ajde de sa napijam!“ A u jednoho panáka to rozhodně nekončí. Pohostí nás i domácím gulášem z králíka a při odjezdu ještě dostaneme dárek - plakát ze svatebního festivalu. Neradi se loučíme, ale čeká nás ještě 70 km do Tetova.

Tetovo

Tetovo je město s asi padesáti tisíci obyvateli, převážně Albánci. V roce 2001 zde probíhaly boje mezi makedonskými vládními silami a albánskou Kosovskou osvobozeneckou armádou (UCK), což stále připomíná památník za městem. My jsme navštívili dvě nejvýznamnější muslimské památky, Malovanou mešitu a dervišský klášter Arabati Baba Tekke a obě v nás zanechaly hluboký dojem.

Děrvišský klášter v Tetovu

Děrvišský klášter v Tetovu

Cesta kolem řeky Treska

Cesta kolem řeky Treska

Naše další cesta vedla do Skopje, ale cestou jsme ještě odbočili do kaňonu Matka. Nebylo jednoduché se tam dostat, část cesty je totiž vysekaná ve skále. Stojí to ale za to. Před námi se otevřel pohled na překrásné jezero, které v hlubokém, skálami lemovaném údolí vytváří řeka Treska. Najdete zde stylovou kamennou horskou chatu s restaurací a několik kostelíků. Dali jsme si jedno Skopsko a na sluníčku si ho vychutnali spolu s geniem loci tohoto místa.

Skopje

Do Skopje přijíždíme po vedlejší silnici přes jižní předměstí a potká nás drsná, ale vlastně nakonec úsměvná příhoda. Partička místních, asi desetiletých kluků po nás hází kameny a zastoupí nám cestu s tím, že nás dál nepustí, když nezaplatíme. Vysvětlujeme jim, že jsme chudáci, kteří musí jet na kolech, protože nemají na auto. Rozesměje je to, pouští nás dál a pokřikují za námi cosi, čemu nerozumíme. Na Skopje nemáme mnoho času, brzy ráno nám jede autobus, kterým se chceme přesunout na hranice s Bulharskem a dále pokračovat vlakem a pak na kole do Sofie.

Centrum Skopje žije večer stejně, jako jiná města na Balkáně. Cestou na večeři se jdeme podívat na náměstí Makedonie a Kamenný most. Příjemný teplý večer s výborným jídlem a skvělým makedonským červeným vínem je asi naším nejlepším zážitkem ze Skopje. Ráno doslova nacpeme naše kola do zavazadlového prostoru autobusu, obsadíme poslední volná sedadla a jedeme do Delčeva. Naše cesta po Makedonii končí. Všichni ale víme, že se sem určitě chceme ještě vrátit.

Článek z naší druhé cesty do Makedonie, tentokrát do její východní části, pro vás připravujeme na příští týden.

Autoři:
Témata: Makedonie, Skopje




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.