Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Majitel zlatých dolů

  23:45aktualizováno  23:45
- Khalil! Mirek!« Zatímco nám Modi potřásal rukama, ze tmy se sbíhali vesničané; některé jsme znali jménem, jiní nám byli povědomí. Do Djakhalingu obývaného Malenky nás na podzim roku 1995 přivedla čápice Kristýna a znovu jsme se tam vrátili o čtyři roky později. »Zdá se,že se tady nic nezměnilo,« obrátil se ke mně Khalil. »Naštěstí.« V Dakaru jsme se doslechli, že na východě Senegalu vypukla zlatá horečka.
Kromě toho, že několik velkých společností otevřelo rozlehlé zlaté doly, začali do povodí Falémé přicházet zlatokopové z celé západní Afriky. Jeden z jejich táborů jsme viděli cestou do Djakhalingu: ubohé chatrče ze dřeva a trávy,u nich otvory do země o průměru asi půl metru a haldy hlíny a kamení. »Zlatokopové si vyberou místo, kde by mohla být zlatá ruda,« vysvětloval náš průvodce Y amadou. »Vykopou úzkou jámu a když narazí na žílu, vleže kutají šikmé nebo vodorovné chodby. Často se stává, že kamení někoho zasype. Ďábel si své zlato brání.« Obávali jsme se, jestli se i spořádaná zemědělská vesnička Djakhaling nezměnila ve zlatokopecký tábor. Ale Modi nás zavedl do stejně zařízené chýše jako před lety, jeho ženy nám uvařily stejně dobrý kuskus a od ohňů se ozýval stejný melodický zpěv... Za svítání mě probudily ostré rány. Na prostranství mezi chýšemi seděly dvě Modiho manželky a kladivy rozbíjely kusy kamení na štěrk. Ten pak děti ve dřevěných stoupách, které původně sloužily k drcení prosa, roztloukaly na jemný prach. O kousek dál byla třetí Modiho žena a z prachu rýžovala zlatěnky. Takže ani Modi neodolal zlaté horečce! Rozhlédl jsem se, kde je. U jedné z chýší rozmlouval s asi třicetiletým mužem. »Modi,« oslovil jsem ho, »proboha, kdy jsi začal těžit zlato?« »Asi před rokem,« řekl Modi, a jako by to byla samozřejmost, dodal: »Mám vlastní doly. Chceš se tam podívat?« Po zhruba osmi kilometrech na vypůjčených kolech jsme byli na místě. Modi pojal těžbu zlata na místní poměry víc než velkoryse. Před námi se otvíralo několik velkých jam. Každá z nich byla asi pět metrů dlouhá, dva metry široká a pět až deset metrů hluboká. Nad nimi stály přístřešky a konstrukce pro kladky,dolů vedly žebříky. »To jsi vykopal jenom se svými syny?« podivil se Khalil. Modi zavrtěl hlavou: »Ne, to vykopali moji dělníci.« Ukázalo se,že zatím jsme viděli jen jeden ze dvou Modiho dolů, kde za podíl vytěžené rudy pracuje čtyřicet až sedmdesát dělníků. Rudu, která patří Modimu, pak jeho ženy odnosí do vesnice a za sezonu z ní získají asi čtvrt kilogramu zlata. »Jak jsi vlastně na tohle místo přišel?« zeptal jsem se Modiho, když nám všechno předvedl. »Poradil jsem se s tuntigem, se šamanem,« šibalsky se usmál Modi. »Ráno jsi ho viděl. Zrovna nás po čase navštívil.« Když jsme znovu nasedali na kola, proběhla nám pod nohama malá bílá slípka. »To mi také poradil tuntigo,« ukázal na ni Modi. »Přinesl jsem ji sem jako kuře. Nikdo ji nekrmí, nikdo jí nedává vodu, ale žije tu a přináší m ým dolům štěstí.« Zpáteční cestu jsme absolvovali v největším poledním horku. Přemýšlel jsem o Africe a hlavně o Modim, o jeho podnikavosti i pověrčivosti, a rozhodl jsem se,že ho za pár let musím určitě ještě jednou navštívit.

Miroslav Bobek procestoval řadu afrických zemí. Je vedoucím projektu Českého rozhlasu Africká odysea, při kterém je sledována migrace čápů černých.


Modi Cissokho, manžel čtyř žen a otec sedmnácti dětí.

Autor:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.