Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Magickou gotiku najdete v klášteře Rosa coeli

  1:00aktualizováno  1:00
V cestě za fascinujícím gotickým snem kláštera Rosa coeli nám dnes nepomohou značené turistické značky; přesto však orientace nebude obtížná. Bohužel si na naší výpravě užijeme i asfaltové silnice: naše "námaha" však bude v cíli mnohonásobně odměněna.

Gotický klášter Rosa coeli. | foto: Filip Chludil


KLIKNĚTE NA MAPU

Dolní Kounice
Z ospalého vláčku vystoupíme na nádražíčku v Moravských Bránicích, větší obci, která leží 5 km jihovýchodně od Ivančic v údolí řeky Jihlavy. Jsme-li tu na jaře, můžeme hned na svazích v bezprostřední blízkosti nádraží obdivovat kvetoucí koniklec luční, čilimník nebo rozkvetlé koruny pokřivených tureckých višní – mahalebek.

Moravské Bránice kdysi náležely klášteru Rosa coeli, tedy magickému místu, kam právě míříme… Silniční směrovník nám ukáže správný směr a my se po asfaltové silnice vydáme do nedalekých, asi 2,5 km vzdálených Dolních Kounic – asi třítisícového městečka 7,5 km jihovýchodně od Ivančic, které, podobně jako Moravské Bránice, leží v údolí řeky Jihlavy.

Dolní Kounice jsou velmi starobylou obcí, jejíž původ se odvíjí od nejstaršího ženského kláštera na Moravě (1181), přesněji od kláštera premonstrátek zvaného Rosa coeli (Růže nebes). Ochranu Dolní Kounic kdysi zajišťoval gotický hrad z 13. století, který byl v 16. století přebudován na renesanční zámek. Z gotického hradu byly částečně zachovány hradby. Nás však nejprve asi bude zajímat pravý důvod naší návštěvy – Rosa coeli.

Rosa coeli
Klášter Rosa coeli

Pokud navštívíme Dolní Kounice mimo dobu nějakých oficiálních akcí, musíme nejprve navštívit místní radnici obecního úřadu, kde nám poskytnou informace a případně zapůjčí oproti kopii našeho občanského průkazu klíč k pokladu…

Rosa coeli
Díky klíči odemkneme těžká vrata a ocitneme se v pohádce anebo v horečném gotickém snu… Nacházíme se ve zřícenině bývalého kláštera Rosa coeli. Klášter byl roku 1420 za husitských válek vypálen a v roce 1526 byl zrušen docela. Po zániku kláštera se pod vlivem nedalekých husitských Ivančic do Dolních Kounic rozšířily sekty novokřtěnců, českých bratrů a valdenských.

Rosa coeli

Zřícenina bývalého klášterního kostela (chrámu Panny Marie) je úchvatná gotika v nahé, nejsyrovější kamenné podobě. Namísto klenutého stropu obdivujeme přeletující oblaka a ptáky a místo varhan kvílí v kamenných portálech vítr. V noci z kůru volá sýček… a chrámovou loď nasvěcuje měsíc…

Rosa coeli

V létě pokrývá zemi vysoká tráva, v zimě bělostný sníh. Klášter Rosa coeli inspiroval geniálního básníka Jana Skácela k nádherné básni. Ostatně jedna jeho sloka: "Na celém světě není tolik ticha/ jako když sněží/ v Dolních Kounicích/ a probořenou střechou/ katedrály/ snáší se k zemi bílý sníh." mne inspirovala právě k jedné zimní návštěvě… Pohled na neposkvrněnou plochu orámovanou dramatickou gotikou je fascinující. Kdo by tu zanechal stopy? Andělé přece létají…

I chrámová čtvercová zahrádka na nádvoří kláštera stojí za to: kamenné zdi obepíná pnoucí se břečťan a střeží středověké ticho.

Nejen básníka Jana Skácela vábila do Dolních Kounic "pouze" fascinující gotika vzdorující zániku i věčnosti, vábilo ho sem  i vynikající víno! Věhlasná vinná réva se zde na Staré hoře, Nové hoře, Kozí a Kobylí hoře pěstovala už ve středověku. A i v současnosti nese vinná viněta kvalitního moku značku: Rosa coeli.

Antonínek
Dominantou celého údolí je kopec zvaný Antonínek s kaplí sv. Antonína. I když je vysoký pouze 262 m n. m., stačí to, aby byl odtud krásný výhled na celou plochou část jižní Moravy. Toto místo je významné i archeologicky: našly se zde hojné nálezy ze starší doby kamenné, sídliště z doby bronzové i z období věteřovského.

Rosa coeli
Kostel sv. Antonína

V obci je na náměstíčku pseudorenesanční kostel z roku 1877-79, vzácná mramorová kazatelna je však z roku 1618.

V Dolních Kounicích najdeme i synagogu z roku 1652 a u ní opravený židovský hřbitov.

Rosa coeli
Židovský hřbitov v Dolních Kounicích

Bohužel již zmiňovaný renesanční zámek je značně zdevastován: za totality (jak už bylo vžitým nešvarem) byl využíván jako skladiště, a i po roce 1989 byl k témuž účelu využíván soukromými firmami. Jeho oprava, která je častým předmětem sporů, by si vyžádala velmi vysoké finanční prostředky.

TEXT: Jaroslav Monte KVASNICA; FOTO: Filip CHLUDIL

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.