Již pátým týdnem tam odborníci maďarské ropné a plynárenské společnosti Mol Rt. s pomocí amerických odborníků zápasí s doposud největším výbuchem zemního plynu v dějinách Maďarska Maďarsko pokrývá až čtyřicet procent svých potřeb zemního plynu z vlastních zdrojů. Plyn se těží hlavně v Uherské nížině na jihovýchodě země. Tato činnost se však neobejde bez občasných nehod. "Ale žádná dosavadní se nedá srovnat s tím, co tady zažíváme teď," říká vedoucí záchranných prací Csaba Bokor. Vše začalo osmnáctého srpna, kdy se z doposud neznámých příčin poškodil jeden z vrtů a plyn vyrážející z hloubky 1200 metrů rychlostí větší, než je rychlost zvuku, náhle vzplanul. Obešlo se to naštěstí bez obětí na životech, žár však v okolí hořícího plynu prakticky roztavil většinu technického zařízení vrtu. Na místo okamžitě přispěchali maďarští odborníci, kteří například začátkem devadesátých let úspěšně hasili kuvajtské ropné vrty zapálené Iráčany. Přesto jim trvalo sedmnáct dnů, než se jim po několika předchozích neúspěšných pokusech podařilo na vrt nasadit obří kohout, kterým ho uzavřeli. Aby měli dostatek vody ke stříkačkám chladícím proudy vody okolí vrtu, museli zřídit dvě vodní nádrže velikosti rybníků. Pracovali v nelidských podmínkách. Vedra na jihu Maďarska tehdy překračovala čtyřicet stupňů, jim však po pobytech v dosahu plamenů připadala jako příjemný chládek. Radost z úspěšného uzavření vrtu neměla dlouhé trvání. Po několika hodinách zaznamenali odborníci volný unik plynu pouhých 300 metrů od uzavřeného vrtu. Příčinou je pravděpodobně poškození podzemní části plynovodu v hloubce několika set metrů předchozím požárem. Aby se zabránilo nekontrolovatelnému unikání plynu a případné větší katastrofě, je v takové situaci menším zlem raději opět otevřít již uhašený vrt a z něj unikající plyn znovu zapálit. Tak nakonec učinili i u Pusztaszöllöse. Dnes odhadují, že by záchranné práce mohly trvat ještě další týden. Jejich náklady přitom dosahují 20 milionů forintů (asi 2,5 milionu korun) denně. Přibližně stejná je hodnota plynu, která každý den shoří. Dříve bohem zapomenutá vesnička Pusztaszöllös, ve které žije necelých dvě stě obyvatel, je dnes v popředí zájmu maďarských médií. Místní z toho samozřejmě nemají žádnou radost. V okolí vesnice se neustále sleduje úroveň metanu v ovzduší, pro případ zhoršení situace je připraven plán evakuace. Nejvíce obyvatelé trpí hlukem z vybuchujícího plynu. Původně se uvažovalo o výstavbě protihlukové zdi kolem vesnice, nakonec byly místním pouze rozdány chrániče uší podobné těm, které používají odborníci bojující s ohněm. Některým z obyvatel už začaly praskat zdi domů. Firma Mol obyvatelům Pusztaszöllöse předběžně přislíbila náhradu za přestálá utrpení. "Mohli by nám to kompenzovat například tím, že by nám sem zavedli plyn," říká starosta István Csürhés. A myslí to vážně. Plyn totiž paradoxně obyvatelé chudého Pusztaszöllöse, ležícího nad nejbohatšími maďarskými nalezišti, ve svých příbytcích dosud postrádají.
- pondělí 18. září 2000
