Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Machu Picchu - přežije další století?

  16:12aktualizováno  16:12
Vysoko v andských horách ukrytá incká pevnost Machu Picchu unikla pozornosti španělských dobyvatelů a poté (po nejasném zániku říše) zmizela na čtyři staletí pod bujnou tropickou vegetací. Za tu dobu sice místní Kečuánci zapomněli původní jméno dnes jedné z nejznámějších jihoamerických památek, ale především díky jejich pomoci se mohlo "ztracené město Inků" znovu dotknout své dřívější slávy. Avšak ani po devadesáti letech, které zítra uplynou od objevení pozůstatků posvátné incké pevnosti, nevydaly rozsáhlé rozvaliny všechna svá tajemství.

Jedna z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Peru, od roku 1983 zapsaná na seznamu světově chráněných památek UNESCO, zůstává velkou záhadou. Rozsáhlé archeologické práce dosud neodpověděly na otázku, k jakému účelu sloužila. A ani neodpoví, neboť Inkové nepoužívali písmo.
   

O narušení klidného spánku rozvalin se postaral Hiram Bingham v čele expedice Yaleovy univerzity. Bingham původně hledal bájné město Vilcabamba, kam se po pádu říše Inků měli v letech 1536 až 1572 postupně uchýlit a pokračovat v boji proti španělským dobyvatelům už poražení inští vládci.
   

Cestou do lůna kaňonu řeky Urabamba se expedice od místního rolníka dozvěděla, že vrchol nedaleké hory Machu Picchu (Velká hora) skrývá významné trosky. Obtížný výstup prudkým svahem a nepřístupnou vegetací dovedl Binghama až na místo, kde mu domorodci ukázali zpustlé archeologické ruiny pokryté rostlinami.
   

Machu Picchu bylo pravděpodobně královským velkostatkem a kultovním centrem, které nechal vybudovat incký vládce Pačakuti v polovině 15. století. Pevnost, vystavěná z kamenů a bez použití pojiva, se tyčí 2400 metrů nad mořem na konci Posvátného údolí Inků, asi sto kilometrů od tehdejšího centra Incké říše Cuska.
Rozmístěná na oblém vrcholu se dělí na chrámovou a obytnou čtvrť, obklopenou terasovými poli. Ze staveb se zachovaly zbytky zdí z velkých kamenných, až šest metrů velkých bloků, kulatá věž Torreon a jeskyně s obětním oltářem slunečního kultu.
   

Historici předpokládají, že Macchu Picchu, v němž žilo až dva tisíce osob, zaniklo ještě před příchodem Španělů v roce 1532. Nejednotní jsou ohledně jeho využití. Těžko přístupné umístění vysoko v horách nasvědčuje teorii, že nemělo administrativní, obchodní ani vojenské využití. Objevené kosterní pozůstatky 135
těl, mezi nimiž bylo 109 žen, vedou k domněnce, že pevnost sloužila jako klášter pro mladé dívky.
   

Machu Picchu, důmyslně plánovaná pevnost přizpůsobená extrémním přírodním podmínkám, je jediným, zato nejvýznamnějším z mnoha inckých architektonických komplexů v okolí, z nichž jsou všechny napojeny na Stezku Inků vedoucí do Cuska.
   

Incká říše byla patrně nejsilnějším a nejcentralizovanějším státem předkolumbovské Ameriky a rozprostírala se na území nynějších států Peru, Ekvádor, Bolívie a Chile. Trvala necelé století a rozpadla se po roce 1532, kdy ji zcela rozvrátili španělští dobyvatelé vedení Franciskem Pizarrem. Zbytky Inků přežívaly až do roku 1572 v nepřístupné horské oblasti v okolí Vilcabamby. K jejímu dědictví se přihlásili ještě na konci 18. století účastníci povstání vedeném Túpakem Amaruem.
   

Diskuse, jak co nejlépe uchovat Machu Picchu pro příští generace, pokračují už několik let. Památku ohrožují nejen eroze vyvolané častými dešti a požáry, ale především turisté. Peruánské úřady v poslední době rozhodly omezit počet návštěvníků, ovšem toto opatření historiky a ochránce památek nijak neuspokojilo. Ti tvrdí, že by bylo třeba učinit na záchranu Machu Picchu mnohem víc a protestují především proti výstavbě silnice z Cuska a lanovky vedoucí z údolí až k pevnosti.
   

Dávná incká pevnost Machu Picchu patří k nejznámějším památkám nejen v Peru.

Autor:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.