Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se lyžuje v Šymbulaku, kdysi kultovním středisku SSSR

  3:00aktualizováno  3:00
Existují zvláštní kouty planety. Na první pohled vás u srdce nechytí. Díváte se z okénka letadla na krajinu pod sebou a v duchu si říkáte:“Jak tady vůbec lidé mohou žít?“ Právě tohle vás napadne při přeletu nad Kazachstánem, kam jsem se vydal na lyže.

Kam až oko dohlédne, pustina, nekonečná step přecházející v kamenitou poušť. Tudy kdysi vedla jedna z vedlejších větví Hedvábné stezky. Jak mohly karavany ve zdraví přežít týdny a měsíce putování nehostinnou liduprázdnou krajinou? V létě spalovanou nemilosrdným slunečním žárem a v zimě svíranou krutými mrazy?

V duchu si vybavuji, co mi uvízlo v paměti: gulagy, kosmodrom Bajkonur, jaderný polygon Semipalatinsk, Nursultan Nazarbajev, Astana, šašlik a Medeu. Ano, hádáte správně. Přistáváme v Kazachstánu, na letišti Almaty.

Z letadla rovnou na svah

Po celonočním letu se mi uleví, když na letišti čeká Irina z kazašského týmu Mezinárodního lyžařského klubu novinářů, která mě k cestě zlákala. Nemusela mě dlouho přemlouvat. Do Kazachstánu jsem poprvé málem letěl fandit našim tenistům v Davis Cupu a potom zase fotbalistům v kvalifikaci na mistrovství Evropy. Málem. Až nabídka poznat lyžařské středisko Šymbulak byla tím pravým startérem k cestě do Střední Asie.

Fotogalerie

Mimochodem jsem se konečně také dozvěděl, jak je možné, že Astana sice leží v Asii, ale kazašští fotbalisté hrají Evropu. Jsou na tom podobně jako Turci. Obě země mají metropole v Asii, ale naštěstí malými částmi svých území zasahují do Evropy. Kazachstán územím na západ od řeky Ural a Turecko Východní Thrákií. Fotbalově hrají evropskou ligu už dnes, jen jsem zvědavý, kdy vstoupí i do politické evropské ligy.

Projíždíme městem a nabíráme jihovýchodní směr. Před námi sluneční paprsky rozhánějí ranní opar a nasvěcují úchvatný obraz vrcholů Zailijskij Alatau, které jako by vyrůstaly z plochých střech skleněných výškových domů na kraji města.

Míjíme snad nejslavnější rychlobruslařský areál na světě Medeu postavený v roce 1972 ve výšce 1 500 metrů. Zastavujeme na hrázi nad stadionem a nevěříme vlastním očím. Mohutnost betonové stavby možná odpovídala potřebám sportovců závodícím pod rudou vlajkou se srpem a kladivem, ale už ne nezávislého Kazachstánu. Po rozpadu Sovětského svazu stavba chátrala a dostala se na okraj mezinárodních sportovních klání. Nákladná rekonstrukce a modernizace v letech 2008-2009 vzkřísila zašlou slávu a vrátila na jeho led závodníky světového formátu. V roce 2011 stadion hostil soutěže 7. Asijských her. V současné době slouží jak profesionálním sportovcům, tak široké veřejnosti.

Šymbulak, 60. léta minulého století

Šymbulak, 60. léta minulého století

Nabídka poznat lyžařské středisko Šymbulak byla tím pravým startérem k cestě do Střední Asie (prosinec 2015).

Nabídka poznat lyžařské středisko Šymbulak byla tím pravým startérem k cestě do Střední Asie (prosinec 2015).

Od přehrady nad stadionem se úzká silnička zařezává do prudkého svahu. Hrozím se pomyšlení, co se tady musí dít o víkendech nebo když se potkají autobus s náklaďákem. Irina moje obavy odbude úsměvem. Od Medei na Šymbulak je vjezd jen na zvláštní povolení. Spojení obstarává velkokapacitní kabinková lanovka, u které si lyžaři i návštěvníci pohodlně zaparkují vozy na přilehlém odstavném parkovišti. Čtyři a půl kilometru dlouhou gondolu postavili investoři také k zahájení Asijských her. Zpáteční lístek stojí 2 500 tenge, tedy kolem 180 korun.

Kontrasty Šymbulaku: peníze z ropy i ozvěny totality

Horní stanice lanovky rozděluje Šymbulak na pravou novou moderní část a levou původní „sovětskou“ zástavbu. Liší se od sebe jako nebe a dudy. Pravá dokumentuje „ropný“ rozvoj nezávislého Kazachstánu, levá pak zatuhlá rezidua minulosti.

Vpravo stojí čtyři půvabné restaurace nabízející pokrmy lokální a světové kuchyně, v různých cenových relacích se sezením na prosluněných terasách s příjemným personálem. Vlevo sice architektonicky zajímavý čtyřpatrový hotel, ale s obsluhou neznající úsměv, tvrdošíjně servírující každé ráno k snídani dvě volská oka s plátkem dietního salámku a sýra. Máte chuť na něco jiného? Nechte si ji zajít, i třeba za příplatek. Snídaně je v ceně, vždycky stejná. Ať bydlíte v hotelu den nebo týden.

Válečná kořist. Deset finských domků na území bývalého Sovětského svazu. Historické lyžařské kultovní místo bývalého SSSR.

Válečná kořist. Deset finských domků na území bývalého Sovětského svazu. Historické lyžařské kultovní místo bývalého SSSR.

Jediný ski in ski out hotel na Šymbulaku má už nejlepší léta za sebou. Ale dole ve městě je nabídka bohatá. Pokud zvolíte ubytování pod kopcem, navštivte i druhé kazašské středisko Akbulak.

Jediný ski in ski out hotel na Šymbulaku má už nejlepší léta za sebou. Ale dole ve městě je nabídka bohatá. Pokud zvolíte ubytování pod kopcem, navštivte i druhé kazašské středisko Akbulak.

Na druhou stranu lyžaře potěší dobře fungující bezplatná wi-fi na pokojích i v restauraci. Jinak hotelu postavenému v roce 1983 nelze, co se čistoty a vybavení týká, nic vytknout, ale nejlepší léta už má evidentně za sebou. Jak mi potvrdil v rozhovoru mladý ředitel střediska Erzhan Erkinbaev, investor Capital Partners počítá s jeho demolicí a výstavbou ubytovacího zařízení odpovídajícího současným nárokům.

Lyžařská kotva jako válečná trofej z Alp

V roce 1937 vyhnal odpor proti fašismu tři Tyroláky až do Kazachstánu. Jako zkušení lyžaři začali sjíždět okolní kopce a místní alpinisty seznámili se základy lyžování. Společně se svými žáky poprvé sjeli Talgarské sedlo. Poprvé se tady pořádaly závody ve slalomu. Šymbulak jako první získal pro své sjezdovky certifikaci FIS.

Po válce instalovali na svazích Šymbulaku vůbec první lyžařský vlek na území bývalého Sovětského svazu. Jednalo o rozebranou kotvu – válečnou trofej, převezenou z Alp do Kazachstánu. Kromě vleku tady skončila i další válečná kořist – deset finských domků. V šedesátých letech byl Šymbulak kultovním místem sjezdových lyžařů.

Válečná kořist. Vůbec první vlek na území bývalého Sovětského svazu. Historické lyžařské kultovní místo bývalého SSSR.

Válečná kořist. Vůbec první vlek na území bývalého Sovětského svazu. Historické lyžařské kultovní místo bývalého SSSR.

Šymbulak je vzdálen od centra Almaty necelých 25 kilometrů.

Šymbulak je vzdálen od centra Almaty necelých 25 kilometrů.

Konečně na svahu

Nejdříve permanentky, 5 500 tenge v pracovní dny, o víkendu cena stoupá na 8 tisíc tenge, což dělá zhruba 400 a 590 českých korun. Navíc si lyžař musí zakoupit nevratnou plastovou kartu. Mládeži kolem nás to vrásky nedělá. Samý úsměv do kamer, selfíčka s kamarády. Jako by si tady dali sraz účastníci team buildingu modelingové agentury. Bundy a kombinézy Bogner, Spider, Scott, nejnovější modely lyží.

Nasedáme na čtyřsedačku Combi 1, která nás ze základní stanice ve výšce 2 260 metrů vyváží do 2 840 metrů. Citelně se ochlazuje. Přesedáme na Combi 2, jejíž horní stanice se tyčí ve výšce 3 180 metrů v Talgarském průsmyku. Před námi se otvírá pohled na hradbu nejvyšších štítů předhůří Ťan-šanu Čkalov, Školnik a na 5 020 metrů vysoký Talgar. Dvě modré sjezdovky spadají do odvráceného údolí Levý Talgar.

Pobyt na horách

Vyrazte na zimní dovolenou do známých lyžařských středisek. Vybírejte na Raketa.cz a ušetřete.

Okolní středně strmé svahy vybízejí k freeridu, kterému se však vyhýbáme z obav z nedostatku sněhu a číhajících kamenů pod jemnou pokrývkou sněhu. Obě sjezdovky Sluneční údolí a Strejda Bogdanovič jsou vzorně upravené. Ostatně jako všechny sjezdovky v celém středisku.

Vracíme se zpátky na vrchol, zapínáme aplikaci iPhonu a sjíždíme zpátky do Šymbulaku. Displej ukazuje délku sjezdovky 4 300 metrů. V nohách cítím daleko více, ale možná je to sklonem svahu, který v celém profilu černé sjezdovky připomíná Velký hang ve Špindlu. Rekreační lyžaři se však bez obav mohou vydat z mezistanice dolů po červené sjezdovce. Pro začátečníky je připraven modrý cvičný svah Profesor, kde mohou dělat pokroky pod vedením zkušených instruktorů z mezinárodní lyžařské školy.

Obracíme hlavu a rozhlížíme se po okolních terénech. Kam oko dohlédne, ideální pro freeride. I v odpoledních hodinách snadno najdete neporušenou stráň. Ani o víkendech jsme nezaznamenali žádné fronty. A to je pod námi Almaty s 1,34 miliony obyvatel. Představte si Šymbulak v Rudné u Prahy!

Obě sjezdovky Sluneční údolí a Strejda Bogdanovič jsou vzorně upravené. Ostatně jako všechny sjezdovky v celém středisku.

Obě sjezdovky Sluneční údolí a Strejda Bogdanovič jsou vzorně upravené. Ostatně jako všechny sjezdovky v celém středisku.

Včera, dnes a zítra

Šymbulak na vás dýchne historií. Sjezdovky nevytvořil počítač ani zkušení designéři zkoumající terén z helikoptéry, ale lyžařští nadšenci. Metr po metru. Dnes sjezdové tratě dostávají, stejně jako celé středisko, jen moderní kabát.

Na prknech projektantů však už vzniká nový lyžařský resort Kok Zhailau. Výchozím bodem bude opět Medeu. Kabinka jen povede do vedlejšího údolí. Sjezdovky různých parametrů a obtížnosti a kolem nich hotely a chalety přímo na svahu ski-in/ski-out. K tomu restaurace, bary, snow parky a vše, co si jen dokážeme představit. Dnes sem jezdí ze zahraničí hlavně Rusové, Angličané a lyžaři z Jižní Koreje. Kok Zhailau hledí do budoucna, nejen na Evropu, ale hlavně na Čínu. Podle posledních zatím neoficiálních zpráv byl však projekt Kok Zhailau v posledních týdnech pozastaven.

Šymbulak, 30. léta minulého století

Šymbulak, 30. léta minulého století

Rychlobruslařský areál Medeu postavený v roce 1972. Stačí  sjet lanovkou dolů a vyměnit lyže za brusle.

Rychlobruslařský areál Medeu postavený v roce 1972. Stačí sjet lanovkou dolů a vyměnit lyže za brusle.

„Dojmologie“

Kazaši to mají všude daleko. A tak se spoléhají na to, co mají doma. Lyžování určitě nepatří mezi masové národní sporty, ale kvalita a peníze tam jsou. Když k tomu přidám exotiku, otevřenost, tradiční pohostinnost a také lokální kuchyni, tak na druhý pohled Kazachstán můžu.

Středisko Šymbulak v Kazachstánu
Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.