Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Parádní lyžování na prašanu. Češi objevili Šeregeš daleko na Sibiři

aktualizováno 
Lyžařskou sezonu jsme letos začali pozdě, nicméně v poměrně netradiční destinaci. Startovní pásku jsme protrhli v Rusku na Sibiři, ve středisku Šeregeš. A hned na začátku řeknu, že to stálo za to.

Báječný prašan ve volném terénu | foto: Peak Performance

O tomto zimním centru jsem ještě zhruba měsíc a půl před cestou neměl ani potuchy. Přemýšlel jsem, na který rakouský ledovec vyrazit jako první a kontroloval předpověď počasí.

Těšil jsem se na lyže po půlroční pauze a samozřejmě na prašan. A v tom jsem při bloumání na internetu narazil na report z tohoto sibiřského střediska.

Několik málo informací naznačovalo, že sezóna začíná na začátku listopadu a že zpravidla začíná slušnou dávkou prašanu. Než spoléhat na přeplněné ledovce, půjdeme raději do rizika a do neznáma.

Fotogalerie

Celkem rychle jsme se dali dohromady s bratrem a fotografem a milovníkem prašanu Davidem Tanečkem a začali řešit, jak se tam dostat.

Šeregeš leží cca 5 500 km od Prahy východním směrem, místní čas je +6 hodin oproti Čechám. Nejbližší letiště odtud je Novosibirsk (550 km) a Novokuzněck (160 km). Letenka do bližšího místa byla o polovinu dražší, takže jsme se rozhodli letět do Novosibirsku. Na dopravu po zemi jsme pak zvolili auto z půjčovny. Nebyla to asi nejlevnější varianta, ale zaručila nám stoprocentní mobilitu. Samozřejmě bylo třeba také vyřídit víza - jednovstupové vyšlo na 2 500 Kč. Datum cesty jsme stanovili na 21. - 27. listopad.

550 km po sibiřské silnici

Když jsme se v pátek dopoledne potkali na letišti v Praze, bylo 12 stupňů nad nulou. Za pár hodin v Novosibirsku při výstupu z letadla jsme hned ve dveřích dostali facku. Bylo 11 večer a -26 pod nulou. Zima jak na Sibiři. Na letišti jsme ulehli na zem do skibagů, v pět ráno otevírala naše autopůjčovna, alespoň tedy oficiálně. Až po šesté se nám ale podařilo někomu dovolat a po dvaceti minutách dorazila slečna evidentně přímo z párty. Před sedmou jsme pak vyjeli směr hory. Cesta Sibiří je zážitek sám o sobě, který se asi musí zažít. Nicméně jak občas vypadá provoz na ruských silnicích zná snad každý dobře z youtube.

Šeregeš, Sibiř

Do Šeregeše jsme přijeli zhruba po osmi hodinách ještě za světla. Městečko tvoří činžáky, uhelné doly a hulící fabrika. Resort je pak tvořen relativně novými stavbami hotelů v různém stádiu dokončení. Podařilo se nám ubytovat v hotelu Akvilon, hned vedle sjezdovek. Bohužel až tady jsme zjistili, že nám slečna zapomněla dát i klíče k zamknutí auta. V Rusku se ale naštěstí nekrade, takže pohoda. Výrazně horší byl ovšem pohled na dojezd sjezdovek - 20 cm sněhu, občas koukaly keře, občas kamení.

Převýšení až 900 metrů

Dominik Brožek

Vášnivý lyžař a dobrovolný záchranář Horské služby z krkonošského Benecka. Rád jezdí spolu s bratrem a nedá dopustit na domácí Krkonoše. Lyžoval kromě Afriky na všech kontinentech, konkrétně na Novém Zélandu, v Uzbekistánu, Dubaji, Argentině, USA i Kanadě, za polárním kruhem v Norsku, na celém Balkáně, ve Španělsku, atd. Zatím TOP 3 místa? Lofoty, Jasná a Davos.

V Šeregeši je soustava zhruba 15ti lanovek a vleků, od těch prastarých až po nové kabinky. Převýšení dostupné lanovkami je cca 650 metrů, dalších 250 metrů se dá nastoupat po svých. Nadmořská výška 650 - 1 555 metrů v sibiřských mrazech byla naprosto nepodstatná. Skipasy se daly koupit na jednotlivá zařízení, případně na celý areál.

My jsme měli v rámci ubytování permici na kabinku Sky Way a telemix Panorama. Pro naše potřeby nakonec ani nic víc nebylo potřeba. K doplnění energie bylo v resortu množství bufetů cenové relace ala české hory a dražší. Pro příjemnou zábavu a pokoukání doporučujeme aprés-ski bar Grelka.

Šeregeš, Sibiř
Šeregeš, Sibiř

První dva dny byly ve znamení hledání nerozježděného prašanu, prozkoumávání resortu a okolí. Došlo i na pásy. Venkovní teplota -20, takže sníh byl fantasticky suchý, bohužel ve spodních partiích ho byl nedostatek a lyže dostaly občas zabrat.

Denně 40 cm prašanu

Naštěstí druhý den večer se oteplilo, začalo sněžit a po tři dny skoro nepřestalo. Takže nás každé ráno čekalo minimálně 40 cm prašanu. O nějaké úpravě sjezdovek, alespoň během naší návštěvy, nemohla být řeč. Jezdit se tak dalo všude a celý resort byl jedním velkým freeridovým hřištěm. Kupodivu lyžařů s prašanovými lyžemi jezdilo celkem hodně. Nicméně do obtížnějších míst se většinou neodvážili a tak jsme to nejlepší jezdili úplně sami. Na listopad, ostatně i kteroukoliv jinou část zimy, naprostá fantazie.

Šeregeš, Sibiř

Kvůli ježdění od rána do tmy nezbylo moc času ani sil na otestování večerních společenských akcí. Vzhledem ke složení návštěvníků však i tato aktivita mohla být zajímavá a příjemná.

Na týdenní rozježdění na začátek sezóny byla naše Sibiř optimální. Bohužel trochu z ruky, takže 2/3 nákladů šly na cestu (letenka, víza, půjčení auta/shuttle). Vše ostatní se dalo pořídit „za pár“. I díky odlišnému kulturnímu prostředí jednoznačně doporučujeme. Milovníci „big mountain“ si zde sice na své úplně nepřijdou, všichni ostatní ale ano. K tomu prakticky nulové lavinové nebezpečí.

Finanční náklady

Letenka Praha – Novosibirsk: cca 9 000 Kč
Půjčení auta: cca 9 000 Kč
Skipas na týden a osobu: 2 000 Kč na celý resort
Ubytování na den a osobu: 500 Kč za běžný hotel
Jídlo: podobné ceny jako v Česku

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.