Závodní sjezdovku si prohlížím z lanovky, která se drápe na vrchol Chopku. Silný vítr se opírá do bílých plání a zvedá oblaka sněhu. Je sice jasný a slunečný den, přesto se lidé chvílemi ocitají ve sněhové vánici.
Vítr k Chopku patří. Strach z uzavření lanovek rozdělil středisko na dvě části. Přejíždět mezi severními a jižními svahy je dodnes trochu risk. Když se lanovka zastaví, musíte dojít přes hřeben na svoji stranu pěšky. Objíždět Chopok po silnici se příliš nehodí, nejkratší cesta měří přes 70 kilometrů.
Větrná superlanovka
Kritických chvil naštěstí ubylo, protože z větrné severní strany jezdí k vrcholu už třetí zimu mimořádně stabilní lanovka Funitel. Kabinky má zavěšené na dvou paralelních lanech, a tak může být v provozu až do rychlosti větru 120 kilometrů v hodině. To je hranice, kdy se vichřice mění v orkán.
„Pro výrobce lanovek a dopravních systémů se stala Jasná evropským odběratelem číslo jedna,“ naznačuje rozsah investic do modernizace Maroš Sýkora z organizačního štábu Světového poháru. „Díky rychlému rozvoji tady momentálně máme tolik novinek, že patříme mezi nejmodernější areály na světě.“
V polovině února jsem ještě mohl bezstarostně jezdit i po závodní sjezdovce. Start je na Lukové v nadmořské výšce 1 670 metrů. Pokud budou mít Šárka Strachová i soupeřky stejné štěstí na počasí jako já, dohlédnou odtud přes hluboké údolí Váhu až na vzdálené vrcholky Vysokých Tater.
Pozornost lyžařek však budou poutat branky, které jim vyměří na sobotu cestu obřím slalomem, v neděli je čeká slalom. Rekreačním lyžařům trasu nikdo nevnucuje, a tak se pouštím dlouhými oblouky dolů z kopce. Široká trať je výborně připravená, obtížnost odpovídá červené a umožňuje příjemnou plynulou jízdu. V místě zvaném Priehyba přichází ostrý zlom, odbočím vlevo a pode mnou se otevírá strmý závěrečný padák.
Právě v této části předminulý týden při tréninku upadla Šárka Strachová a poranila si nohu.
Cíl je v sevřeném kotli v Jasné. Z jedné strany sem ústí závodní trať, z protisvahu dojíždějí lyžaři ze sousední černé sjezdovky. „Pro organizaci závodu to jsou mimořádně těžké podmínky,“ říká Sýkora.
Ale dokud se nezávodí, stačí si ohlídat lyžaře z protisvahu a bezpečně přijíždím k lanovce.
Investice za 200 milionů eur
Před rozdělením Československa býval Chopok největším a nejlepším lyžařským střediskem v zemi. Jenže pak padla železná opona a Češi i Slováci našli modernější a rozsáhlejší areály v Alpách.
Tatry chřadly, chyběly investice, propast se zvětšovala. „Bylo to tu hodně zanedbané,“ vzpomíná Sýkora.
Lanovka ze severní strany dosloužila v roce 1998 a devět let byl vrchol Chopku dostupný jen lyžařům z jihu. Pak přišel provizorní vlek a po dalších pěti sezonách Funitel.
Na vrchol Chopku se jezdilo lanovkou už od konce 50. let minulého století. Cestující seděli na otevřených sedačkách bokem. Nynější propojení moderními lanovkami je v provozu od roku 2013.
Změny se datují od roku 2006, kdy sem přišli noví investoři. O tři roky později vznikla dnešní společnost Tatra Mountain Resorts, která postupně ovládla vedle areálů na Chopku také lyžařská střediska ve Vysokých Tatrách, síť hotelů, akvaparky a další služby spojené s turistikou a sportem v oblasti. K tomu si přidala podnikání v Polsku a získala do dlouhodobého pronájmu i českou chloubu – skiareál ve Špindlerově Mlýně.
Do rozvoje tatranských aktivit skupina investovala už 200 milionů eur a netají se dalšími plány. Na vylepšení čekají například střediska ve Vysokých Tatrách – v Tatranské Lomnici, na Štrbském Plese a úplně nové středisko by mělo vzniknout ve Starém Smokovci.
Vysoké Tatry byly před 30 lety dějištěm posledních závodů Světového poháru na Slovensku. V Jasné je vzpomínka ještě o dva roky starší. Naposledy se tady závodilo v roce 1984. „Když jsme kupovali na Chopku první novou lanovku, snili jsme o tom, že se sem jednou vrátí Světový pohár. A teď je to tady, budoucnost se stává skutečností,“ říká Maroš Sýkora.
Slováci se s nadějí dívají na úspěch bulharského Banova. „Svět považoval Bulharsko za letní destinaci a teď najednou s překvapením zjistil, že se tam dá i lyžovat. To je i náš cíl,“ přeje si Sýkora.
Den lyžování za 38 eur
Lyžování v Tatrách není levné. Základní denní jízdné na Chopku přijde na 38 eur, to je srovnatelné se středně velkými areály v Alpách. Příjemnější pro peněženku jsou další služby. Ubytování, jídlo, zábava, to vše na Slovensku vyjde levněji.
Letošní novinkou je brzké ranní lyžování Fresh Track. Dvakrát týdně se sjezdovky otevírají už v 7:30, v ceně 29 eur je i snídaně v restauraci na vrcholu Chopku. Permanentka platí do 9 hodin, pak si lyžař může se slevou přikoupit jízdné pro zbytek dne. Služba si dosud našla zákazníky především mezi místními, kteří si přivstanou a po lyžovačce míří do údolí do zaměstnání.
Ze „sousedství“, i když poněkud vzdálenějšího, přijíždí většina návštěvníků. V okruhu 200 kilometrů žije na Slovensku, v Česku a v Polsku 7,5 milionu obyvatel. Na Chopok je láká celkem 49 kilometrů sjezdovek v nadmořských výškách od 880 do 2 004 metrů. A komu by to nestačilo, ten má po ruce ještě Vysoké Tatry.
Slovenská premiéra s česko-slovenským soubojemNa prvních pěti místech průběžného pořadí slalomu ve Světovém poháru jsou dvě slovenské lyžařky a jedna česká. Závody v Jasné na Chopku by tak mohly mít zajímavou příchuť česko-slovenského souboje. "A to ještě druhá z českých lyžařek Dubovská pochází ze Slovenska a žije v Liptovském Mikuláši," připomíná Maroš Sýkora. Slováci budou držet palce Veronice Velez-Zuzulové (2. místo v pořadí slalomářek) a Petře Vlhové (5.), čeští fanoušci doufají, že se stihne ze zranění zotavit Šárka Strachová. O jejím startu se má rozhodnout v pátek, den před závody.  Závodní sjezdovka na Chopku hostila Světový pohár naposledy v roce 1984.  Ve Vysokých Tatrách se závodilo v roce 1986, dnes už sjezdovka neexistuje. Když se na Chopku jel SP naposledy, nebyla žádná z těchto hvězd ještě na světě. Velez-Zuzulová se narodila o čtyři měsíce později, Strachová za necelý rok. Historie závodů SP v Jasné se začala psát v roce 1979, kdy pod Chopkem závodili muži. Obří slalom vyhrál legendární Ingemar Stenmark a tleskalo mu 40 tisíc diváků. V roce 1982 zde jeli muži podruhé, v březnu 1984 patřila sjezdovka ženám. Slovensko pak ještě hostilo ženský závod SP v roce 1986 na Hrebienku ve Vysokých Tatrách. Premiéra po rozpadu Československu se měla uskutečnit v roce 2003 ve Vrátné dolině, ale nedostatek sněhu závody zmařil. |
