Harrachov. Z Čertovy hory je momentálně sjízdná celá hlavní červená do centra

Harrachov. Z Čertovy hory je momentálně sjízdná celá hlavní červená do centra Harrachova. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Mágové zasněžování čarují i v Česku. Tipy, kde si u nás zalyžujete

  • 24
České hory v tuto chvíli připomínají všechno možné, jen ne zimní sezonu v plném proudu. I přesto zůstává nemálo středisek v provozu a je poměrně zajímavé, že to zdaleka nejsou jen ta nejvýše položená.

Letošní evropská zima zatím nejvíc zkouší právě střední Evropu, kam už se téměř měsíc žene teplý vzduch z jihozápadu. Častá inverze převrátila obvyklé rozložení teplot – v údolích mrzlo, na hřebenech hor bylo jako na jaře. V souboji s tím vším proto uspěla nejen střediska ve vyšší nadmořské výšce, ale hlavně ta, vybavená výkonnou zasněžovací technikou, s dostatkem chladné vody a zkušenou obsluhou sněžných děl (tzv. snowmakery), která prokličkovala hraničními povětrnostními podmínkami a v krátkém čase stihla vyrobit co nejvíce sněhových zásob.

Ani hodina mrazů nazmar

Tip na dovolenou

Vybírejte z pestré nabídky pobytů na českých horách na dovolena.iDNES.cz.

Některé sjezdovky jsou holé, jiné, ležící ve srovnatelné výšce a poloze, sníh mají. Záleží i na tom, s jakým úsilím se kde do zasněžování pustili a zariskovali, že nastříkaný sníh třeba zase zmizí. Provoz zasněžovacího systému je drahý a provozovatel samozřejmě musí kalkulovat – nevyplatí se počkat na silnější a trvalejší mráz?

Na Monínci vykouzlili částečný provoz na 1 200 m dlouhé sjezdovce z celkem čtyř dnů mrazu, které navíc ani netrvaly nepřetržitě. "Hodinu jsme zasněžovali při -2 °C a pak se během 10 minut oteplilo na +1 °C. A tak to bylo pořád. Naštěstí se nám podařilo zchladit vodu na 0,5 °C," vysvětluje Jaroslav Krejčí z Monínce.

"Podmínky byly letos všude mizerné a určitě stál sníh letos více peněz i úsilí," potvrzuje Radek Procházka ze Skiparku Červená Voda. A dodává, že o to více se projevilo, jak kde alchymii zasněžování rozumí, investují do vzdělání snowmakerů a vyměňují si zkušenosti.

"Prosinec 2013 byl nejteplejším měsícem za posledních 30 let. I tak pokaždé, kdy teploty klesly pod minus dva stupně, jela děla naplno," uvádí Petr Hynek z krkonošského Skiresortu Černá hora – Pec. A doplňuje, že bez zasněžování se neobejde ani "sněhově jistá" Pec pod Sněžkou, kterou má Skiresort od podzimu 2012 v pronájmu a kde lze zatím sníh vyráběli pouze na sjezdovkách Javor a Hnědý vrch. Klíčová spojnice mezi nimi, Vysoký svah, se má dočkat zasněžování letos.

Na Dolní Moravě v Králickém Sněžníku udrželi provoz na jedné, nejvíce exponované sjezdovce Áčko i díky jejím mikroklimatickým a terénním specifikům. "Tato sjezdovka nebyla tolik vystavena vlivu extrémně dlouhého inverzního počasí a ani působení teplého větru bez přirozené lesní clony," vysvětluje Martin Palán, proč je v provozu právě Áčko, nejstrmější sjezdovka Dolní Moravy.

Všichni se shodují na tom, že si nemohli nechat utéct ani jedinou hodinu vhodných zasněžovacích podmínek, což znamená probdělé noci a tvrdou práci na kopci.

Stále se lyžuje nejen na horách

Jediným místem, kde se aktuálně lyžuje jen na přírodním sněhu, je Ovčárna pod Pradědem v Jeseníkách. Zasněžování tam není dovolené, ale díky nadmořské výšce a orientaci svahu se tam přírodního sněhu nastřádalo alespoň tolik, aby dovolilo provoz pěti sjezdovek z devíti.

Při pohledu do sněhového zpravodajství upoutá množstvím otevřených sjezdovek zejména krkonošská Černá hora. Tradičně bývá jedním z prvních otevřených středisek u nás a doslova hon za výrobou sněhu se vyplácí. Všechny tři hlavní sjezdovky byly sjízdné už od poloviny prosince a zůstávají dosud. Díky tomu, že jsou subtilnější, tak se samozřejmě vysněží rychleji než široké pláně.

Za špičkové jsou v domácích poměrech považováni harrachovští zasněžovači, z jejichž know-how čerpají i jinde. Díky jejich dovednostem tu pravidelně uzavírají sezonu až jako jedni z posledních, přestože nadmořská výška ani mikroklima tu kdovíjaké nejsou. Z Čertovy hory je momentálně sjízdná celá hlavní červená do centra Harrachova.

V Orlických horách je sněhovou stálicí Červená Voda a především její poměrně široká dvoukilometrová sjezdovka Mlýnice s celkovou plochou 12 ha. Na odvráceném svahu v Čenkovicích je v provozu jen Třebovská sjezdovka, kterou spravuje červenovodský areál, ostatní jsou bez sněhu. Slušný podíl otevřených sjezdovek mají i Říčky a Deštné. Nebylo výjimkou, že se dalo zasněžovat jen v určitém místě svahu, typicky na dojezdu, protože u horních stanic bylo příliš teplo.

V Jeseníkách mají relativně nejčilejší provoz moderní Kouty a rovněž čerstvě modernizovaný Karlov pod Pradědem, na Králickém Sněžníku pak Dolní Morava. Za pozornost stojí i jesenická Branná v 650 m n. m., která podobně jako Černá hora "soutěží" o nejčasnější zahájení sezony u nás. Při inverzním počasí jsou tu obvykle výrazně mrazivější podmínky než výše v horách.

Většinu sjezdovek má v provozu i výukové šumavské Lipno – i zde je to díky kombinaci moderní techniky a vhodných podmínek, kdy tu zřejmě tolik "neřádila" inverze.

Kde čerpat informace

Udávaná výška sněhu vypovídá o aktuálních podmínkách jen omezeně. Někteří provozovatelé doplňují suchá čísla slovním komentářem, z něhož se dá – přinejmenším při znalosti místních podmínek – dozvědět mnohem více, přičemž tím provozovatel dává najevo snahu informovat co nejobjektivněji.

O aktuálních podmínkách reportují i sami návštěvníci, ať už na sociálních sítích středisek nebo na lyžařských internetových portálech, zejména nejsou-li spokojeni. To všechno může pomoci sestavit si přibližný obrázek o aktuální situaci, pokud informace berete se zdravou rezervou.

Teplo nejvíce zatopilo východní polovině republiky, takže Beskydy byly už koncem roku prakticky bez sněhu i v nejvyšších polohách. Jedním z mála provozuschopných středisek byla Bílá, která až do prvního novoročního víkendu díky zásobám technického sněhu držela provoz lanovky a hlavních sjezdovek. Teplý noční déšť nakonec po víkendu omezil provoz na minimum i v Bílé, ale po očekávaném ochlazení se svahy jistě zotaví o dost rychleji než tam, kde zůstala zelená louka.

Hříčkou přírody, či spíše zasněžovací techniky, je Chotouň u Prahy. V nadmořské výšce v 350 m n. m. ve středočeské kotlině se lyžuje už třetí týden a svah v žádném případě nevypadá dezolátně. Webem areálu dokonce proběhla zpráva, že provoz jen tak nějaký deštík neohrozí. Na malém 300 metrů dlouhém svahu je nejméně sedm sněžných děl, zásoby vody jsou zřejmě dostatečné, takže stačí i velmi krátká doba mrazů, aby si tu vyrobili dostatečně tučnou sněhovou hromadu. Loni jim vystačila až do konce dubna.

Kde se teď vyplatí lyžovat?

Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď, neboť záleží na poměru výkonu a ceny. Lyžařské podmínky v Česku nejsou v žádném případě ideální a ještě k tomu se mění každým dnem – záleží, jestli a jak v noci mrzne, jaká je zrovna vlhkost a jak během dne trať rozjezdí lyžaři. Kdo ale nečeká zimní idylku a "strefí se", může si na mnoha místech alespoň po ránu možná až překvapivě slušně zajezdit.