Několik desítek sjezdařů se každý rok v květnu řítí z vrcholu Studniční hory ve výšce 1554 metrů nad mořem přímo dolů do Úpské jámy.
"Je to hodně zvláštní pocit. V některých okamžicích je svah tak prudký, že člověk vůbec nevidí pod sebe. Jako by se propadal neznámo kam. Právě to vyznavače adrenalinových zážitků láká," popsal jeden z jezdců, který chce z obav před případným postihem od ochranářů zůstat v anonymitě.
Obří slalom se na Studniční hoře poprvé jel pod názvem Májový závod na závěr lyžařské sezony v roce 1928 a postupem času si získal takovou popularitu, že se jej pravidelně účastnili tehdejší nejlepší čeští i němečtí lyžaři.
|
Vyhrajte snowboard, mobil a spoustu dalších cen! Stačí zodpovědět pár otázek v naší soutěži ZDE! |
Přestože správci Krkonošského národního parku o obnoveném Závodu osvobození vědí, proti jeho účastníkům, kteří jízdou mimo značené cesty vážně porušují návštěvní řád parku, těžko mohou něco podniknout.
"Víme sice, že se na jaře na Studniční hoře tato akce koná, ale její přesný termín nikdy neznáme. Za takové situace není v našich silách s tím něco dělat," připustil mluvčí parku Radek Drahný.
Adrenalinový lyžař: Dolů jedu v naprosté extázi
Adrenalinoví lyžaři považují jízdu ve volném terénu za úžasný zážitek, pro nějž jsou ochotní riskovat. Proč? O tom vyprávěl jeden z mladých freeriderů z Jablonce nad Nisou. Jméno šestadvacetiletý muž zveřejnit nechce.
* Proč zbytečně riskujete?
Většina freeriderů jezdí v helmě a chrániči páteře. Kdo na to má, jezdí s lavinovým pípákem. Někdo si koupil i dýchací trubičku pod lavinu. Tohle dokazuje, že nejsme hazardéři s životy, ale lidé, kteří vědí, do čeho jdou.
Je to nebezpečné, ale jde o to, být na nebezpečí připraven. Neriskujeme víc, než horolezci či lyžař, co jede po sjezdovce šílenou rychlostí a neumí ani zatočit.
* Hazard v tom přece je.
Snažím se něco dokázat, posunout svoji hranici někam dál. Pokud mám strach něco sjet, nebo skočit, tak to s velkým sebezapřením někdy dokážu. Pak si říkám, jak jsem dobrý. Jde o adrenalin. Brutální, nebezpečný, dobrodružný, vzrušující. Není to závod s ostatními, dělám to jenom pro sebe.
* Co vás na tom láká?
Člověk není na kopci plném lidí, kde se nemůžu pořádně rozjet, abych do někoho nevrazil. Nečekám půl hodiny ve frontě, kde spousta ostatních kouří. Jsem sám nebo s pár kamarády a kopec je můj.
* Jak jízda v terénu vypadá?
Na svah je nutné dojít pěšky. Táhnu lyže hlubokým sněhem na hřbetě na kopec stranou od sjezdovek. Vyžaduje to vůli, fyzičku a nadšení. Je to pro lidi, kteří mají rádi hory se vším, co k nim patří. Z kopce pak mohu jet krátkými oblouky v řídkém lesíku nebo dlouhými oblouky po širokých pláních. Užívám si prachový sníh, který mi cáká přes hlavu. Lítá kolem mě a já jedu vysokou rychlostí dolů v naprosté extázi. Přeskočím menší skalku, projedu návějí. Dokonalé lyžování.
* Ochranáři lyžaře ve volném terénu nevidí rádi.
Argumenty ochranářů, jak freerideři ničí hory, jsou zcestné. Možná někdy člověk utrhne lavinu, ale kolik lavin sjede samovolně? Mnohem víc.
Občas lyžař přejede stromek, ale vítr zláme daleko větší stromy a zvěř okouše mnohem víc mladého porostu. Je to normální, přirozené. Místo toho, aby ochranáři brojili proti freeskiingu, měli by se starat o osvětu. Kdyby se normální turisté chovali k horám tak ohleduplně jako my, bylo by to super. V životě jsem například neviděl nikoho z mých kamaradů odhodit papírek, nebo nedopalek cigarety...
Co s lyžaři v lavinových polích? Nikdo neví...
Tragédie, při níž minulé úterý v lavině nad jezerem Maly Staw na polské straně Krkonoš zahynuli dva polští záchranáři, se může kdykoliv opakovat.
V riskantním počínání nedokáže lyžařům nikdo zabránit. Za pohyb mimo značené cesty je může pokutovat jen Správa Krkonošského národního parku, které na účinný dohled nad celými horami chybí strážci, peníze i kompetence.
"Minulou sobotu jsem byl na Sněžce a nevěřil vlastním očím. V lavinových svazích se pohybovaly desítky lidí. Běžně se lyžovalo například z Čertova hřebínku do Studniční jámy, což je podle mě v současné době hodně velký hazard," uvedl krkonošský patriot Pavel Klimeš.
Další lyžaři prý byli i v Modrém dole a v Rudníku přímo na úbočí Sněžky. "V severní části žlabu, kde jsou teď nejméně tři metry sněhu, které se mohou každou chvíli vysypat, jsem viděl dva lyžaře, jak sedí na lyžích a svačí," líčil Klimeš.
"Co se dělo v celých Krkonoších o uplynulém víkendu, to byla naprosto neúnosná situace. Sešlo se hezké počasí s jarními prázdninami a lyžovalo se prakticky všude od Harrachova po Žacléř včetně lavinových lokalit. Naši strážci do posledního dobrovolníka byli v terénu, a přesto jsou rozježděné všechny lavinové svahy. Přerůstá to do velkých rozměrů a současná legislativa nám neumožňuje dostatečně zasáhnout," přiznal mluvčí Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí Radek Drahný a dodal, že pokud správci parku nepřipraví společnou akci s policií, nejsou sami schopni zjistit totožnost lyžařů a nemohou proti nim uplatnit žádné sankce.
|
Co si myslíte o vyznavačích adrenalinového lyžování? Láká vás tento sport? Podělte se o svůj názor s ostatními v diskuzi. Pokud patříte k "lavinovým" jezdcům a chtěli byste - anonymita zaručena - něco více o tomto sportu napsat pro iDNES, ozvěte se na adresu libuse.tomanova@idnes.cz |
 ZÁCHRANA Z LAVINY. Budoucí členové horské služby nacvičují v Krkonoších na Dvoračkách záchranu lyžaře, kterého zasypala lavina. Nácvik se jim v budoucnu může hodit při skutečných situacích. |
 ZÁCHRANA Z LAVINY. Budoucí členové horské služby nacvičují v Krkonoších na Dvoračkách záchranu lyžaře, kterého zasypala lavina. Nácvik se jim v budoucnu může hodit při skutečných situacích. |
