Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lysá hora, Bílý kříž a Pustevny za jeden den. Sto kilometrů na biku

Tři z nejznámějších míst v Beskydech můžete s trošku slušným horským kolem a dobrou fyzičkou navštívit všechny v jeden den. Na 102 km dlouhé trase vás čekají čtyři slušná stoupání a celkové převýšení 2 220 metrů.

Zrekonstruované Jurkovičovy stavby na Pustevnách | foto: Michael Mlynář, iDNES.cz

Tenhle cyklovýlet není zrovna tip na pohodovou rodinnou vyjížďku. Vydejte se na něj raději sólo nebo třeba s kamarády. Jistě, i tady by se našel nejeden drtič, který by to dokázal zmáknout za odpoledne, ale my se přece jen snažíme psát i pro normální lidi.


kliknutím mapku zvětšíte/mapa: PLANSTUDIO

Vzhůru do kopců

Výlet začíná ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde se u koupaliště napojíte na cyklotrasu. Sledujte ji tak dlouho, dokud vás nepřevede po lomeném mostě přes řeku Ostravici. Po pár set metrech pak dojedete ke křižovatce s cyklistickým rozcestníkem, odkud se vydáte směrem na Malenovice.

Dosud jste se vlastně jen přibližovali, ale od této chvíle začínáte regulérně stoupat. Takže vás odtud čeká již jen obligátní krev, pot a slzy. Zároveň si před vámi všimněte Lysé hory, nejvyšší hory Beskyd a zároveň vašeho aktuálního cíle. V tuto chvíli vypadá skoro až nedosažitelně.

Jeďte pořád dál po asfaltu a v místě, kdy silnice zahýbá doprava, nepřehlédněte cyklistickou značku s odbočkou. Sjeďte tedy na vedlejší cestu (takže de facto pojedete pořád rovně) a stoupejte tak dlouho, dokud nedorazíte na křižovatku, kde vás cykloznačení i turistická zelená posílají doleva. Oboje ignorujte a dejte se vpravo, kam vás posílají stoleté směrovky, k chatám Marta a Teplotechna.

Po dalším stoupání dojedete na rovinku před čímsi, co bývalo či snad dosud je hotelem, kde vás čeká další navigační oříšek. Vedle minigolfového hřiště je potřeba sjet z asfaltu doleva a dát se lesní cestou. Projedete kolem několika chat, jedné dokonce doslova přes dvorek, a po nějaké době vyjedete na cestu z hrubého asfaltu. Jen o kousek nad ní se do zatáčky vine další, na pohled úplně stejná cesta – začněte stoupat po té horní.

Beskydy. Z Visalají je krásný výhled na Lysou horu

Z Visalají je krásný výhled na Lysou horu

Regenerace sil pomocí mapového manévru

Trasa

Délka: 102 km (liší se podle odboček či naopak zkrácení)
Převýšení: 2 200 m (Měřeno běžným cyklocomputerem, tudíž zejména u převýšení se dá předpokládat ne zcela zanedbatelná odchylka)
Mapa: Moravskoslezské Beskydy, Velká cykloturistická mapa, 1:60 000, ShoCart Active, list 154, ShoCart 2008
Čas jízdy: cca 8 hodin i s přestávkami, ale rozhodně si vyčleňte celý den a vyjeďte brzy dopoledne.
Náročnost: vyšší
Kolo: MTB (teoreticky se s trochou zarputilosti dá objet i na kole krosovém)

Občerstvovací stanice: hospoda U Zbuja, Lysá hora, Bílý kříž, Bílá, Pustevny, Čeladná

Tip na zkrácení trasy pro méně odhodlané bikery ZDE.

Jeďte pořád dál, kolem známé knajpy U Zbuja aneb Restaurantu uprostřed Beskyd a za chvíli dojedete na Albínovo náměstí. Tady je vhodná příležitost k první regenerační zastávce. Pokud ale nechcete vypadat jako padavky, co už musí odpočívat, můžete úspěšně předstírat studium turistických i cyklistických směrovek. A když k tomu ještě roztáhnete mapu, můžete tak efektivně nastřádat dost času, aniž by si kdokoliv myslel, že máte ve skutečnosti jazyk na vestě.

Dál se vydejte podle ukazatele směrem na Ivančenu. V tomto úseku vás čeká pochopitelně další stoupání, které sice nevypadá nijak hrozivě, ale doporučujeme k němu přistupovat s pokorou. Už jen proto, že zdaleka není poslední. Držte se značení, a pokud v jednom místě nebude navigace úplně jasná, stejně jako tomu bylo v době naší jízdy, vydejte se zkrátka tou cestou do kopce.

Ivančena je dalším místem vhodným k odpočinku, a to prakticky ze stejného důvodu jako Albínovo náměstí. Přece nejste žádné padavky, abyste museli čerpat čerstvé síly. Vy si přece chcete prohlédnout a vyfotit zdejší skautskou mohylu.

Skautská mohyla na IvančeněSkautská mohyla na IvančeněNově na Ivančeně přibyl i pomník

Co teď sjedete, pak zase vyšlapete

Z Ivančeny pokračujte po cestě stáčející se po vrstevnici doleva, abyste si po chvíli užili první příjemný sjezdík – je to ale vítězství poněkud hořké. Je třeba mít na paměti, že jedete na kopec, konkrétně na ten nejvyšší, který je v Beskydech k mání. Což znamená, že každý výškový metr, který tady ve sjezdu ztratíte, budete muset zase znovu vyšlapat.

Cestou si užijte několik hezkých výhledů na Lysou horu, která se nyní již jeví téměř na dosah. Chvíli to tam ale ještě potrvá. V okamžiku, kdy před sebou uvidíte závoru, máte skoro za sebou další z úseků výjezdu. Jste totiž na Zimném, kde se napojíte na asfaltovou silnici vedoucí na Lysou z obce Krásná.

Útesy vypadají zrádně

Tato známá komediální replika zde ovšem bohužel neplatí. Asfaltka, která vás přivede až na samý vrchol Lysé hory, vypadá naprosto neškodně, ale rozhodně dokáže slušně zatopit. Zejména délka tohoto úseku (necelé 3 km) prověří odhodlanost a morálku každého bikera. Chce to zvolit rozumné tempo a pak to s prázdnou hlavou strojově vyjet až nahoru.

Nejeden udatný rek již zde potupně shazoval vepředu řetěz na nejmenší placku. Člověk si i na tomto relativně krátkém úseku uvědomí, že vyškrábat se na Tour de France až někam do oblak na Alpe d'Huez asi nebude úplná selanka, přestože to kluci v televizi vyšvihnou za pár desítek minut.

Kolik měří Lysá hora?

Zatímco na jednom rozcestníku figuruje výška 1 323 m, na druhém 1 324. Tak si vyberte. Já měl po výšlapu spíše pocit, že to bude těch 1 324.

Lysá hora. Vrcholový turistický rozcestníkLysá hora, rozcestník

Zpestření na sjezdovce

Jakmile se na vrcholu dostatečně pokocháte výhledy do okolí (za jasného počasí jsou vidět i Tatry), spusťte se zase po asfaltu dolů. Místo svého napojení na Zimném ale přejeďte a pokračujte pořád dolů, asi do dvou třetin cesty počítáno směrem shora. Pokud si chcete sjezd zpestřit, vydejte se z vrcholu terénem po sjezdovce, případně pořád dál po červené turistické značce. Dávejte ale pozor, protože tamtudy chodí kvanta pěších turistů.

Šantán

Na Lysé čekají na turisty dva bufety, jeden z nich, zvaný Šantán, je sice podle ohlasů některých čtenářů v diskuzi populární občerstvovnou místních turistů, podle naší zkušenosti je tu ale s hygienou dost špatné. Na tom se shodla celá naše 6členná cykloparta. Jediné, co jsme si tu troufli koupit, byla balená voda.

Nezapomeňte si na na tento sjezd navléknout alespoň lehkou větrovku, i v těch nejteplejších letních dnech tu slušně profukuje a nejeden místní Contador v tomto sjezdu chytil průdušky.

Hlavně mějte na paměti, že dolů je asfaltka ještě mnohem zrádnější než nahoru. Jednak se mnohé zdánlivě neškodné zatáčky zakrucují více, než se zdá, jednak zde panuje čilý provoz pěších i cykloturistů. V neposlední řadě tu i přes zákaz vjezdu můžete potkat vozidla dopravní obsluhy.

Pokud se tedy s kolegou nemůžete dohodnout, kdo z vás pro dnešek bude Roman Kreuziger a kdo Francek Raboň, zasoutěžte si o to raději v jakémkoliv stoupání, ale v tomto konkrétním sjezdu opravdu ne.

Výhled z Lysé hory  směrem k Ostravici a PustevnámVysílač na Lysé hořeNež ji definitivně zrušili, tak tady začínala legendární severní sjezdovka na Lysé hoře

Přes kotary na konci světa. Vidlice promazat

Když dojedete do prudké levotočivé zatáčky, vedle níž je závora, jste přesně v tom místě, kde se z asfaltky sjíždí a čeká vás opět terén. Vydejte se tedy přímo za závoru. Ta sice naznačuje, že by se tam nemělo jezdit, ale značka se zákazem vjezdu automobilů a motocyklů každého cyklistu okamžitě uklidní.

Pokračujte po stejné trase prakticky pořád "za nosem" po červené turistické značce a užívejte si příjemný sjezd v rozumném terénu. Ne úplně zřetelné značení je snad jen v jednom místě, kde na sebe dvě polní cesty navazují ve tvaru písmene T, takže tam se dejte vpravo.

Bílý kříž

Bílý kříž je tradiční beskydskou turistickou destinací, protože se zde sbíhá řada turistických cest jak pro pěší, tak i pro cyklisty či v zimě pro běžkaře. Leží prakticky přímo na hranici se Slovenskem, a tak si na začátku sjezdu do Bílé můžete všimnout na jedné straně cesty mezníku, abyste si po pár metrech všimli jeho kolegy na druhé straně cesty. Celních kontrol se tu ale naštěstí bát nemusíte.
Místo se jmenuje podle opravdového bílého kříže, který zde stojí v malé ohrádce. Proč tady ale stojí, to se vlastně neví. Jedna verze tvrdí, že zde kdysi v zimě umrzl jeden z hlídačů střežících hranice před pašeráky, jiná pak uvádí, že zde v minulosti několik četníků podlehlo moru. Proto museli být okamžitě pochováni a kříž výstražně označuje místo jejich posledního odpočinku.

Cestou narazíte na pár malebných míst a chalup, které dodnes ukazují, jak se v těchto místech "na kotarach", tedy na beskydských hřebenech, kdysi žilo. Respektive, že se tam vůbec žilo a hospodařilo, a to i bez terénních aut či sněžných skútrů. Svým způsobem to tam vlastně je takový konec světa.

Později se napojíte na o něco lepší cestu a cyklistické značení, až dorazíte na rozcestí Ježánky. Kousek odtud se nachází další známé beskydské místo Visalaje. Pokud na tom budete časově dobře, klidně si tam udělejte půlkilometrovou zajížďku. A pokud na tom budete s časem výtečně, posaďte se na terase místního hotelu. Ta je svým uspořádáním k cyklistům přívětivá, navíc je odtud za příznivého počasí krásný výhled na Lysou horu. V tu chvíli ještě krásnější o to, že jste ji před chvílí pokořili.

Z Ježánek se vydejte po turistické modré na Bílý kříž. Je to zhruba 1,5 km stoupání, ale kompletně v terénu, takže to taky není úplně pohodička. Navíc je na trase několik záludných míst, kde vám budou ochotně podkluzovat kola na uvolněných kamenech nebo mokrém dřevě. Takže něco sil rozhodně necháte i tady.

Nahoře vyjedete u ekostanice, abyste po odbočení vlevo začali zase mírně klesat. Po vjezdu do lesíka si po pravé straně povšimněte vysokého bílého kříže se zlatým gymnastou, podle něhož se celé blízké okolí jmenuje. Pokračujte přes další rozcestí pořád rovně, až vyjedete z lesa mezi velké budovy. Odtud pořád rovně, až se začnete spouštět po asfaltové cestě směrem do obce Bílá.

Dálnice do pekla

Po chvilce narazíte na cyklostezku, která vás do Bílé dovede oklikou, ale svede vás z asfaltu do lehčího terénu. Vzhledem ke špatnému značení na ni však narazíte spíše jen náhodou, a tak pokračujte raději pořád po asfaltce. Za chvíli dojedete do přímého úseku, který se vlní a celkově lehce svažuje. Pokud zhruba tušíte, co vás ještě čeká ve zbytku trasy, nelze si nevzpomenout na legendární skladbu Highway to Hell od kapely AC/DC. Pokud ale následující úseky trasy neznáte, tak se vám tyto vlny na silnici táhnoucí se až na obzor budou zkrátka jenom líbit.

Po chvíli dorazíte na hlavní silnici, kde se vám naskýtá několik možností. Kousek před ní se cyklotrasy větví, takže můžete silnici objet, k čemuž budete mít poté příležitost ještě jednou. Vzhledem k ne úplně přesvědčivému značení v těchto místech ale doporučujeme zejména "přespolním" cyklistům nepouštět se zde zbytečně do žádných vážnějších akcí a těch zhruba 7 km po silnici zkrátka překousnout.

Pokud to tam ale aspoň trochu znáte, je některá z objízdných tras pro bikera pochopitelně lepší volbou. Navíc na vaše konto přihodí i nějaké ty metry jak výškové, tak "dálkové".

Cílem je dostat se na Mezivodí, odkud začnete po cyklotrase souběžné s turistickou zelenou stoupat k rozcestí Lhotská. Typický horský "hrubozrnný" asfalt po čase přejde v hlinitokamenitou cestu, po níž si velmi pravděpodobně kolo i pár metrů zatlačíte.

Je zde několik velmi prudkých či kamenitých úseků, které jsou sjízdné jen s jistou dávkou štěstí. Velmi pravděpodobně vám totiž v některém prudším úseku kolo podklouzne nebo ztratíte rovnováhu a v takových chvílích se rozhodně vyplatí jít pár metrů pěšky a nasednout až v místě s příznivějším sklonem. Legendy sice praví, že existují lidé, kteří tento kopec bez problémů vyjeli, ale jako na potvoru byli vždy zrovna sami a nikdo je u toho neviděl. Život je pes.

Za jasného počasí jsou z Lysé hory vidět i Tatry

Za jasného počasí jsou z Lysé hory vidět i Tatry

Final Countdown

Ze Lhotské se spusťte přesně na opačnou stranu, než jste přijeli, tedy směrem na Podolánky, respektive na obec Čeladná. Cesta vám bude z kopce příjemně odsýpat, a to až na rozcestí Podolánky–škola. Zde uhněte doleva po trase kopírující turistickou žlutou a začněte stoupat na Martiňák.

Po chvíli se šotolina změní v hůře sjízdný terén a nakonec vás čeká výjezd po hrubé kamenité cestě. Technicky vzato ovšem nedojedete na Martiňák, ale pouze na půl kilometru vzdálené rozcestí Bařiny, kde uvidíte úzkou cestu z hrubého asfaltu/šotoliny. Ta se vine do zdánlivě mírného kopce, ale vzhledem k tomu, co už máte za sebou, se nedá říci, že by to byl zrovna odpočinkový úsek.

Pokud tedy máte nějaké osobní fígle proti tuhnutí nohou nebo jakýmkoliv dalším projevům únavy, právě teď na ně nastal ten správný čas. Zároveň si v těchto místech asi leckdo uvědomí, že na těch poudačkách o iso nápojích a energetických gelech asi něco i bude, protože v tuto chvíli se již bude hodit oboje ve víceméně libovolném množství a pořadí.

Po nějaké době potkáte odbočku, která vás bude zvát na Pustevny po turistické červené, jejímu vábení ale odolejte a jeďte dál. Po chvíli se začne cesta mírně svažovat a brzy narazíte na další odbočku vlevo, značenou jako trasa pro běžkaře, jejíž začátek vypadá jako vyšší prudký hliněný břeh s kamením.

Prakticky hned poté se trasa změní v úzký singletrack, který vás dovede až na Pustevny. V místě, kde se bude dělit do vidličky, se dejte vlevo, tedy více nahoru, a pak již jen jeďte pořád dál. Až vyjedete z úzké stezky na širší turistickou cestu, dejte se doleva a během krátké chvíle projedete mezi dávno nefunkčními skokanskými můstky, odkud je to již jen malý kousek na parkoviště jednoho z pustevenských hotelů.

Gratulujeme, z nejhoršího jste venku.

Betonový sloup stojí na nejvyšším místě BeskydTudy můžete zahájit svůj sjezd z Lysé hory k Bílému křížiZrekonstruované Jurkovičovy stavby na Pustevnách

Závěrečné titulky

Možností, kam se spustit z Pusteven, je vcelku značné množství. Pokud sem ale dojedete v nějakou rozumnou odpolední dobu, určitě se nepouštějte dolů po tzv. Knížecí cestě. Jistý podnikavec tam totiž pronajímá koloběžky, na nichž mohou lidé jezdit dolů, což je pochopitelně lákadlo v prvé řadě pro ty "méně přemýšlivé", kteří absolutně nemají pojem o tom, co se může ve vysokých rychlostech stát na kole, natož pak na něčem, jako je koloběžka.

Pokud si trasu zkrátíte Masarykovým údolím, naskutne se vám zde pohled na malebnou zátoku přehrady ŠanceJinými slovy: připravte se na to, že kličkování mezi takovýmito postiženci bude vyloženě za trest, nehledě na to, že se vám neustále budou plést před řídítky a mnozí si s vámi ještě rádi zazávodí. Prostě ideální způsob, jak si zkazit dojem z celého dne.

Nicméně například na Ráztoku se dá z Pusteven dojet i jinými trasami, ale to doporučujeme pouze v případě, že odtamtud budete mít odvoz. Pokud se budete chtít vrátit vlastními silami až do Frýdlantu, tak vás čeká ne zcela záživný závěr, z velké části po silnicích.

Přehrada Šance, pohled z hrázeNejlepší proto bude vrátit se zpátky na Martiňák, respektive Bařiny, a odtamtud zpátky na Podolánky. Na rozcestí Podolánky–škola se dejte doprava a příjemně se svažující asfaltkou dojeďte podél říčky Čeladenky až na Čeladnou; odtamtud je to do Frýdlantu nad Ostravicí již jen kousek.

Pokud by vám z jakéhokoliv důvodu nějaký ten kilometřík chyběl, tak si dejte ještě nějaké to kolečko ulicemi Frýdlantu, ať máte najetou celou stovku, a pak již bez prodlení doplňte ionty a živiny v některé z místních pivnic. Za dnešek si to rozhodně zasloužíte.

A kdyby to pro vás bylo přeci jen pořád málo, tak si to na druhý den dejte v opačném směru se závěrečným šestikilometrovým výjezdem na Col de Lysá hora.

Pustevny

Člověk vlastně ani nemusí nijak zvlášť přehánět, aby mohl Pustevny označit za jakési beskydské Mísečky. Jinými slovy, více než o sportovní aktivity zde v minulosti vždy šlo v prvé řadě o to, být zde viděn, ideálně pak navíc ještě ve společnosti nějaké významné persony. V tomto ohledu jsou Pustevny ale vyloženě lokální záležitostí, a tak se do jedné z forbín Voskovce s Werichem po právu dostal onen známý "sešup z Míseček, když je fukéř".

Škoda jen, že dřívější nonšalantní atmosféra tohoto místa je již nadobro pryč, takže zde dnes místo pánů velkoprůmyslníků ve vycházkových oblecích potkáváme podnikatele v teplácích z aktuální kolekce některé ze známých sportovních značek, aby zde předvedli svoje nové auto a odškrtli si sportovní výkon v podobě krátkého výletu ke známé soše Radegasta a sjezdu dolů na vypůjčené koloběžce.

Velký význam ale mají Pustevny pro architekty, a to tedy již nejen ty místní. Stojí zde totiž několik staveb architekta Dušana Sama Jurkoviče z přelomu 19. a 20. století, jejichž sloh je nazýván selská secese. A je tak trochu malým zázrakem, že tam všechny stojí dodnes.

Za minulého režimu totiž neměly příliš velkou podporu na potřebných místech. Přestože tedy jejich styl vychází z lidového stavitelství a byl doplněn i malbami Mikoláše Alše, tak se podle odpovědných aparátčíků neubíral jaksi "tím správným směrem". Namále ale měly Maměnka a Libušín, jak se tyto stavby jmenují, již mnohem dříve. Za války se v nich totiž usídlily Hitlerjugend a maďarská armáda, což bylo samo o sobě po únoru 1948 dostatečným důvodem k demolici, nemluvě o tom, že Hitlerovi mládežníci je dokázali za dobu svého působení zdevastovat s příkladnou germánskou precizností.

Kvůli této masivní zchátralosti se tak o demolici začalo poprvé mluvit dokonce již v roce 1947. V tu dobu již téměř 80letý Jurkovič přijel svá díla bránit doslova vlastním tělem. Následné opravy ale nebyly dostatečné, a tak chátrání víceméně dále pokračovalo, takže je skoro zázrak, že strašák demolice vylezl opět až v 80. letech.
Skutečná rekonstrukce tak začala až v roce 1995, a jak můžete vidět na fotkách nebo ideálně přímo na místě, opravdu se povedla.

  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?

Turecko, Středomořský region - Turecká Riviéra
Turecko, Středomořský region - Turecká Riviéra

last-minute, polopenze, letecky, 8 dní

cena za osobu od 11 141 Kč

Chorvatsko, IstrieChorvatsko, Istrie

od 4 190 Kč za osobu

Egypt, HurghadaEgypt, Hurghada

od 13 990 Kč za osobu

Lysá hora, Bílý kříž a Pustevny za jeden den. Sto kilometrů na biku

Pomíjím už několik vyložených bludů V Šantánu prý chytí člověk tyfus) - asi dostal autor zaplaceno od konkurence nebo...
Dovoluji si opravit několik nepřesností:1) Trasa Bařiny-Pustevny: tam, kde lyžařská trasa vypadá jako svah z kamení se...
Riding na biku je good relax, absolutně top je freestylovej bike s ultraMTB. Hiking je míň cool, if so - only...
Vstoupit do diskuse

V diskusi je 93 příspěvků, poslední příspěvek 4. 8. 2009, 12:05



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.