Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Luzný: zakletá hora českých turistů i nejhezčí svítání na Šumavě

aktualizováno 
Luzný, německy Lusen, v Národním parku Bavorský les patří k nejkrásnějším kopcům Šumavy. Nabízí neomezený kruhový výhled, východy i západy slunce tak tady mají mimořádné kouzlo. Čeští turisté však mají s Luzným jeden velký problém – leží v Německu a od nás je to k němu po čertech daleko.

Luzenské údolí s Luzným | foto: pro iDNES.cz

Luzný (1 373 m) je jediným kopcem v těchto rozlehlých placatých horách, který má tvar špičatého horského vrcholu, jenž výrazně převyšuje své okolí. Navíc je přirozeně bezlesý, takže dokonalý kruhový výhled si tady můžete vychutnat prakticky z jednoho místa.

Fotogalerie

Luzný má tvar pravidelné pyramidy. Ta je sice v rozlehlých prostorách okolní horské krajiny svými rozměry docela drobná, určitě však nepřehlédnutelná. Jakmile Luzný jednou spatříte, není možné ho příště nepoznat. Zásluhu na špičatém tvaru kopce má tvrdá žula, která se následkem mrazové destrukce v poslední době ledové rozsypala do obrovské haldy kamení. Ta dnes ční nad okolní les a vytváří největší balvanové pole neboli kamenné moře na Šumavě.

Čertova hromada kamení

Neobvykle utvářená hora v srdci divoké přírody jitřila v minulosti fantazii místních obyvatel. Podle lidové pověsti sídlí v nedaleké rokli Taufelsloch (Čertovy nebo Ďáblovy díry) poslové pekel, kteří mají na svědomí různé nekalé kousky. Například zlovolnou myšlenku přehradit řeku Dunaj tak, aby po protržení hráze voda spláchla a zabila všechny obyvatele města Pasov.

Ďábel nelenil, naložil si plný povoz kamení a táhl jej přes hory do údolí Dunaje k Pasovu. Co však čert nechtěl: v dáli se ozval kostelní zvon a ďáblova síla se rázem vytratila. Povoz s kamením zůstal stát na místě a jeho kočí vzal do zaječích. Povoz se od té doby rozpadl, náklad však zůstal. Snad i proto, aby se k němu ďábel už nikdy nevrátil, zdobí jeho vrchol velký dřevěný kříž.

Luzný připomíná hromadu kamení.

Luzný připomíná hromadu kamení.

Nynější cesta z Březníku na Modrý sloup

Nynější cesta z Březníku na Modrý sloup

Zakletá hora českých turistů

Pro české turisty je Luzný doslova zakletá hora. Že by v tom měl prsty opět ďábel, schovávající se v Taufelsloch kousek za státní hranicí v Německu?

Vrcholek Luzného se tyčí asi 400 metrů za státní hranicí na bavorském území a v době železné opony se hraniční milník při jeho severním úpatí nacházel snad v nejodlehlejších hlubinách hermeticky uzavřeného hraničního pásma. Po krátkém bezvládí na počátku 90. let, kdy byl pohyb po Šumavě svobodný, přišlo vyhlášení Národního parku Šumava a opětovné uzavření krajiny kolem Luzného. Tentokrát kvůli ochraně unikátní přírody a jedné z mála životaschopných populací tetřeva hlušce u nás. Turisté se od té doby mohli na Luzný jen lačně dívat ze vzdálenosti tří kilometrů přes nepřístupné Luzenské údolí od Březníku. A pokud chtěli legálně na vrchol, museli vážit zdlouhavou cestu na druhou stranu do Německa, což představuje z nejbližší obce Modrava neuvěřitelných 70–80 km.

Zakázaná cesta z Březníku na Modrý sloup

Zakázaná cesta z Březníku na Modrý sloup

Teprve v roce 2009 byla po dlouhých jednáních dočasně otevřena sezonní stezka z Březníku do sedla Modrý sloup na česko-bavorské hranici pod Luzným. Ta však nevede přímo po staré pašerácké cestě, ale náročným lesním terénem oklikou, což zdolání hory prodlužuje a časově komplikuje. Kdo chce tedy z české strany na Luzný, musí počítat s túrou v délce 28 km a to je pro mnohé rekreanty příliš velké sousto.

Kratší cesta údolím Luzenského potoka, kterou Správa Národního parku Šumava připravila k otevření letos k 15. červenci, zůstává z rozhodnutí soudu a v zájmu ochrany tetřeva stále uzavřená. Tato událost vyvolala mezi turistickou veřejností ostré reakce a diskuze, má-li mít tetřev přednost před člověkem. K tomu lze snad jen dodat, že názorové kotrmelce a převratné přístupy úřadů východně od česko-bavorské hranice na Šumavě se již dávno staly téměř neodmyslitelným národním folklórem.

Bývalá hájovna na Březníku

Bývalá hájovna na Březníku

Kříž na vrcholu Luzného

Kříž na vrcholu Luzného

Východ slunce na Luzném

Chcete-li zažít východ slunce na Luzném, musíte si řádně přivstat, jít velkou část cesty potmě a k tomu ještě svižným tempem. Výchozím místem je Modrava, odkud se vydáte po asfaltce 7 km podél Modravského potoka na Březník, což se dá zvládnout za hodinu a čtvrt. Zde musíte být ještě před rozedněním, jinak východ propásnete! Na Březníku bývá nad ránem citelná zima a není výjimkou, že i v létě tu klesají teploty pod nulu – jedná se o tzv. mrazovou kotlinu s průměrnou roční teplotou okolo 3 ºC!

Svítání na Luzném

Svítání na Luzném

Oficiální cesta z Březníku na Modrý sloup úbočím Špičníku (dnes neznačená) zabere minimálně hodinu. Nepovolenou cestou Luzenským údolím by to bylo o polovinu méně a dalo by se jít i bez baterky. Od Modrého sloupu vede nejkratší asi půlhodinová cesta na Luzný hraničním chodníkem k místu zvanému Markfleckl na severní úpatí hory. Zde se ostře lomí státní hranice a k vidění jsou tu dva historické hraniční kameny s českým i bavorským erbem. Odtud je to na kamennou haldu Luzného asi 15 minut. Pokud bude ten správný den, nahoře již budou chystat fotoaparáty a stativy početní bavorští turisté. Mají to sem totiž podstatně blíže než my.

Za dobré dohlednosti spatříte z Luzného velkou část šumavských vrcholů, není však vidět nejvyšší Velký Javor. Výjimečné rozhodně není panorama Alp s dominujicím Dachsteinem. Fascinující podívanou skýtá stín pyramidy Luzného, který se postupem času zvýrazňuje a zkracuje, zatímco hluboko dole sluneční paprsky ozařují další a další bavorské vesničky. České území je víceméně skryté, vidět je hlavně do Bavorska.

Obnova lesa pod Luzným

Obnova lesa pod Luzným

Šumava z Luzného

Šumava z Luzného

Obnova lesů pod Luzným

Může se hodit

Přístup

  • Východiskem ke zdolání Luzného je na české straně Modrava, kde je velké parkoviště i bohatá nabídka ubytovacích služeb. Veřejnou dopravu sem zajišťují pouze autobusy.
  • Na německé straně se parkuje v obci Waldhäuser, odkud je to na Luzný mnohem blíže (cca 4 km).

Popis trasy
Modrava – Březník; 7 km (modrá) – Modrý sloup (Blaue Säule); 12 km (dříve žlutá, dnes neznačeno) – Markfleckl; 13,5 km (hraniční chodník) – Luzný (Lusen); 14 km (německé značení) – Glasarche; 15,5 km (německé značení) – Modrý sloup (Blaue Säule); 16,5 km (německé značení) – Březník; 21,5 km (dříve žlutá, dnes neznačeno) – Modrava; 28,5 km (zelená).
Upozornění: Trasa z Březníku na Modrý sloup včetně popisovaného úseku hraničního chodníku je přístupná pouze v období 15.7. – 15. 11.

Mapa
KČT 1 : 50 000 č. 65 – Šumava, Povydří a Národní park Bavorský les

Celé neobvyklé divadlo trvá zhruba hodinu a půl, přičemž vrchol se postupně vylidňuje. Bavoři odcházejí ke svým automobilům a vy můžete v klidu přemýšlet, kterou cestou se vydáte zpět na Modrý sloup. Nabízí se značená trasa přes německé území k rozcestí Glasarche, což je pozoruhodný výtvor bavorských sklářů a českých řezbářů. Pozor však na strmý sestup západním svahem Luzného po kamenných schodech "Himmelsleiter" (žebřík do nebe).

Cestou je možné absolvovat krátkou okružní zážitkovou trasu "Cesta horskou smrčinou", která ukazuje přirozenou obnovu zdejších uschlých smrkových lesů. V oblasti Luzného se totiž na bavorské ani české straně proti kůrovci nezasahovalo motorovou pilou a postižený les se nechal napospas přírodě. Výsledky jsou zřejmé – z torza každého uschlého pahýlu rostou dva až tři mladé stromky. Les shora hnědý se vespodu znovu zelená.

Od rozcestí Glasarche vede rovněž značená cesta k výše zmíněné čertovské rokli Taufelsloch, což ovšem znamená půlhodinový sestup a návrat po stejné trase.
Pokud vydržíte na Luzném až do devíti hodin, pak zavítejte do turistické chaty, která se krčí na jižním úpatí kamenné haldy a má celoroční provoz. Z vrcholu je to k ní cca 5 minut. Vedle chaty stojí dřevěný přístřešek s informacemi o přírodě Národního parku Bavorský les a kopci Luzném. V případě nepohody vhodné místo úkrytu.

Při zpáteční cestě z Modrého sloupu na Březník neplašte tetřevy a všimněte si několika rašelinných jezírek v Luzenském údolí. Vidět jsou díky uschlému lesu z několika míst, kde povolená trasa prochází hezkým terénním úsekem po státní hranici.


Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Park nechal shodit balvan, který ohrožoval návštěvníky
V Českém Švýcarsku shodili kus skály, která hrozila pádem na turisty

Nestabilní šedesátitunový balvan museli odborníci řízeně shodit ze skály v Národním parku České Švýcarsko. Už totiž hrozilo, že spadne na turistickou stezku k...  celý článek

Horní stanice rotující lanovky na Monte Baldo
Jeskynní vodopád, elektrárna nebo dinosauří stopy. Nej místa u Gardy

V okolí jezera Garda najdete spousty pozoruhodných míst, Pokusili jsme se vybrat několik z nich, zejména v jeho severním cípu, která rozhodně stojí za...  celý článek

Ilustrační snímek
K moři po vlastní ose? Cesta v noci je lepší, ale jen pro odpočaté

Za pár dní startuje sezóna dovolených a tisíce Čechů se vydají po vlastní ose autem k moři. Vloni vyjeli Češi na 5 552 000 soukromých zahraničních cest. Na...  celý článek

V květnu letošního roku oslavil David Glasheen oficiálních 20 let svého pobytu...
Bývalý milionář žije 20 let na osamoceném ostrově

David Glasheen měl všechno, po čem moderní člověk většinou touží. Během propadu akcií na newyorské burze v roce 1987 ale přišel o vysokou sumu peněz a postupně...  celý článek

Orla Perć v plné kráse od Swinice (Zawratu) po Krzyzne
Trek v Tatrách jen pro hodně odvážné: čtyři kilometry za osm hodin

Nejnáročnější, nejvzdušnější, nejexponovanější, nejnebezpečnější. A jistě ještě mnoha dalšími NEJ by se mohla pochlubit Orla Perć, česky Orlí stezka, které se...  celý článek

Další z rubriky

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.