Podél bunkrů k muzeu pohraničního opevnění
Přejezd lze stylově zahájit přímo na pomezí Lužických hor a národního parku České Švýcarsko, v osadě Studený. Pokud nemáte auto nebo nechcete řešit složitou logistiku přesunu auta na konec našeho výletu, využijte vlakové dopravy. Nejbližší nádraží leží v České Kamenici, která je od Studeného asi 6 km.
Studeným prochází červená turistická značka, která vede na 736 metrů vysokou horu Studenec. Na kole musíme tento vyhlídkový vrchol objet ze severu po hezké lesní cestě, stoupající nejprve podél Studeného potoka, a posléze se pod Širokým kopcem opět napojit na červenou značku. Ta nás vzápětí přivede k hlavní silnici a rozcestí Krásný buk.
Tady v roubené klasicistní myslivně najdeme sezonní občerstvení a malé muzeum pohraničního opevnění. Jeho tvůrce Bedřich Hamák zde návštěvníky ochotně zasvětí do tajů výstavby pohraničních opevnění. Kolem nich povede i naše další cesta.
Muzeum pohraničního opevnění v myslivně poblíž rozcestí Krásný buk
Na nejzachovalejší zříceninu Lužických hor
Odtud pokračujeme po lesní asfaltce, ideální právě pro kolo. Cesta příjemně ubíhá a od rozcestí Pod Malou Tisovou ji zpestřuje několik malých bunkrů, tzv. "řopíků", budovaných ve 30. letech minulého století v rámci výstavby československého opevnění.
Červená značka nás dovede do železniční stanice Jedlová, kde se můžeme občerstvit v nádražní restauraci. Čeká nás totiž strmý výjezd do sedla pod horou Jedlová a ke zřícenině Tolštejn. Tady opustíme červenou značku a sledujeme zelené značení a cyklotrasu 3015. Kdo má dost sil, může si ze sedla "odskočit" na vrchol Jedlové s rozhlednou a hostincem.
Pěkná cesta nedaleko stanice Jedlová
Hrad Tolštejn, ke kterému přijedeme, je nejlépe zachovanou hradní zříceninou v Lužických horách. Stojí na výrazném znělcovém skalním suku ve výšce 670 metrů a tvoří charakteristickou krajinnou dominantu.
Z vrcholových skalisek, přístupných po železném schodišti se zábradlím, se otevírá pěkný výhled na okolní vrcholy Lužických hor a do údolí na Jiřetín, Horní a Dolní Podluží a Varnsdorf. Za nimi na obzoru můžeme spatřit vrchy Šluknovské pahorkatiny a Lužice.
Lužické hory, Tolštejn. Autor: Wikimedia Commons/Mirek256
Na nejvyšší horu
Na hradě se můžeme občerstvit v restauraci a pak už nás čeká prudký sjezd po červené do osady Lesné. Na svazích nad údolím Lesenského potoka se dochovalo několik lidových roubených chalup z 1. poloviny 19. století. Zájezdní hostince z téže doby dnes většinou slouží jako penziony.
Zde přejedeme silnici a čeká nás jeden z nejnáročnějších úseků – prudké stoupání po žluté a posléze po zeleně značené naučné stezce na Čertovu Pláň s hlubokými a zachovalými horskými smrčinami. Zdejší zalesněné údolí skrývá četné pozůstatky po dávné těžbě rud a dobývání křemene pro potřebu sklářských hutí. Nejzajímavější místa spojuje právě Hornická naučná stezka.
Od rozcestí Pod Ptačincem najedeme na červenou značku a můžeme se těšit na jeden z krajinově i cyklisticky nejhezčích úseků, vedoucí po "single tracku" oblého hřebene až k nejvyšší hoře Lužických hor, 792 m vysoké Luži.
Kdo chce zdolat tento majestátný vrchol na kole, musí se připravit na technicky i fyzicky náročný výjezd, který ale naštěstí není příliš dlouhý. Lepší přístup je z německé strany, proto včas odbočte z hřebene vlevo na německé území. Modře značená cesta vás dovede k odbočce na vrchol.
Sjezd dolů je možný na obě strany, vzhledem k úzké cestě na našem území a s ohledem na pěší turisty ale spíše doporučujeme kola vést a vyhnout se tak karambolu.
Hned pod vrcholem najdeme několik restaurací a možností ubytování.
Pohled na Luž a skalní město Jonsdorfer Felsenstadt
Zkamenělé stádo slonů
Od Chaty Luž sjedeme k bývalému hraničnímu přechodu u Waltersdorfu a dále pokračujeme Německem do lázeňského městečka Kurort Jonsdorf. Projíždíme kolem rezervace Jonsdorfer Felsenstadt, pískovcového skalního města, tak trochu v malém připomínajícím náš Český ráj.
Rezervací vede cesta, která je však na kole obtížně průjezdná. Doporučujeme proto "nakouknout" mezi skály ze severu nebo východu, odkud vede do rezervace několik vstupů.
„Řopík“ v Horním Sedle stojí hned vedle kapličky
Máme za sebou přes polovinu trasy a přes německý Hain a Kammloch najedeme opět na naše území na červenou značku, vedoucí po lesní asfaltce pod vrcholem Hvozd. Cesta klesá lesem kolem odbočky ke zřícenině Starý Falkenburg a vyvede nás k silnici v Petrovicích.
Zde najdeme modrou značku, která nás lesem povede až do osady Polesí. Tento úsek si budeme vychutnávat na kvalitní lesní cestě, klikatící se po vrstevnici borovými lesy na úbočí Liščí hory.
Modrá značka nás dovede k silnici, po které budeme mírně stoupat několik kilometrů k Hornímu Sedlu. Na začátku osady odbočíme vpravo na neznačenou lesní cestu, po níž sjedeme k přírodní rezervaci Bílé kameny. Pro svou barvu i tvar se těmto osaměle stojícím pískovcovým skalám také přezdívá zkamenělí sloni. Na skály se dá vylézt a ze sloních hřbetů kochat panoramatickým pohledem k jihu a na Ještědský hřbet.
Bílé kameny
Cíl naší trasy je asi o kilometr dál, u hlavní silnice v Jítravě, kde končí i Lužické hory a dále pokračuje masiv Ještědu. Nejbližší železniční stanici najdeme asi o 2 km dále v Rynolticích.
může se hoditStart: Studené (ČD - Česká Kamenice) Vhodné kolo: MTB Stravování na trase: Jedlová, Tolštejn, Luž, Petrovice. Možnosti ubytování na trase Užitečný web: www.luzicke-hory.cz 
Trasa přejezdu Lužických hor na kole. Zdroj: Plan Studio/ zakreslil Jan Hocek |
