Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lovci mamutů zvou do Přerova

  9:07aktualizováno  9:07
Přerov - Turisté by mohli do Přerova začít jezdit kvůli lovcům mamutů. Ti zde totiž měli prehistorické sídliště. A právě na tuto výjimečnost v místní části Předmostí, která bylo objevena na konci 19. století a je zapsána ve všech světových učebnicích dějepisu a archeologie, chtějí místní nalákat turisty.

Každý turista a vědec, který chce vidět ono slavné místo, však zažije v Přerově šok: panelové sídliště, kam se člověk podívá. Nikde žádná připomínka toho, že právě tady udělala archeologie před 120 lety jeden ze svých největších objevů.

Význámné evropské naleziště
"Je to spolu s Dolními Věstonicemi nejvýznamnější archeologické naleziště nejen u nás, ale v Evropě vůbec. Věstonice měly ale na rozdíl od Předmostí štěstí v tom, že byly prozkoumány až později a pečlivěji. Zato Předmostí je nyní téměř zničeno ať už těžbou spraše na výrobu cihel, či moderní zástavbou," potvrdil archeolog Jiří Svoboda z Akademie věd ČR.

Na přelomu 19. a 20. století tady našli vědci pod zemí kosti tisícovky mamutů z poslední doby ledové. Zvířata tehdy táhla Moravskou bránou z Rakouska do Polska a zpátky. Vyvýšeniny poblíž Přerova a blízko vodnímu zdroji – řece Bečvě – byly pro paleolitické lidi ideálním místem pro pozorování tahu zvířat i pro život.

Byl zde hrob dvaceti pralidí
Archeolog Karel Jaroslav Maška v roce 1894 objevil v Předmostí hromadný hrob dvaceti pravěkých lidí, kteří tu žili 25 tisíc let před naším letopočtem. Odborníci pak zjistili, že jde o samostatný vývojový druh člověka, který dostal označení Homo Predmostensis.

"Naleziště jednak dokládají, že ve své době byla Morava středem kontinentu, což se už nikdy potom neopakovalo. Především ale se díky nálezům v Předmostí podařilo potvrdit to, co archeologové dřív jen tušili nebo předpokládali – že mamuti i lidé před pětadvaceti tisíci lety žili vedle sebe a že člověk mamuty zřejmě lovil," dodal vědec.

Opomíjená zvláštnost
Město Přerov však na své výjimečné místo léta zapomínalo. Snahu vyzdvihnout prehistorickou jedinečnost Předmostí mělo zatím v posledních třech letech jen občanské sdružení Predmostensis, které buduje na Čekyňském kopci nad městem stezku lovců mamutů a pravěký skanzen.

Představitelé sdružení se netají s tím, že by mělo jít o "Mamutland" se vším všudy – tedy i se stánky se suvenýry, občerstvením a podobně. Jejich záměry však zatím pro nedostatek peněz zůstávají hlavně na papíře.

"Osada lovců mamutů vyroste na kopci mezi Předmostím a Čekyní. Na ni naváže naučná stezka lovců mamutů, kde vybudujeme asi pět desítek soch pravěkých zvířat," řekl již dříve Libor Pokorný ze sdružení Predmostensis.

Jeden mamut už nad městem stojí
První betonové zvíře – dvouapůlmetrové mládě mamuta, už na kopci nad Přerovem stojí od loňska. "Postupně přibudou i pratuři, jeskynní medvědi, sobi a další prehistorická zvířata," dodal Pokorný.

Čekyňský kopec se ostatně svými zákoutími, pískovcovými skálami a zajímavě členitým terénem pro podobný záměr muzea pod širým nebem přímo nabízí.
Také Základní škola Jana Amose Komenského v Předmostí vybudovala ve vlastních budovách minimuzeum lovců mamutů.

Město hodlá vložit peníze do projektů
Všechny dobrovolného aktivity až do letoška město jen tiše podporovalo, například bezplatným pronájmem tříapůlhektarové plochy na kopci, kde má pravěký skanzen vyrůst. To se však letos změnilo a město hodlá investovat miliony do zviditelnění pravěké historie.

"Je to poslední šance, jak připomenout, že právě tady je to unikátní místo," řekl místostarosta Jiří Pavelka, který má projekt na starosti. Podle něj vznikne v Předmostí unikátní památník a muzeum, jaké nikde v zemi zatím neexistuje, nejpozději do tří let.

"Chceme, aby město už příští rok vyčlenilo na jeho vybudování první peníze," dodal místostarosta.

Jáma, z níž členové expedice opatrně vyjmuli kvádr zmrzlé země s mamutími ostatky.





Nejčtenější

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.