Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Loučíme se s autobusem, teď Jeep a pak vlastní podrážky

  11:21aktualizováno  11:21
Osmset kilometrů nejprve západním Himálajem, potom chvilku Hindůkušem a nakonec pár hodin v Karákórumu. To všechno autobusem, ve kterém jsme za dva dny strávili skoro 27 hodin. To se nezdá být nijak strašné. Je třeba ale zároveň uvést, že 25 hodin z toho trvala jízda po horských silnicích, na nichž nikde nebylo ani jednou souvislých 50 metrů bez zatáčky. Nakonec dojela celá skupina šťastně do Scardu, což je poslední setkání s civilizací, sprchou a čerstvou zeleninou.

Posledních padesát kilometrů bylo přitom třeba projet středně silnou písečnou bouří. Ta ostatně panuje i tady, ve Scardu ve výšce 2300m, ale už ne s takovou intenzitou. I tak, když jsme převažovali a přebalovali pytle a sudy, ve kterých sem náš materiál dorazil, chvílemi škrábal jemňoučký písek pod víčky každého.

Zatím není jisté, jestli k dalšímu postupu vyrazí celá skupina hned v pátek ráno, nebo jestli bude třeba jeden den ve Scardu počkat. Závisí to - podle styčného důstojníka - na tom, jak rychle dorazí nákladní auto, které veze ještě část nezbytného materiálu.

Například se ukázalo, že Soňa Vomáčková má právě na korbě náklaďáku všechny svoje osobní věci a ty teď ještě někde brázdí šibeniční vlásenky silnice zasekané do skal karákorumských údolí.

Děs, hrdinství, zájem a odevzdanost

Projet hory znamená v Pákistánu svěřit se do rukou místnímu řidiči. Ten náš vypadal úplně stejně jako všichni místní chlapi - oblečený v noční košili a černý knír - ale jako odznak něčeho extra měl černé sluneční brýle střižené podle vzoru pilotů  vietnamské války. A taky tak jel.

Styl jízdy je možné charakterizovat jednoduše: spěch bez rezervy. To znamenalo, že těch 27 hodin hnal ten dobrý nemluvný chlapík, jako by spěchal k umírajícímu otci a tak najížděl do zatáček s nohou na brzdě s vědomím, že oblouk bude nasazovat ještě pořád v rychlosti, která - nebržděná - by ho někde k závěru zátočiny nutně musela vymést mimo. A MIMO na Karákorun Highway má jediný možný konec - někde dole pod skalou teče řeka Indus.

Hned jakmile se už kousek za Islámábádem začala asfaltka vlnit, všichni Češi na palubě zpozorněli. Takhle se věru ve střední Evropě nejezdí. Vše je přitom pro naše oko okořeněné pákistánskou jízdou VLEVO. Takže několikrát se z jinak tichého prostoru cestujících ozvalo něčí polozoufalé: Tyvoléééé! To třeba, když před autobusem zastavil malý motorizovaný rikša, z konstrukce na zádi mu viseli dva kluci a my se blížili takovým tempem, že nebylo možné je dovnitř rikši nezažehlit.

Nakonec to Mr.vietnamský pilot vyřešil bleskovou kličkou. Ovšem i za cenu, že v protisměru právě přijížděl náklaďák...  Pak si všichni vzpomněli, že jsou horolezci a že mají před sebou hodně odvážný cíl a že tudíž musejí být velmi silní a pár hodin jsme tak sledovali počínání řidičovo s otevřeným hledím: Osude, jakýkoliv jsi, já se tě nebojím. A osud panečku uháněl!

Pak nastal další obrat v duševní obraně - zažívám to proto, abych to mohl po návratu vyprávět. Tato jízda je vlastně něco jako zážitek do sbírky. Taky to na pár hodin pomohlo.  S konečnou platností zavládla ale na palubě odevzdanost. Ačkoliv stále podle českých měřítek šlo o život, zdeptaní horolezci pospávali, fotili z okének, četli před očima poskakující řádky potrhaných českých magazínů. A tak nás i zastihlo Scardu. Za pár týdnů jedeme toutéž cestou zpět.

Atomovka, voli a zahnutá větev

Všeobecně lze důvody, proč ostatní státy světa udržují v Pákistánu svá diplomatická zastoupení, vypočítat na dvou prstech: Pákistánsců je 140 miliónů a mají atomovou bombu. Je sice povzbuzující, že jadernou pumu sice mají, ale nemají raketu nebo jiný prostředek, jak ji dopravit - nedejbůh - nad hlavu někoho jim nesympatického.
Vědomí přítomnosti jaderné technologie nejspíš u Evropana vzbudí dojem slušně rozvinuté civilizace. Ne úplně do posledníhi punktu se do takové představy ale vejde právě Pákistán.

Za dva dny jízdy nebylo ani jednou k vidění cokoliv jako průmysl, naopak vodní bůvoli táhnoucí zahnutou větev a orající tak na malých kamenitých políčkách byli k vyfocení mnohokrát.

Autor:




Nejčtenější

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.