Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

aktualizováno 
Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem zavítají spíše omylem. Dost důvodů na to sem alespoň jednou za život zavítat!

Chvalkovický větrný mlýn | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Malebné vesničky a božský klid

Litenčická pahorkatina tvoří západní předhůří Karpat mezi Kroměříží, Vyškovem a Bučovicemi na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje. Převážně zemědělské krajině dominují ploché vyvýšeniny, z nichž nejvyšší jsou souvisle zalesněné a dosahují k 500 metrům nadmořské výšky. Nejsou tu žádné turistické magnety ani rekreační zařízení, civilizaci zastupují malebné vesničky s malým kostelíkem, kde hospody otevírají až navečer. Po silnicích nejezdí skoro žádná auta a je tu doslova božský klid jako málokde jinde. Oblast ideální zejména pro kolo!

Ovoce a ryby z Litenčic

Litenčická pahorkatina je pojmenována podle městyse Litenčice se 420 obyvateli, rozkládající se pod jižním svahem kopce Kleštěnec (498 m). Ten je druhý nejvyšší v popisované oblasti. Zdaleka viditelný je barokní kostel sv. Petra a Pavla a také barokní zámek, který vznikl přestavbou gotické tvrze. V restituci byl vrácen šlechtickému rodu Podstatzky a ze socialistické ruiny se postupně proměňuje v důstojný a částečně obydlený kulturní objekt.

Vítající trpaslíci

Při vstupu do zámku v Litenčicích vás přivítají milé sochy dvou trpaslíků. Připomínají obdobné sochy na zámku v novém Městě nad Metují z dílny Matyáše Brauna, jejich autor však v tomto případě bohužel není znám.

Alegorické ztvárnění trpaslíků symbolizuje rodové heslo Podstatzkých "Recte et fortiter", to znamená "spravedlivě a mocně". Jeden trpaslík drží stočený pergamen což znamená spravedlivě dle práva. Druhý trpaslík drží měšec se zlaťáky což znamená mocně.

Jeden ze dvou trpaslíků při vstupu do zámku v Litenčicích

Prohlídka je možná zvenčí, v případě hlubšího zájmu jsou zámečtí páni ochotni se návštěvníkům věnovat a říct víc než povinná informační cedule.

Kromě kulturních památek jsou tu také zajímavosti přírodovědného rázu. V okolí Litenčic se daří ovocným stromům, zvláště pak na jižně orientovaných svazích Kleštěnce, kde se rozprostírá známá a vyhlášená ovocná školka. V alejích kolem cest a v četných větších či menších sadech se objevují hlavně třešně, hrušně, slivoně a jabloně. Místní tradiční akcí je košt slivovice a dalších ovocných pálenek.

Největší regionální věhlas však Litenčicím zajistila dnes už neexistující cihelna, kde se během těžby cihlářských surovin hojně nacházely velmi dobře zachovalé fosilie starotřetihorních (paleogenních) mořských ryb. Otisky koster a žraločí zuby z Litenčic jsou součástí mnoha paleontologických sbírek. Nejvíce se jim věnují v brněnském Moravském muzeu.

Větrný mlýn jako z pohádky

Parkoviště na náměstíčku v Litenčicích mezi zámkem a dvěma místními nálevnami je jako stvořené k odstavení auta a zahájení výletu. Na kole je to kousek a převážně s kopce do sousedních Kunkovic, kde na vás čeká jedno z největších překvapení – bytelný zděný větrný mlýn s kompletním čtyřlopatkovým větrným kolem. Tyčí se na protáhlém bezlesém hřbetu uprostřed polí, u něj roste stará hruška a pod ní je improvizované posezení kolem stolu z mlýnského kamene. Bezesporu jedna z nejhezčích staveb svého druhu u nás i s původní dominancí v krajině.

Fotogalerie

Současnou nádhernou podobu kunkovického mlýna zatím nestačily zaregistrovat dokonce ani turistické a mlynářské servery, které shodně uvádějí, že stavba je zdevastovaná a bez větrného kola. Holt do Litenčické pahorkatiny se opravdu asi moc nejezdí!

Mlýn je ve srovnání s jinými větráky hodně mladý, pochází z roku 1875. Zvláštností je použití pálených cihel i hliněných cihel. Původní strojní vybavení bylo zčásti odvezeno do depozitáře Technického muzea v Brně, zčásti zničeno, když byl mlýn dlouhodobě volně přístupný. Dnes je uzamčený a slouží patrně jako stylový rekreační objekt.

Hradisko plné mravenců

Na opačnou stranu než ke Kunkovicím vede z Litenčic strmé silniční stoupání přes hlavní hřbet Litenčické pahorkatiny. Po něm prochází modré turistické značení, které vás dovede různými oklikami až na nejvyšší vrchol Hradisko (518 m). Jak již název napovídá, jde o místo s dávnou prehistorickou minulostí. Izolovaný vrch s dalekým výhledem do kraje lákal odedávna k osídlení, podrobný archeologický průzkum však chybí. Existují pouze zprávy o nahodilých nálezech místních amatérských nadšenců odkazující na dobu kamennou.

Dnes je Hradisko důležitým radiokomunikačním uzlem. Stojí tu dvě retranslační věže a kousek od vrcholové kóty objevíte rovněž uzavřený ropný vrt. Na okraji lesa jižně od vrcholu při trase červené značky stojí odpočinkový altán s širokým výhledem do okolí – na Chřiby, Ždánický les a Pálavu.

Vrcholové partie Litenčické pahorkatiny v okolí Hradiska překvapí rozsáhlými, převážně teplomilnými listnatými lesy. Jsou protkané hustou sítí pevných lesních cest, po nichž je radost přesouvat se na kole. A ať se vydáte kamkoli, všude zaručeně narazíte na nebývalé množství mravenišť velkých lesních mravenců. Některé jsou zašpičatělé, jiné oblé. Zdá se, že nejvíce jich je kolem cest hned za příkopem, méně pak hlouběji v lese. Mezi mraveništi, napříč lesními cestami lze vysledovat mravenčí „dálnice“ s čilým hmyzím ruchem. Tolik mravenců a mravenišť se vidí opravdu málokde. Zřejmě další důkaz čistoty a neposkvrněnosti zdejšího kraje.

Chvalkovický větrný mlýn pod Hradiskem

Chvalkovický větrný mlýn pod Hradiskem

Litenčická pahorkatina

Litenčická pahorkatina

Vyhlídka pod Hradiskem

Vyhlídka pod Hradiskem

Mlynář vynálezce z Chvalkovic

Dlouhý sjezd vede z Hradiska táhlým svahem do 2 km vzdálených Chvalkovic. Malebnou vesničku na jižním úpatí rozložité hory atraktivně doplňuje další unikátní větrný mlýn, který je chloubou nejenom obce, ale celé oblasti. Ční podobně jako jeho kunkovický soused nad zemědělskou krajinou a jeho majestát neruší žádné budovy, stožáry ani stromy. Je postavený jako jediný u nás celý z pálených cihel, což dokládá nouzi o kvalitní stavební kámen v okolí.

Chvalkovický větrný mlýn zvaný Vítkův se vyznačoval spoustou technických pozoruhodností. Významným okamžikem byl rok 1918, kdy podnikavý mlynář nainstaloval vedle cihlové budovy pomocný motor na koks, který využíval k pohonu mlecího stroje. Mlýn se tak stal nezávislým na nevypočitatelných přírodních podmínkách.

Vynalézavost majitele se uplatňovala i v interiéru, kde byl mlecí mechanismus postupně modernizován válcovou stolicí, loupačkou a dokonce i lanovým výtahem na pytle (jediné zařízení svého typu u nás). Z nařízení protektorátních úřadů byl roku 1941 provoz mlýna ukončen a navzdory všem uplatněným „vynálezům“ se po válce již znovu nerozběhl.

Větrný mlýn v Kunkovicích

Větrný mlýn v Kunkovicích

Litenčice

Litenčice

Chvalkovice

Chvalkovice

Strojní vybavení by mělo být kompletně zachovalé a uzavřené v nepřístupném interiéru.

Od chvalkovického větrného mlýna je hezký zpětný pohled na Hradisko a vede kolem něj značená cesta do sousedních Nemochovic. Odtud se dají podnikat další krásné výlety do oblasti neznámé, avšak překvapivě zajímavé a nevtíravě přitažlivé Litenčické pahorkatiny.

Může se hodit

Jak se tam dostat

  • Z jihu od hlavní silnice Brno – Uherské Hradiště; odbočit v Brankovicích směr Nemochovice.
  • Ze severu od dálnice Vyškov – Kroměříž; odbočit směr Morkovice-Slížany
  • Z východu z Kroměříže směr Morkovice-Slížany anebo Zdounky


Mapa

1 : 50 000 KČT č. 89-90 – Slovácko, Chřiby, jižní Haná

Cyklistický okruh

Litenčice – Kunkovice – Chvalkovice – Hradisko – Lhota – Švábsko – Skavsko – Litenčice. Celkem cca 30 km.

Pěší okruh

Nemochovice – Chvalkovice (červená) – Hradisko (červená) – U Jelínka (červená) –Nemochovice (zelená). Celkem cca 13 km.

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Žirafy v Národním parku Mikumi v Tanzánii uslyšely řev lvího samce, a tak se...
Žirafy tiše míří k vyhynutí, vymizely už z několika afrických států

Žirafy jsou podle posledního sčítání nanejvýš ohroženým druhem směřujícím k vyhynutí. Za posledních třicet let jejich populace prořídla o čtyřicet procent....  celý článek

(ilustrační snímek)
Lidovci navrhli chránit turistické značení. Za ničení pokuta 5 tisíc

Každý, kdo si rád vyjde do přírody v neznámém terénu, to už někdy zažil. Bez kvalitního turistického značení či dobré mapy člověk občas sejde z cesty. Šéf...  celý článek

Lukáš Furik
Stopem na Zéland: napadli ho psi, řidič kamionu mu dělal sexuální návrhy

Po střední škole pracoval jako technik v jaderné elektrárně Temelín. Měl slušný plat, vlastnil drahé auto a obýval luxusní byt v Českých Budějovicích. Nakonec...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.