Domy zahalují měkké stíny a vše ovládá nejasná únava a ospalost. Zástupy mladých Američanů bloudí ulicemi města jako u vytržení: imaginární opar lisabonských ulic pro ně představuje něco nevídaného. »Taková byla kdysi Praha,« tvrdí jeden z nich. Parta mladých nonkonformistů si udělala na chodníku privátní party. Rozplývající se obrysy patinovaných domů tak moc kontrastují s jejich namodralými účesy a pestrými obleky. Ulice tak vypadá jako zadní projekce v kině. Kam zabočit? Domy zarámované sítí pravoúhlých souřadnic se navzájem vcelku podobají. Katastrofický požár po zemětřesení koncem osmnáctého století dal vzniknout jednomu z prvních moderních urbanistických plánů v Evropě. Orientačním bodem je Elevador de Santa Justa. Výtah z tepaného železa postavený Eiffelovým žákem zdobí precizní nýty i jemná filigránská práce: možná někomu připomene ilustrace z verneovek. Přes své stáří (je z přelomu století) působí spolehlivým dojmem. Stejně seriózní podnik je i restaurace v jeho posledním patře. Zdviž je jakousi přirozenou spojnicí dvou různých světů: čtvrti Baixa dole v údolí a Bairry nad ní: přízemní patro města je přeci jen o poznání hlučnější. Naproti sledujete čtvrť Alfama. Předpona Al- v názvu odkazuje na arabský původ. Původně centrum města, dnes klenotnice historie, to je Alfama. Sledujete i vznosné cimbuří, ale pozor: na rozdíl od bloků dole pod vámi je to jen podvod. Hradby nechal ve třicátých letech vztyčit do dnešní podoby diktátor António Salazar - cítil, že prostě hlavní město musí něco takového mít. Okna oprýskaných domů zdobí vyprané prádlo, květiny a zvědavé babičky. Pokud to někoho táhne tímto směrem, je dobré zvolit tramvaj (také historické hodnoty), která vyveze každého pohodlně vzhůru. Výtah naopak sousedí s Bairrou. V devatenáctém století se do půvabné čtvrti stahovaly prostitutky. Proslulost ale získala nakonec díky literátům a jejich kavárnám a levným restauracím (tascas). »Dřív než skončí léto a nastane podzim, v teplém mezidobí, kdy vzduch tíží a barvy jsou tlumenější, halívají se večery falešnou gloriolou. Stesk po ničem se táhne donekonečna jako hadovitá brázda za lodí,« píše o svém městě známý portugalský spisovatel Fernando Pessoa. Neuchopitelný pocit stesku, touha po rozplynulých snech, má v Portugalsku přesný termín. Je to »saudade«. Jak říkají Portugalci, neuchopitelný pojem se těžko vysvětluje. Je to něco podobného, jako se ptát černošského bluesmana, o čem že jsou ty jeho dvanáctkové songy. I saudade má své expresivní vyjádření - nazývá se fado. Posmutnělé písně blízké šansonu je nejlépe poznat na vlastní kůži: podniky, kde jej poznáte jsou třeba: »Adega Machado« na Rua do Norte, »Lisboa a Noite« na Rua das Gáveas či »A Severa« ve stejné ulici. Produkce má divadelní charakter, zpěvák (či zpěvačka) odříkává text, který nemusí být vždy jen smutný. Vyjdete potom do nočních ulic. V noční černotě se rozplývají kontury stromů a budov. Ráno sledujete z hotelu zadumané zahrady a už si slibujete, že bez CD s fadem neodjedete. Na nábřeží korzují milenecké páry i důchodci. Chcete opoustit podzimní stromořadí s jejich barevnou malátností a útlumem? Nic složitého. Zamiřte do areálu EXPA, kde Lisabon nabízí supermoderní tvář. Spousta techniky, obrovské akvárium, prosklené hotely: vše nejmodernější, největší a nejatraktivnější: Portugalci sem rádi zamíří. Za nákupy i za volným časem. Pro drahý turistův čas je možná lepším řešením zamířit do Beléma na druhém, západním kraji milionové metropole. Bloudíte po vydlážděné mapě světa a žasnete: kam až se to ti Portugalci dostali? Jména jako Macao či Moluky voní exotikou a dávnou slávou, kdy Lisabon byl pupkem světa a Belém místem, odkud námořníci - vyslanci země odplouvali šířit čest a slávu portugalského krále.
Může se hoditJAK SE TAM DOSTATDo Portugalska pořádá zájezdy například cestovní kancelář Čedok (telefon 0800/112112, 02/24197111) V případě individuální cesty: nepotřebujete vízum, ale do této země není přímé letecké spojení z České republikyCO SI PŘIVÉZTVynikající vína. Mezi nimi samozřejmě proslulé portské, ale třeba také »vinhos verdes«, zelená vína - mladá a nezralá, typická pro Portugalsko.Mezi ruko dělnými výrobky lákají proutěné košíky a především známé glazované dlaždiceKDY SE VYDAT NA CESTUV říjnu polevují velká horka, je to ideální doba k návštěvě měst a památekINFORMACEMapy, brožurky (také v češtině) i další rady můžete zdarma získat v organizaci Portugalské národní turistické centrum ICEP, Karlovo náměstí 17, 120 00 Praha 2, tel.: 02/21986200, fax.:02/21986202.
Torre de Bélem sloužila jako maják pro mořeplavce vracející se z Indie a Nového světa. |
Všední den v ulicích lisabonské čtvrti Baixa. |
Náměstí Praca de Comércio bývalo střediskem evropského obchodu. |
Na místě loňské výstavy EXPO kdysi stávala zanedbaná přístavní čtvrť. Dnes tu tráví Portugalci víkendy. |
Mosteiro des Jeronimos, skvostný klášter ze 16. století v Belému. |