Letošní ledová sezona v Krkonoších se horolezcům vydařila

Středobodem českého lezení po zmrzlých vodopádech je bezesporu Labská jáma. Sem do uzávěru Labského dolu v Krkonoších, pod Labskou boudu k Labskému vodopádu se vydávají každou zimu stovky horolezců, aby vyzkoušely své ledolezecké umění. Letos jsou ledy zvláště pěkné díky teplému začátku ledna, a tak si lze užít naplno všech adrenalinových radostí, které si lezci mohou vymyslet. Laici si často kladou otázku: „Jak se tam vůbec ti blázni udrží?

Základem pro výstup jsou stoupací železa (mačky) na pevných pohorkách, cepíny v rukách, ledovcové skoby, lano a spolehlivý spolulezec. Lezec střídavě kopne cepínem nebo mačkou do ledu a zapíchne do něho jejich hrot. Na tom se vzepře a pokračuje dál. Když je dost vysoko, aby se začal bát, tak dva až čtyři metry, zastaví se a jednou rukou zavrtá ledovcovou skobu. Ta připomíná velký dutý šroub s ouškem, do kterého se zapne karabina a jí provlékne lano. Kdyby lezec upadl, skoba ho zadrží a on zůstane viset na laně. Po zavrtání skoby vyleze horolezec pár metrů a zase vrtá. Když je nahoře, uváže se okolo stromu a nastává práce pro druholezce. Ten dělá to samé až na to, že skoby vyšroubovává a bere s sebou. Návrat je jednoduchý – buď se oba spustí po laně nebo ledopády obejdou a sjedou dolů zasněženou strání po zadku.

Nejvyšší ledová stěna nabízí padesát metrů kolmého lezení, okolo je několik žlabů a hran, které nejsou tak náročné, protože jejich ledy stékají šikmo.
Ledové lezení se v Krkonoších občas provozuje i na dalších místech, ale všude kromě Labské jámy hrozí v současné době akutní lavinové nebezpečí. V samotném Labském dole jsou proslulé nepříliš náročné, ale dlouhé kombinace sněhových žlabů, ledových prahů a skalních úseků. V Obřím dole se leze po Úpském vodopádu a v Kotelních jámách jsou šikmé ledovaté plotny, kterými občas prosvítají skalky. Lehký, ale fyzicky náročný výstup vede na Sněžku, kde horolezci končívají udiveným turistům přímo na vyhlídkové plošině. 

Jak se tam dostat:
Autobusem z podhůří nebo dokonce z Prahy na Horní Mísečky nebo lanovkou ze Špindlerova Mlýna na Medvědín. Odtud na běžkách přes Zlaté návrší k Labské boudě. Druhá možnost je autobusem ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovku a na lyžích po hřebenech k Labské boudě. Obě cesty trvají za dobrého počasí asi dvě hodiny.

Kde je nejlepší výhled:
Od boudy sjedeme dolů na vyhlídkovou plošinu se zábradlím přímo na hraně Labského vodopádu. Nejnavštěvovanější ledová stěna je přímo proti nám.
Kde se najíst:
V Labské boudě je otevřený kiosek, nejbližší restaurace jsou na Vrbatově boudě, Vosecké boudě a Martinovce. 

Středobodem českého lezení po zmrzlých vodopádech je bezesporu Labská jáma

K Labskému vodopádu se vydávají každou zimu stovky horolezců