Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Letní toulky severními svahy Jizerek

  15:28aktualizováno  15:28
Jizerské hory jsou známé hlavně jako náhorní pláň s bažinami, zničenými lesy a asfaltovými cestami ideálními pro cykloturistiku. Jizerky jsou ale také rozervaná skaliska, divoké rokle, úzké kamenité stezky a největší komplex původních bukových lesů v Čechách. Ptáte se kde? Na málo dotčené severní straně pohoří!

Neschůdný terén zachránil les

Severní strana Jizerských hor má výrazně odlišné utváření, než strana jižní. Tvoří ji příkré a vysoké zlomové svahy, které strmě spadají do nízko položené pahorkatiny Frýdlantského výběžku.

Tyto svahy jsou na mnoha místech rozbrázděny divokými roklemi horských bystřin, které přes četné kaskády, peřeje a vodopády spěchají z náhorních plošin na úpatí hor.

Silná eroze zde vytvořila pitoreskní skaliska, seskupená do mohutných, nesnadno přístupných komplexů.

Neschůdnost terénu způsobila, že v minulosti byly právě severní svahy Jizerských hor ušetřeny před rozsáhlou těžbou dřeva a místní porosty si uchovaly své původní druhové složení.

Převládají zde proto stále buky, které na rozdíl od druhotně vysázených a ekologicky nestabilních smrkových monokultur nepadly za oběť imisím, kůrovcům ani větrným kalamitám. Tyto tzv. jizerskohorské bučiny představují nejzachovalejší původní lesní společenstvo v Čechách a tvoří taky jednu z plošně největších přírodních rezervací u nás.



Ořešník

Vyhlídkové skály

K ozdobám severních svahů Jizerských hor patří žulová skaliska vymodelovaná přírodními silami do roztodivných tvarů. Na většinu mohou pouze horolezci, pět z nich je však zabezpečeno a zpřístupněno pro turisty.

Nejodvážněji umístěná je skalní vyhlídka na útesu Ořešník, ozdobená zdaleka viditelným dřevěným křížem. Tento žulový útes se vypíná hned nad známým poutním místem Hejnice a na jeho malou vrcholovou plošinku vedou zábradlím zajištěné schody vytesané do skály.

Opatrnost při výstupu i sestupu je tady zcela na místě, informační cedulky vyprávějí o nejednom zmařeném životu.

Poněkud méně vzdušné jsou zabezpečené výstupy na Frýdlantské cimbuří nebo skály Paličníku, poměrně jednoduchý přístup je na skalní vyhlídky Hajní kostel a Krásná Maří. Ze všech vyhlídek se otevírají překrásné pohledy směrem na sever do krajiny v okolí Frýdlantu, při dobré viditelnosti také daleko do „nekonečných“ nížin na území Polska a Německa.

Návrhy pěších túr po severních svazích Jizerských hor

1) Hejnice – Ořešník – Štolpišský vodopád – Tetřeví boudy – Krásná Maří – Bílá kuchyně – Malý Štolpich – Ferdinandov – Hejnice. Celkem 18–20 km, převýšení 650–700 m.
2) Bílý Potok pod Smrkem – vodopád Černého potoka – Hajní Kostel – Frýdlantské cimbuří – Polední kameny – Smědava – Předěl – Paličník –Bílý Potok pod Smrkem. Celkem asi 20 km, převýšení asi 900 m.

Horské silnice a cesty

Svérázné technické památky na severních svazích Jizerských hor představují lesní silnice a cesty. Nejznámější je Štolpišská silnice z roku 1891 vedoucí z Ferdinandova divokou roklí Velkého Štolpichu až na náhorní planinu Jizerských hor.

V době svého vzniku patřila k chloubám cestního stavitelství a honosila se hrdým přídomkem "alpská silnice". Jezdily po ní osobní auta i malé autobusy, avšak roku 1958 ji značně poškodila povodeň a už nikdy nebyla uvedena do původního stavu. Němou připomínkou dávné slávy je úctyhodná opěrná zeď při jedné ze zatáček u štolpišského vodopádu.

Budování některých dalších cest souviselo s věhlasem poutního místa v Hejnicích. I dnes se můžete projít po tzv. Staré poutní cestě z Oldřichovského sedla do raspenavských luk anebo po Nové poutní cestě vybudované v 18. století z Liberce do Hejnic přes údolí Malého Štolpichu. Na mnoha místech přitom spatříte staré kříže nebo skalní výklenky ozdobené kdysi svatými obrázky a soškami.

Fotky z Jizerek si prohlédněte ZDE

Poutní místo Hejnice

Hejnice na severním úpatí Jizerských hor patří již od 13. století k nejznámějším poutním místům v Čechách. Dominantou je dvojvěžový Mariánský chrám z let 1722–1729.

Lidová legenda vypráví o chudém síťaři a řešetáři, který v okolí říčky Smědé hledal dřevo pro svou práci.

Doma na něho čekala těžce nemocná žena a dítě. Sítař, znavený celodenní pochůzkou v lese, si ještě před návratem ke svým blízkým sedl pod mohutnou lípu a usnul.

Přitom se mu zdál krásný sen o tom, jak si andělé v koruně lípy šeptají, že právě toto místo se zalíbilo Bohu, a radí mu nechť na lípu zavěsí obrázek Matky Boží pro všechny ostatní příchozí. Sítař po probuzení dal na radu andělů a skutečně na lípu pověsil sošku Panny Marie, kterou nosil u sebe.

Jeho těžce nemocná žena s dítětem se vzápětí zázrakem uzdravila! Zpráva o zázraku se rychle rozšířila po okolí a na místo začali proudit další lidé, prosící Boha o pomoc.

Smrt chodí po horách

Drsnost krajiny v severní části Jizerských hor dokládají desítky křížů a pomníčků, připomínající tragické události minulosti. Snad nikde jinde jich nenajdete víc! Kříž zvaný Maiwaldová smrt na mostě pod vodopádem Velkého Štolpichu zvěstuje, že zde roku 1930 přejely plně naložené saně dřevorubce.

Mützelův obrázek pod Ptačími kupami připomíná, že hajného, který pronásledoval pytláka, někdo neznámý střelil zezadu do krku a těžce ho zranil s doživotními následky. Kamenný pomníček Zabitý mládenec se nachází v místě, kde roku 1825 někdo přepadl, okradl a zabil sedmnáctiletého učně. Langeho kříž a Bäumelův kříž jsou památkou na sebevrahy...

Severní svahy Jizerských hor mají zkrátka svou neopakovatelnou atmosféru a poetiku.

MAPY

*KČT 1:50 000, č. 20-21
*SHOCart 1:50 000, č. 02

Přístup pod severní svahy Jizerských hor

Východisky k návštěvě severních partií Jizerských hor jsou obce Hejnice, Bílý Potok, popř. Nové Město pod Smrkem.

Autem se sem dostanete po třech silnicích: 1) Tanvald – Smědava – Bílý Potok, 2) Liberec – Oldřichov v Hájích – Raspenava, 3) Liberec – Frýdlant.

Vlaky sem jezdí pouze z Liberce s přestupem v Raspenavě (směr Hejnice, Bílý Potok) anebo ve Frýdlantě (směr Nové Město pod Smrkem).

 

Severní svahy Jizerských hor z Frýdlantského cimbuří

Poutní kostel v Hejnicích

Skalní věž Ořešník

Výhled ze skalní vyhlídky Krásná Máří

Štolpišský vodopád

Autoři:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.