Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Letenská a Libeňská vodárenská věž

  10:17aktualizováno  10:17
Další zajímavé architektonické památky v podobě pražských vodárenských věží stojí na Letné v Korunovační ulici a v Libni. Tyto vodárenské věže se řadí k těm modernějším. Obce, které se postupem času připojovaly k Praze, budovaly vlastní zásobování vodou. Tak vznikly zajímavé vodárenské systémy.

Vodárenská věž na Letné

Rozsáhlý vodárenský areál na Letné v Korunovační ulici byl dokončen roku 1888 podle projektu architekta Jindřicha Fialky. Součástí, na svou dobu okázale řešené vodárny, byly čyřkomorový vodojem a přečerpávací stanice. Nad tou se tyčila šestipodlažní neorenesanční vodárenská věž s vyhlídkovým ochozem.

Vodárenská věž byla odstavena už po dvaceti pěti letech, nejspíš pro nevyhovující technický stav. O třináct let později končí i provoz vodojemu a přečerpávací stanice. V roce 1977 je vydán demoliční příkaz. Věžový vodojem naštěstí zbourán nebyl. Nyní už netvoří dominantu Letné jako na přelomu století. Je skryt mezi bloky domů, které jej někde i převyšují. Přesto je ale impozantní.

Přečtěte si I. až V. díl seriálu o pražských vodárenských věžích:

Jak to bylo se Staroměstskou vodárnou?

Mánes - pozorovatelna StB!

Nejmalebnější je Malostranská vodárna!

Novomlýnská vodárna - ideální vyhlídka.

Vinohradská a Vršovická vodárna - technické památky.

Do jednotlivých pater vodárenské věže byly ve dvacátých letech vestavěny byty pro vodárenské zaměstnance, což věž možná zachránilo. Nyní se počítá s tím, že objekt projde v následujících letech rozsáhlou rekonstrukcí. Snad věž zachrání před dalším chátráním. Plány rekonstrukce věže a přístavby počítají se zahájením oprav v tomto roce. Skončit by měly po šesti letech a Prahu 7 vyjdou asi na dva a čtvrt milionu korun. Měly by být opraveny vstupní dveře, střešní okna, zábradlí, balustráda, elektroninstalace  a další části. Počítá se také s novými nátěry a opravami klempířských prací.

Libeňský věžový vodojem

O vodárně umístěné v původně renesančním mlýně pod Libeňským zámkem se dochovaly jen kusé informace. Podle některých pramenů zásobovala své okolí nefiltrovanou vltavskou vodou již na přelomu 16. a 17. století.  První písemná zmínka pochází z roku 1662, kdy staroměstská obec koupila od Jana Hartvika z Nostic libeňské panství včetně mlýna s vodárnou.

Libeňská vodárna na vodní pohon byla vybudována na jednom ze tří tehdejších ramen Vltavy vzniklých mezi dvěma ostrovy. A to na tom pravém, hlubším, zvaném mlýnském, které tehdy teklo kolem židovské části Libně. Vodárna měla jedno vodní kolo, které pohánělo trojčinnou pumpu. Ta čerpala vodu z Vltavy do vodojemu na Zámeckém kopci.

Libeňská vodárna s mlýnem byl vykoupena a zrušena roku 1872, kdy bylo zasypáno mlýnské rameno Vltavy v Libni v rámci zplavnění řeky od Prahy až k ústí do Labe. V roce 1874 byla poblíž nového ústí Rokytky do Vltavy, v místě zvaném Štěpnice, postavena nová parní libeňská vodárna. Čerpala dvěma čerpadly vodu ze studny na břehu Vltavy do vodojemu na Zámeckém vrchu. Odtud tato voda tekla do Libeňského zámku, zámeckého pivovaru, několika domů a do obecní kašny. Vodárna byla zrušena v roce 1893.  

Vodojem v Libni

Vodojem v Davídkově ulici, je ze všech pražských vodárenských věží nejmenší. Byl postaven v letech 1903 až 1904 a svou romantickou podobou připomíná námořní maják. Věž je vysoká přes čtyřicet metrů a železný vodojem pojal 178 m3  vody. V roce 1960 bylo vnitřní zařízení demontováno. Koncem šedesátých let Pražské vodárny  komplex opravily, bohužel byly ale zničeny některé architektonické detaily. Během devadesátých let se vystřídalo několik vlastníků objektu.

Jeden z projektů počítal po rekonstrukci s železobetonovým proskleným skeletem. K realizaci tohoto plánu, který by dominantu značně znehodnotil, naštěstí nedošlo. V současnosti je zde opět nový majitel a nové plány. Tentokrát však prý respektují původní podobu věže.

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.