Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Letecká krize ve světě

  10:13aktualizováno  10:13
Zatímco zdrcené aerolinie po celém světě přesvědčují, že létání je bezpečnější než kdy jindy a vlády nejvíce postižených přepravců uvolňují pro společnosti záchranné dotace, opatrným cestovatelům se do vzduchu nechce. A tak letecké společnosti propouští a jejich hospodaření se rychle propadá do červených čísel. Ty, které už před 11. zářím měly problémy s ubývajícími pasažéry a rostoucími ceny paliva, se nyní potýkají s často nejhorší krizí ve své historii a mnohé stojí na kraji kolapsu.

Odborníci odhadují, že většina cestujících v této době zaujímá postoj „počkám a uvidím“ a provoz by se měl postupně zvyšovat, všichni se však shodují na tom, že létání už nikdy nebude to, co bývalo.

Severní Amerika

Akcie většiny amerických leteckých společností už byly na své spodní hranici téměř rok kvůli recesi národní ekonomiky. Po útocích na New York a Washington se jejich hodnota o více než polovinu propadla a finančníci z Wall Street dnes odhadují celkovou ztrátu všech amerických aerolinií za tento rok na 4,5 milard dolarů. Během několika dnů následovalo propouštění celkem 116 000 jejich zaměstnanců a drastické škrtání letů. Boeing, největší světový výrobce letounů, propustil téměř 30 000 lidí, neboli 15 procent svých zaměstnanců.

To je těžký zásah pro americký cestovní ruch, kdysi jedno z nejvýdělečnějších odvětví. V roce 2000 byl celkový obrat v americkém cestovním ruchu 582 miliard dolarů, zaměstnával 17 milionů lidí a na daních odevzdal do státního rozpočtu téměř sto miliard dolarů. Kvůli krizi v cestování ztratí asi dvě miliardy dolarů také hotely a tak i tam se čeká masové propouštění.

Letecké společnosti, které mají nyní poloviční obsazenost letů i přes velké škrtání počtu spojů, se snaží nalákat zákazníky na slevy. Continental Airlines nabízí až 50-procentní slevy v business třídě a American Airlines, největší aerolinky světa, snížily ceny tuzemských letenek v ekonomické třídě na polovinu. Postupné zdražování letenek je však nevyhnutelné.

Evropa

Na Starém kontinentu na náhlé problémy v leteckém průmyslu objevily dvě strategie. Zatímco větší letecké společnosti jako British Airways a Lufthansa začaly propouštět a zredukovaly počet letů, menší aerolinky šly dolů s cenami. Např. irský Ryanair, prodávající letenky pouze přes internet, snížil ceny o polovinu, aby přilákal zákazníky a pasažérů je překvapivě více než před 11. zářím. V poslední době se k této strategii uchylují i větší společnosti, aby alespoň zčásti naplnila už tak prořídlé lety.

Vedení British Airways odhaduje, že jejich příjmy budou letos o třicet procent nižší než loni. Od útoků v Americe přišla tato společnost o jednoho ze tří transatlantických pasažérů, 7 000 zaměstnanců a 48 milionů liber. Akcie Lufthansy klesly o 70 procent, Alitalia propouští deset procent svých zaměstnanců, Swissaire už oznámila úpadek a belgická Sabena už přestala létat úplně.

Asie
Japonsko, druhá největší ekonomika světa, bylo postiženo asi nejvíce ze všech asijských zemí. Japonští cestující, posedlí cestováním, ale i obavami z bezpečnosti, začali po tragických událostech v USA masově rušit své lety do zahraničí a svou dovolenou většinou tráví doma. To těžce zasáhlo tři velké japonské aerolinky, které podle odhadů od 11. září ztratily téměř 20 miliard jenů v důsledku zrušených letů.

Na rozdíl od evropských a amerických společností nezaznamenaly asijsko-pacifické společnosti takový pokles zájmu o létání, především proto, že jsou jaksi mimo problémových oblastí. Velké společnosti jako Singapore Airlines, Qantas nebo hongkongský Cathay Pacific mohou ještě pořád mluvit o ziscích. Hlavním důvodem jejich odolnosti je však to, že prošly velkými restrukturalizacemi po asijské ekonomické krizi v letech 1997 – 98, což je lépe připravilo na další možné problémy.

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.