Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Létající koberec odpovídal čtenářům iDNES

  10:31aktualizováno  10:31
Hudební skupina Létající koberec, která by se dala nejlépe zařadit k proudu World music, pojímá svá vystoupení jako taneční party, na kterých by se lidé měli oddat svým prožitkům,proudění energie, popřípadě změněným stavům vědomí."Hrajeme podle vlastní fantazie,ale každá cesta je inspirace.Důležitý je pro nás stav tranzu při hraní a bubny jsou jeden z možných nástrojů, jak ho dosáhnout," vysvětlili členové skupiny během dnešního on-line rozhovoru. O tvorbě Létajícího koberce, spolupráci s dalšími hudebníky a jejich životním stylu si můžete přečíst ZDE
Létající koberec během on-line rozhovoru

Létající koberec během on-line rozhovoru - Členové Létajícího koberce nad otázkami opravdu přemýšleli. | foto: Renata Chabarovová

Hudební skupina Létající koberec začala na naší scéně vystupovat od roku 1994, kdy se od hraní v čajovnách postupně přesunula na pódia známých pražských klubů. Zakládajícími členy byli hudebník a léčitel Petr Piňos společně s bubeníkem Michalem Hamanem, kteří tvoří jádro Létajícího koberce dodnes. Se skupinou dále  vystupují stálí hosté, z nichž každý vnáší  do hry svůj neopakovatelný styl. " Když přijde někdo, kdo se zajímá hlavně o africkou hudbu , tak se do vystoupení vmísí více afrických rytmů. To samé se projevuje i ve skladbě nástrojů, která je proměnlivá. Od indiánských bubnů, arabských darbuk, přes chrastítka, bonga či perkuse. Pro oživení používáme také sampler a zpěvy přírodních národů. A právě v kombinování rytmů různých kultur vidíme jakési poselství pro naší současnou dobu. Lidem nemusí být z dané kultury nic srozumitelné, ale již samotný rytmus  jim  hodně napoví, " vysvětluje Petr Piňos.  

Létající koberec tak pracuje především s rytmy, které dovedou lidi naladit na archetypální pocity a díky nimž se u jednotlivců mohou navodit i stavy změněného vědomí." Přírodní národy využívaly hudbu hlavně k léčení, pomáhala určitému vyladění se na potřebné úkony či rituály. My dnes chápeme hudbu především z její estetické stránky a naše pozornost se zaměřuje mnohem méně na hlubší věci, které v sobě hudba nese a jež jsou  pro člověka velmi cenné. "

Koncerty Létajícího koberce jsou jednou velkou taneční party, na které se prolínají dvě roviny- dynamická a klidná. Celé vystoupení je vlastně improvizovanou hrou, při níž se hráči nejprve vyladí jeden na druhého  a postupně se nechávají inspirovat i reakcí publika. "Ovlivňuje nás atmosféra v sále, pokud jsou lidé klidní, i naše hudba je klidnější, pokud ale tancují, je vše naopak dynamické. Souhra hráčů funguje na předávání energie, která se šíří ve vlnách. Její odeznívání je většinou spojeno s koncem hry a naopak. Součástí produkce je vystoupení  tanečnice Lízy Vegrové , která sama vyučuje břišní tance. Její tanec sice může podporovat a inspirovat řadu lidí, ale na druhou stranu se s ním musí zacházet opatrně. Nechceme, aby se z našich koncertů stala  bubenická vystoupení s tanečnicí, při němž lidé pouze sledují , co se bude dít na pódiu a zapomínají na sebe, své vlastní prožitky," vysvětluje Petr Piňos. 

Létající koberec vystupuje v sučasné době pravidelně v Roxy,OKD Vltavská či v Karlových lázních. V nejbližší době je můžete například slyšet na Africkém plese v Lucerně.  Hudební skupina má za sebou tři CD, z nichž poslední CD Ethnology obsahuje i interaktivní hru, která by měla  posluchačům sloužit jako určitá cesta sebeobjevování. I když si chce skupina do budoucna  nadále uchovat tvář v podobě rituálu a tance, přemýšlí o větším zapojení zpěvu. " Zpěv by se spojil s energií, kterou je Létající koberec schopen vyprodukovat a myslíme si, že by tak hudba  oslovila větší množství lidí. V naší kultuře  totiž nejsme zvyklí  poslouchat jen rytmus, i když je univerzální. Zpěv tak vystoupení nejen oživuje, ale zároveň napomáhá jeho snadnějšímu pochopení," říká Petr Piňos.

Autor:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V noci z pátka na sobotu 19. srpna 2017 se nad jižními Čechami prohnala prudká...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.