Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Letadlem do kamenného věku

  19:02aktualizováno  19:02
Na Tahiti jsem se dozvěděl, že v dobách normalizace tam z Prahy jezdila za radovánkami hodně prominentní nomenklatura. Navždy by se měli ztratit někde na atolu, kanibalové by se do nich měli zakousnout, ať už konečně je na světě nějaká spravedlnost, zabažil jsem. Takové řešení by se nejspíš dalo uskutečnit na Nové Guineji, kam ale nemířila avantgarda pracujících, lidí zvláštního ražení, ale řada našinců, úspěšně upláchnuvších od budování zářné, vědecké budoucnosti. Jedním z nich byl Václav Chadim, nyní adresou v australské Canbeře.

Někdejší kadet na letecké akademii v Hradci Králové se dostal do nejdivočejší a dodnes nejméně probádané končiny světa.

Dali jsme se do rozpravy, magnetofon zaznamenával. "Lítal jsem s Territory Airlines. Dvoumotorové staré křápy - dragony, cessny. Na trasách v highlands, malé airstripy...." "Jak jste se mezi těmi kopci vůbec vyznali?" chtěl jsem vědět. "S tím byla řada problémů. Předně ty malé aeroplány měly málo síly, špatně stoupaly. To jsou pohoří přes čtyři tisíce metrů vysoká. Snažili jsme se dostat pod mraky a mířit mezi průsmyky. Navigační přístroje jsme vůbec neměli. Orientovat jsme se mohli jen vizuálně - podle kopců, potoků, podle aspoň trošku individuálně vypadajích stromů.

Takže když byla díra v mraku a viděl jsem takový strom, jen tak jsem mohl zjistit, kde jsem. Vozili jsme všechno - zásoby, stavební materiál, úředníky, domorodce. Ti bývali natřeni zkaženým smradlavým sádlem, takže jsme museli letět s hlavou vystrčenou z okýnka, abychom neomdleli. Také jsme vozili ty, kteří někoho zabili a třeba i sežrali..." Z nebezpečného ovzduší jsem přesedlal na pevnou zem.

"Goroka, vaše adresa - jak daleko odtamtud vedla pořádná silnice?" "To nevedla. Cesty tam byly jen prašné a pak blátivé, když pršelo, což bylo denně. Na to navozili kamení. Tak se cesty asi udržovaly ve středověku. Poněvadž v Goroce hodně prší a letiště bylo na svahu, dělali jsme strouhu a na práci si přibrali domorodce. Dostali kolečka, radvance. Jenže oni s tím nebyli schopni zacházet však dříve v životě kolečko nikdy neviděli. Vyřešili to tak, že usekli pár mladých stromů, na ně kolečko naložili a nosili. Čtyři chlapi jeden radvanec. Jeden farmář, Němec, měl tuhle zkušenost: kdykoliv odjel, jeho pracanti okamžitě přestali dělat. Když slyšeli, že jeho auto přijíždí, hned se do práce zas pustili. Tenhle farmář měl ale jedno skleněné oko. To si příště před odjezdem vyndal, přinesl na pole židli, na ni položil to své skleněné oko a řekl jim v pidgin English mi lukim - že je jako bude pozorovat. Tři dny to fungovalo, kluci tvrdě makali, až to pak jeden vykuk vyřešil. Oko přikryl kloboukem, aby je nevidělo a oni se na práci mohli znovu vykašlat."

"Ve vaší době tam ještě byly kmeny, které nikdy neviděly bělocha?" "Tak to bylo. Dostali jsme se do oblastí, kde dělali špičky šípů z lidských kostí. Nám si stěžovali, že od té doby, co jim tam přišel government a bránil jim, aby mezi sebou válčili, tak mají nedostatek materiálu. Měli též sazebník na nákup manželky, kolik že prasat za ní zaplatit." Václav Chadim, který v oné divočině strávil deset let, vyprávěl, že tamější existenci sdílela řada našinců.

"Několik lékařů - Češi i Slováci. Pak v highlands působilo několik Slováků misionářů - katolických. Velmi sympatičtí. Také jeden lékárník. V Goroce pak ještě jeden Čech, také původně pilot. Ale nechal toho a dal se na pěstování kafe a tabáku." Uzavřeli jsme dumáním o vývoji v zemi v mnohém ještě s mentalitou, ba i realitou doby kamenné a s ambicemi na existenci v novověku. Divoši vyběhnou z houští, octnou se ve vakuu, bez záchytného bodu a hodnotové orientace. Bezúčelně bloudí ulicemi hlavního města Port Moresby a zločinnosti přibývá o stovky procent.



Autor:


Témata: Guinea, Letadlo, Canberra


Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.