Tentokrát byla moje žena ochotná letět se mnou, protože se asi zvýšila její důvěra v moje schopnosti poté, co jsem zvládl předchozí let do San Franciska. Létat jen v oblasti Los Angeles také znamenalo, že to nebude trvat tak dlouho.
Letadlem nad L. A. |
Vyletěli jsme kolem půl čtvrté odpoledne, nabrali kurz přes letiště Los Angeles International a severně nad věž letiště v Santa Monice, odsud pak na východ podél známého Sunset Boulevardu směrem k Hollywoodu. Opětný průlet nad Queen Mary v Long Beach i nad letištěm Los Angeles International už byl pomalu rutinní záležitostí.
Až teprve věž letiště Santa Monica mi začala trochu komplikovat život tím, že nám dala rozmezí výšky jen mezi 750 a 800 metry. Současně nám stanovila velmi úzký koridor definovaný místními zeměpisnými body, které jsem musel rychle vyhledávat na mapě. Když jsem se trochu zorientoval, letadlo usadil do předepsaného výškového rozpětí a namířil přikázaným směrem, vše se zklidnilo a já jsem si mohl začít let užívat.
Legendární nápis Hollywood pod námi
Tip na dovolenouNabídka zajezdů do Los Angeles na dovolena.iDNES.cz. |
Vlevo v horách se po chvilce objevila známá bílá písmena nápisu HOLLYWOOD, hned po nich Griffithova hvězdárna, vpravo pak impozantní dominanta centra Los Angeles v pomalu zapadajícím slunci. Udělali jsme jednu vyhlídkovou zatáčku 360 stupňů a museli jsme pryč.
Letový prostor v oblasti Los Angeles je nesmírně aktivní, létá zde po stanovených trasách množství dopravních letadel a mimo jakékoliv trasy pak množství firemních a soukromých letadel. Do toho pár vyhlídkových nebo dopravních helikoptér a člověk rychle pochopí, že fotografování je sice důležité, ale proletět bez úhony je ještě důležitější. Oči proto musí v prostoru vyhledávat jiná letadla spíše než zajímavé objekty na zemi. Fotografií jsem stačil udělat o hodně méně, než bych si býval přál a kvůli přeregulovanému letovému prostoru jsem se ani nedostal všude, kam jsem chtěl.
Hollywood rostl do své role hlavního města kinematografie už od roku 1910, kdy zde D. W. Griffith natočil svůj první film.
Opět fascinující pohled na dvě ze čtyř paralelních drah letiště Los Angeles International
Po hodině letu se začalo stmívat. Přál jsem si vydržet ve vzduchu až do tmy, moje žena však začala být ze silného provozu ve tmě nad mořem světel trochu nejistá, a tak jsem to otočil zpět na letiště John Wayne v Santa Aně. Po přeletu Disneylandu v Anaheimu jsem dostal instrukce na přistání. Opět jsem přistával paralelně s nějakým velkým dopravním letadlem, ale ve tmě z něj byla vidět jen poziční světla, a tak to nepůsobilo tak hrozivě. Po přistání jsem neodolal a ještě jsem znovu sám vyrazil na večerní let nad Los Angeles. Bylo to úchvatné... snad se mi podařilo atmosféru zachytit i na některých snímcích.
Dodger Stadium, od roku 1962 domácí hřiště klubu Los Angeles Dodgers hrajícího baseball v nejvyšší lize USA. Stadion pojme 56 000 diváků.
Hvězdárna pojmenovaná po D. W. Griffithovi, prvním velkém podnikateli filmového průmyslu. U této hvězdárny se natáčely scény z filmu Rebel bez příčiny s Jamesem Deanem i další filmy.
Kultovní hotel mocných a slavných
Pro ty, koho zajímá trochu zvláštní svět Hollywoodu, Beverly Hills a život globálních hvězd, chci ještě připomenout loni oslavované sté výročí hotelu The Beverly Hills na Sunset Boulevardu. Je to hotel, který se veřejnosti prvně představil v květnu 1912. Proslavená je mimo jiné např. jeho restaurace Polo Lounge, kde velikáni světového filmu hýbající nitkami filmové slávy a peněz už od roku 1941 domlouvají hlavní role, financování a vše další, co s výrobou hollywoodských filmů souvisí.
V hotelu kratší či delší dobu bydlely snad všechny známé hvězdy světového filmu a showbyznysu. Zvláště se pak do historie hotelu zapsali například Charlie Chaplin, Mary Pickfordová, Marlene Dietrichová, Marylin Monroe, Yves Montand, Gregory Peck, Lauren Bacallová, Douglas Fairbanks, John Lenon, Yoko Ono, Paul Mc Cartney, Liz Taylorová i Sharon Stone. V roce 1942 se zde také na dalších asi 30 let usadil miliardář a letecký podnikatel Howard Hughes, jehož postavu dobře známe z filmu Letec.
The Beverly Hills Hotel and bungallows
Interiér jednoho z luxusních bungalovů hotelu
Hotel nabízí s velkou diskrétností vše, co lidé zábavního světa mohou potřebovat: soukromé bungalovy i s privátními bazény (v číslech 20 a 21 bydleli v roce 1960 například Marylin Monroe a Yves Montand při natáčení slavné hudební komedie Pojď, budeme se milovat a klíčovou myšlenku filmu si tam společně osvojovali i po natáčení). V přízemí hotelu sídlí luxusní butiky, všichni hosté hotelu jsou personálem oslovováni vlastními jmény, hotel má své privátní promítací filmové plátno, dva sály pro oslavy po udílení Oscarů a řadu dalších pomyšlení v kvalitě a provedení odpovídajícím očekáváním jeho velmi zhýčkaných hostů.
Pilot Jiří PrušaPilot, spisovatel a publicista Jiří Pruša letěl letadlem Diamond DA-40, což je jednomotorové letadlo rakouské konstrukce vyráběné v Kanadě pro americký kontinent. Výkon motoru je 180 koní, maximální rychlost 275 km/h a dostup 5 000 m nad mořem. Více o cestách Jiřího Pruši na jeho blogu zde. |
Pokoje v tomto hotelu stojí na jednu noc od 500 dolarů výše. Vypadá to docela dost, ale kvalita všech služeb a pocit jedinečnosti poskytovaný všem hostům to vynahradí. Třeba například ve srovnání s hotelem Růže v Českém Krumlově, který za některé své pokoje účtuje 8 000 Kč za noc a poskytuje služby spíše krajského než světového formátu, se to zase nezdá tak přehnané.
Hotel The Beverly Hills jsem se při letu kolem Sunset Boulevardu snažil vyfotit také ze vzduchu, ale kvůli omezením v jeho blízkosti se mi to bohužel nepodařilo. Do fotogalerie proto přidávám několik pozemských fotek vlastních i několik z těch, které mi poskytlo vedení hotelu.
