Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kudy nevedly ani značky. Lesný, neznámý z nejvyšších vrcholů českých hor

aktualizováno 
Nejvyšší vrcholy českých hor patří k nejpřitažlivějším turistickým cílům. Neplatí to však rozhodně o kótě Lesný v západočeském Slavkovském lese, jemuž se turistické značky až do roku 2010 vyhýbaly.

Slavkovský les ze Smrčin | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Relaxujte v Česku

Dopřejte si úžasný lázeňský nebo wellness pobyt se skvělou slevou. Na Raketa.cz najdete luxusní tuzemské pobyty za rozumné ceny.

Zdánlivě nezajímavá, zalesněná kóta na jihozápadním okraji náhorní plošiny Slavkovského lesa lákala dříve k výletům asi jen kované tuláky. S vyznačením nové, resp. s přeložením staré turistické trasy přes vrchol, se však okolo roku 2010 situace změnila a Lesný se stává zajímavým a dosud neobjeveným cílem pro stále větší počet lidí.

Ostrov přírody připomínající Šumavu

Drsná, opuštěná a trochu i pochmurná krajina Slavkovského lesa, oplývající neporušenou přírodou, vyplňuje pomyslný "lázeňský trojúhelník" na západě Čech.

Fotogalerie

Zalesněná a bažinami posetá náhorní plošina s chladným a vlhkým klimatem připomíná v mnohém Šumavu. Liší se však jedním osobitým přírodním fenoménem – prameny minerálních vod. Ty zde vyvěrají na mnoha místech z větších či menších hloubek a představují vzpomínku na dávné doby vulkanické minulosti západočeského prostoru. V podstatě se dá říci, že bažiny Slavkovského lesa živí svou vodou proslulé léčivé prameny v Mariánských Lázních.

Od Šumavy se Slavkovský les liší také výrazně pestřejším horninovým podložím, které má vliv na bohatší květenu. Unikátní jsou především ostrůvkovité lokality hadcových skalek tu a tam vystupující v krajině, které hostí řadu endemických druhů. Mezi typické květy Slavkovského lesa, z nichž některé budou brzy rozkvétat, patří například upolín, kosatec a prha arnika. Posledně jmenovaná bylina zdobí oficiální znak Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Na Lesný formou léčebné procedury

Překrásnou polohu na jihozápadním okraji Slavkovského lesa má město Lázně Kynžvart, jež je dnes známé kromě lázní veřejně přístupným zámkem a golfovým hřištěm. Vede odsud také nejkratší výstupová cesta na Lesný.

Přestože kynžvartské minerální vody lidé znali již v 15. století, lázně tady vznikly až roku 1822. Zasloužil se o ně šlechtický rod Metternichů, kterému zdejší panství patřilo od roku 1623. Zrod lázní bývá spojován se jménem rakouského kancléře Klemense Wenzela Metternicha, jenž se do českých dějin zapsal neblaze proslulým "metternichovským absolutismem".

Lázeňský dům Metternich

Lázeňský dům Metternich

Výhled z Lesného k Dyleni

Výhled z Lesného k Dyleni

Původně se tu léčily nemoci nervů, svalů a tkání, chudokrevnost, srdeční a cévní potíže, po druhé světové již jenom dýchací cesty, hlavně astma. Od roku 1950 je v Kynžvartu výhradně dětská léčebna pro mládež ve věku 2 až 15 let. Minerální vody se aplikují hlavně na inhalace, kloktání a výplachy nosohltanu. Jako nejvýznamnější léčivý prostředek však současné Lázně Kynžvart vyzdvihují čistý horský vzduch s vysokou vlhkostí.

A právě posledně jmenovaný druh léčby vás bude provázet po celou výstupovou trasu až na Lesný. Její délka činí asi 5 kilometrů a převýšení 300 metrů.

Kolem zřícenin hradu Kynžvart

Zpočátku žlutě značená trasa začíná u kostela a hned v úvodu stoupá nemilosrdně strmě kolem hřbitovní zdi vzhůru do lesa. Zahřívací ani ne kilometr znamená zdolání celé jedné třetiny převýšení, tedy zhruba 100 metrů. Příkrý sklon končí na rozcestí s místní modrou značkou, odkud chodník začíná traverzovat a stoupání je od této chvíle prakticky až do cíle příjemně pozvolné.

Zřícenina hradu Kynžvart

Zřícenina hradu Kynžvart

Může se hodit

Doporučená trasa
Lázně Kynžvart – hrad Kynžvart, žlutá, 1,5 km – Vysoké sedlo, žlutá, 4 km – Lesný, modrá, 5 km – Vysoké sedlo, modrá, 6 km – Uhlířský rybník, modrá, 9 km – Lázně Kynžvart, červená, 12 km.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 2 – Slavkovský les a Mariánské Lázně

Po dalších 500 metrech vyzývá rozcestník ke krátké odbočce na zříceninu Kynžvartského hradu, jednoho z nejvýše položených u nás (827 m). Určitě neminout! Za hlubokým příkopem se ukrývají překvapivě vysoké zbytky zdí. Hrad založený pravděpodobně Přemyslem Otakarem II. ve 13. století jako Kőnigswart (Králova stráž) chránil vstup do země v době, kdy ještě Chebsko nepatřilo k české koruně. Zanikl během třicetileté války a jeho zdivo se použilo na stavbu Kynžvartského zámku.

Od hradu Kynžvart značená cesta opět traverzuje a vede příjemným chodníčkem překrásnými lesy. Po překřížení Lipoltovského potoka sledují značky jeho horní tok, který s přibývající nadmořskou výškou mizí v podmáčených smrčinách a bažinách. Hezký výstup v krásném přírodním prostředí ústí do Vysokého sedla (900 m), kudy prochází asfaltová silnice č. 212 z Kynžvartu. Až sem lze dojet autem a zaparkovat, to ale znamená ochudit se o hlavní zážitek z výstupu.

Altán na Lesném

Altán na Lesném

Lesný (vlevo) z Křížků

Lesný (vlevo) z Křížků

Nejvyšší bod Slavkovského lesa

Z Vysokého sedla na Lesný je to už pouhý kilometr mírného stoupání po lesní cestě, závěrečný úsek prochází mladým smrkovým lesem. U vrcholové kóty na malé loučce stojí dřevěný odpočinkový altán vybízející k posezení. Částečný výhled se otevírá k jihozápadu na pohraniční horu Dyleň a také k jihovýchodu průsekem přístupové lesní cesty na pláně Tepelské vrchoviny.

Modrá značka pokračuje z Lesného lesním terénem po náhorní pláni a pak obloukovitě schází do vesnice Podlesí na západním úpatí Slavkovského lesa. Většina návštěvníků se však na Lesném obrací a sestupuje po stejné cestě zpět do Lázní Kynžvart. V případě potřeby prodloužit si výlet je možné jít z Vysokého sedla po modré a červené kolem Uhlířského rybníka. Tato delší varianta končí přímo v lázních poblíž pramene Richard, jenž má velmi vysoký obsah oxidu uhličitého a patří k našim nejchutnějším přírodním minerálním vodám. Snižuje krevní tlak a uvolňuje svalové napětí, což se může po túře hodit. Nedaleko bývá v provozu rovněž lázeňská cukrárna.

A pokud zbude sil a času, pak doporučujeme navštívit krátkou naučnou stezku Kynžvartské kyselky.

Naučná stezka Kynžvartské kyselky

Jihovýchodně od Lázní Kynžvart vyvěrají v přírodě, v lesích a na lukách pozoruhodné prameny kyselek. Místní lidé je odedávna pili a udržovali jako studánky. Po odsunu Němců se začaly tyto prameny vytrácet z povědomí, zanášely se a zanikaly. K jejich znovuobjevení přispěl nadšenecký a objevitelský elán místních lidí. Kyselky se podařilo nejenom objevit, ale některé také vykopat, zrekonstruovat a zpřístupnit. Dnes kolem nich vede krátká naučná stezka, jejíž začátek se nachází 1,5 km jihovýchodně od Lázní Kynžvart u vedlejší silnice ve směru na Valy.

  • K prvnímu Jezevčímu prameni vede slepá odbočka.
  • V pořadí druhé jsou Liščí prameny, zachycené dvěma dřevěnými jímkami čtvercového půdorysu. Ohrožení pro tyto prameny představuje blízký potok, který obě jímky často zaplavoval. V roce 2001 byl proto jeho tok v rámci rekonstrukčních prací sveden bokem.
  • Kančí pramen se nachází až na úplném konci naučné stezky. Až do roku 2002 se o něm nevědělo, svou existenci prozrazoval unikajícím oxidem uhličitým. Výkopové práce odhalily zřídlo až v úrovni 2 m pod terénem, kde se k překvapení všech zúčastněných nacházela stará dřevěná jímka v podobě soudku.
Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.