Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lesníci zachraňovali zničené Lužické hory

  12:22aktualizováno  12:22
Zasazením statisíců nových stromů se lesníci pokusili zastavit vymírání lesů v Lužických horách, stále více objevovaných turisty i lyžaři. "Během uplynulých desetiletí je velmi silně poškodily imise z českých, německých a polských elektráren," uvedl výrobně-technický ředitel státního podniku Lesy České republiky se sídlem v Hradci Králové František Morávek.

Oslabené lesy ničily silné větry, námrazy, polomy, hmyzí škůdci, nebo choroby. Podle Morávka i přes nynější důkladnou regeneraci zůstanou lesy ještě na desítky let poškozeny. "Výrazný pokrok se neprojeví v krátké době. Imisní zátěž, i když v menší míře, lesy stále postihuje," řekl Morávek. Odborníci proto zvolili pestřejší skladbu nově vysazených stromů, vynikajících i větší oddolností. "Zdravotní stav většiny lesních ploch není příliš dobrý, ale pozvolna se zlepšuje, jsme připraveni k dalším zásahům, aby trend pokračoval," uvedla Andrea Pondělíčková, ředitelka odboru rozvoje lesního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR. "Za zdravotní stav lesů nemohou lesáci," upozornila.

Obnova lesů v Lužických horách byla třetím velkým projektem podniku Lesy České republiky, spolufinancovaným Evropskou komisí v rámci programu Phare. Na záchranném úkolu začali lesníci pracovat před dvěma lety a nyní jej dokončili. Část díla placená Evropskou unií vykonala českolipská firma Bor, která uspěla v mezinárodním výběrovém řízení. Na svazích kopců její zaměstnanci vysadili bezmála tři sta tisíc kusů sazenic lesních dřevin. Mezi nimi dominoval kdysi v Lužických horách tradiční buk, jehož dělníci vysadili skoro čtvrt milionu sazenic.

Skladbu lesa obohatily i tisíce či stovky javorů, smrků, jedlí, jilmů, borovic, dubů, olší a jasanů. "Doplněny byly chybějící, hlavně listnaté druhy dřevin v zájmu zvýšení stability a odolnosti porostů, rovnováhy lesních ekosystémů," vysvětlil vedoucí Agentury projektů obnovy lesa Vladislav Badalík. Čerstvě vysázené stromky museli lesníci ochránit před zvěří a větry. Vypořádali se i s drsnými pracovními podmínkami: "Vrcholy hor byly obtížně zalesnitelné, v některých případech jsme museli i hlínu pro sazenice vynášet na kopce v nůších," připomněl generální ředitel společnosti Bor Dušan Kratochvíl. Lesníci nejen sázeli stromky, ale navíc kvůli rozvoji příhraničního ruchu v Lužických horách i vylepšovali turistické stezky. "Z prostředků lesní správy jsme letos postavili na hraniční stezce altánek, spousty rozcestníků, nebo upravili i menší parkoviště pod horou Klíč, kterou lidé hodně navštěvují a parkují na úzké silničce nebo v lese," řekl šéf českolipské lesní správy Jindřich Řezáč. Podle něj les ničí nejen splodiny z elektráren, vichry a eroze, ale i neukáznění a vandalští návštěvníci lesů. "Přibývají nám v lesích odpadky, několik nových rozcestníků nám už někdo vyvrátil," konstatoval Řezáč. "Podílí se na tom i Němci, kteří by si na svém území něco takového netroufli."

Prostřednictvím fondu Phare na projekt obnovy lesa v Lužických horách přispěla Evropská unie jedenácti miliony korun, což byla polovina celkových nákladů. "Evropská komise vkládá nemalé prostředky do řešení našich lesnicko-ekologických problémů, zejména dlouhodobých zátěží v oblasti hranic s Německem," prohlásil vedoucí Agentury projektů obnovy lesa Vladislav Badalík. Podle podmínek hradili vlastníci lesů minimálně čtvrtinu nákladů, fond Phare pak maximálně tři čtvrtiny nákladů. Podle Badalíka prvním významným dílem byla obnova lesa v Krušných horách, zčásti dokončeným vloni. Letos v červnu skončil jiný velký počin: Jizerské hory - obnova lesa. Na něj přispěl fond Phare více než milionem eur. 
 

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.