Dnes se už ruce za těžbu dřeva, byť na černo, neutínají. Přesto se člověk při výletu na tento středočeský hrad neubrání obdivu zdejších hlubokých a exhalacemi přece jen méně dotčených lesů, které se táhnou do všech stran a na východě přecházejí do lánské obory.
Hrad na Rakovnicku je ideálním místem pro víkendové výlety. Nabízí všechno, co městská i neměstská duše žádá. Krásnou přírodu, úchvatné stavby, zábavu, ale umožňuje i výlet do historie, a není to historie ledajaká. Pravda, má i své stinné stránky. Například tu, že pro mnohé velmože se za dobu, co stojí, stal hrad noční můrou. Místem, kde byli uvrženi do temnoty kobek a v osamění čekali, zda budou někdy vysvobozeni.
I milovník lesů, Karel IV., nehostinnost hradního vězení osobně vyzkoušel. První to zřejmě odnesl Ota Černý. Tedy přesně řečeno, údělný kníže olomoucký. V roce 1110 se znelíbil svému bratranci Vratislavovi I. a odseděl si tři roky - začal na Vyšehradě a věznění dokončil na Křivoklátě. "Přívětivost" křivoklátských kobek pak vyzkoušela řada známých i dnes zapomenutých pánů. Tak například vyšehradský kanovník a královský kancléř Jindřich ze Šumburka. Prý to byl svárlivý a neoblíbený cizinec, a tak jej dal Vilém Zajíc, který měl hrad v zástavě, v roce 1318 uvěznit. Naštěstí pro Jindřicha se v té době praktikovalo celkem oblíbené výkupné. Stačilo 300 hřiven (zřejmě stříbra) a kanovník byl venku.
O čtyři roky později se v hradním vězení ocitl jiný Jindřich (asi to byla tehdy taková pěkná tradice, zavírat Jindřichy na Křivoklátě), vévoda rakouský. Toho sem nechal dopravit král Jan. Jeho příbuzné to vyšlo dráž - devět tisíc hřiven a vzdání se nároků na Čechy a Moravu. V červenci 1535 se stal na sto let Křivoklát státním vězením. Sešla se tu pestrá společnost - podvodníci, zloději, autoři nactiutrhačných písní proti králi, kacíři a tak podobně. Seznam by byl velmi dlouhý - za zajímavý detail můžeme považovat dopis velitele vězení hejtmana Jana Ždárského, který si v roce 1551 stěžoval králi, že vězně sužuje v kobkách všelijaká žoužel.
"Velmi mnoho hadů tu jest, pro které nesmějí usnouti," psal hejtman. Nejvýznamnějšími vězni hradu byli asi biskup Jednoty bratrské Jan Augusta a alchymista Eduard Kelley, vězněný zde za Rudolfa II. Křivoklát ovšem nabízí mnohem víc než pohled do někdejších kobek, vstup do spodní části hladomorny a sbírku mučicích nástrojů. Dnes mohou návštěvníci obdivovat nádhernou hradní kapli, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovnu obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárnu, monumentální velkou věž s loveckými sbírkami či věž Huderku s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem.
Může se hodit
DALŠÍ MOŽNOSTI:
Ve dnech, kdy je hrad otevřen pro veřejnost, můžete navštívit výstavu "Křivoklát v zrcadle XX. století", umístěnou v hejtmanství, a expozici "Křivoklátsko - krajina v člověku, člověk v krajině", umístěnou ve Starobylostech na prvním nádvoří. Také můžete zhlédnout ukázky kovářského, svíčkařského, košíkářského a řezbářského řemesla. Na hradě je v provozu bylinková čajovna, můžete se najíst ve stylové restauraci "U Magistra Kellyho" nebo zakoupit různé upomínkové předměty v galerii
CO NESMÍTE:
V interiérech hradu je zakázáno fotit a natáčet videokamerou!!!
KOLIK TO BUDE STÁT:
Dospělí: 50 Kč, rodinné: 120 Kč, studenti, důchodci, děti 6-15 let: 25 Kč Vstupné v červnu (so, ne), červenci a srpnu (denně) dospělí: 60 Kč, rodinné: 130 Kč, studenti, důchodci, děti 6-15 let: 30 Kč
KOLIK ČASU POTŘEBUJETE:
Kategorie 1. okruh (interiéry hradu) trvá 70 minut), 2. okruh, což je velká věž, asi 35 minut
KDY SE NA KŘIVOKLÁT VYPRAVIT:
Od prvního do posledního března je Křivoklát otevřen pro veřejnost o sobotách a nedělích. V dubnu denně mimo pondělí, o prázdninách pak každý den.
 Hradní kaple. |
 |
 Křivoklát před požárem roku 1643. |
 Hradní oltář z patnáctého století. |
