Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Les, ve kterém 'rostou' nejlepší housle světa

aktualizováno 
Tohle je sen všech houslařských mistrů na světě - dřevo na výrobu houslí ze 'Stradivariho' lesa. Tenhle zázračný les je vklíněný mezi bílým štítem San Martino v italském jižním Tyrolsku a horským jezerem Forte Buso, ve výšce bezmála dvou tisíc metrů nad mořem.

VYZRÁLÉ DŘEVO. Houslaři používají dřevo, které zrálo nejméně dvacet let. "Dnes kupuji dřevo pro svého syna," říkají. | foto: Profimedia.cz

V 17. století do tohoto lesa zabloudil slavný houslařský mistr Antonio Stradivari. Tehdy objevil, že místní smrkové a javorové dřevo nezvykle rezonuje. Od té doby je houslový les Paneveggio v údolí Fiemme snem všech houslařů. Čekají roky, než přijde řada na jejich objednávku.

"Stradivari objevil vlastnosti dřeva úplně náhodou. Káceli tu zrovna les a on si od dřevařů koupil materiál na výrobu houslí," vypráví vedoucí Lesnické stanice Giuliano Zugliani.

Stromy na housle jsou jako víno

Díky klimatickým podmínkám, nadmořské výšce, složení půdy i pečlivé ochraně lesa před parazity jsou letokruhy tamních smrků sevřené hustě u sebe. Světlé špalíčky dřeva připravené na vývoz jsou lehké, sametově hladké na dotek a silně voní. Ale než se strom promění v hudební nástroj, uběhne spousta času.

"Kácíme přibližně 45 metrů vysoké stromy, staré od sto padesáti do dvou set padesáti let. Pak je ještě musíme skladovat několik let v temné, ale vzdušné místnosti," vysvětluje Zugliani.

Dřevo z Alp používají ve své houslařské dílně i mistři Vladimír a Tomáš Pilařovi z Hradce Králové. "V Čechách taky roste na pohled hezké dříví, ale nezní dobře. S dřevem to je jako s vínem - také roste skoro všude, ale jenom někde je nejlepší,“ vysvětluje Vladimír Pilař, který nejraději používá dřevo, jež odpočívalo ještě nejméně dvacet let a které zdědil společně se zkušenostmi po předcích. "Mně kupoval dřevo tatínek, já zase kupoval pro syna a syn kupuje pro vnučku,“ dodává Pilař.

Národní park Paneveggio, údolí Fiemme, Itálie

Národní park Paneveggio, údolí Fiemme, Itálie

Unikátní les

Ačkoli se plocha lesa Paneveggio stále rozšiřuje, dřevaři tu netěží víc než 50 kubických metrů ročně, což je 0,5 procenta všech stromů.

"Vyvážíme dřevo od Japonska až po Ameriku. Sjíždějí se sem houslaři z celého světa. Sedmdesát procent vytěženého dřeva prodáváme k výrobě houslí, viol, violoncell i bas velkým společnostem, zbytek rezervujeme malým soukromým rodinným firmám. Ale všichni si musí počkat, až na ně přijde řada,“ vysvětluje Zugliani. A když se snoubí prvotřídní materiál s uměním houslařského mistra, vznikají kusy v hodnotě, která není daleko od ceny luxusního vozu.

Pro místní dřevaře je nejdůležitější uchovat les zdravý. Údolí je totiž chráněnou krajinnou oblastí, kterou ročně navštíví tisíce turistů.

Na světě je jen pár míst, kde zvučné, akustické dřevo roste. Kromě údolí Paneveggio to jsou italské Tarvisio a Latemar, v Německu Mittenwald a Bayerischer Wald, Klostertal a Risould ve Švýcarsku, Pokiuka ve Slovinsku a Zakopané v Polsku. Dřevo z údolí Paneveggio však nemá podle měření rezonance ve zvučnosti téměř obdoby.





Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.