Z Prahy je to autem do obou míst překvapivě jen o necelou hodinu více než do z Česka nejbližšího pořádného ledovcového centra Kaprun (Dachstein sjezdařům moc nedoporučujeme). A hlavně, na obou ledovcích většinou nepanují lyžařské zácpy.
Kaunertal - nejmladší, sportovní, sněhem obdařený
Kaunertal si v posledních letech získává větší a větší popularitu. Nejmladší rakouský lyžařský ledovec, který nedávno oslavil „teprve“ 30 let od zahájení provozu, se stává mezi českými lyžaři stále oblíbenější. Má totiž v hlavní ledovcové sezoně, která právě teď začala, pověst nejméně přecpaného. Zároveň to je docela univerzální místo, kde si užijí jak sportovnější rodiny s dětmi, tak opravdoví sportovci a závodníci, kteří sem rádi jezdí za tréninkem. Rychlejší jízdou s jednou až dvěma zastávkami je to přitom z Prahy a okolí šest a půl hodiny jízdy.
Skipasy je nejlepší zakoupit na mýtné bráně kousek za vesnicí Feichten. Zakoupením skipasu už pak není nutné platit samotné mýtné. Odtud je pak třeba počítat s půlhodinovou jízdou nahoru na první „dolní“ parkoviště u spodní stanice čtyřsedačkové lanovky Ochsenalm. Na hlavní plató ledovce Kaunertal, kde jsou k dispozici další parkovací místa, je to pak ještě o 10 minut déle.
My jsme zastihli Kaunertal na konci října a začátkem listopadu ve výborné sněhové kondici. Bylo tu 80 - 100 cm nového sněhu a v provozu takřka všechny tratě s výjimkou nejnovější černé „šestky“, která prochází čerstvě vybudovaným tunelem.
Rubrika o lyžováníRecenzí ledovcových středisek Kaunertal a Mölltal zahajujeme lyžařskou sezonu 2014/15 na iDNES.cz. Těšte se na další recenze zajímavých alpských i českých středisek, nové trendy v lyžování a v technice i testy nových lyží. |
Ani tři dny lyžování na Kaunertalu nijak nenudily. A to navzdory tomu, že na ledovci trénovaly na dvou vyčleněných svazích desítky různých závodních sjezdařských oddílů z různých částí Evropy. Výhodou bylo, že už na víkend se podařilo zprovoznit hlavní trasu spojující ledovcové plató ve výšce 2 700 metrů se spodní stanicí čtyřsedačkové lanovky Ochsenalm v 2 100 metrech. S jedním přestupem nahoru tak mohli lyžaři nakonec překonat plynulou jízdou závratných tisíc výškových metrů.
Sněhové podmínky byly na tuto dobu téměř ideální: nahoře přírodní sníh, který pak pod hranicí 2 500 metrů pomalu přecházel v umělý. Jen občas trochu koukaly kameny, ale nic dramatického. Pohyb byl zatím samozřejmě možný jen na upravených tratích.
Jinak je Kaunertal vyhlášeným místem pro freeridery. Z nejvyšších bodů Karlesspitze i Nörderjochu vedou za dobrých sněhových podmínek velmi zajímavé směry neupravovaným a nehlídaným terénem, takzvané skitour. Podle oficiálních údajů střediska dávají dohromady až 36 km různých variant tras vedoucích volným terénem. Pro ostatní freeskiery a snowboardisty je potom v Kaunertalu velmi obstojný snowpark. I ve vesničce Feichten už poznáte, jak se tu jezdí. Významná část dvou dobře zásobených sportovních obchodů je totiž orientovaná právě na freeskiing, tedy široké lyže, freeridové batohy i oblečení.
Podívejte se na zahájení letošní sezony ve Snowparku Kaunertal:
Kromě typicky ledovcových placatých upravovaných carvingových svahů nabízí Kaunertal i velmi zajímavé členité terény. Dokonce se může zdát, že zdejší modré sjezdovky jsou mnohdy na hranici červených a červené na hranici černých. Dát si to ostatně z nejvyššího místa pod Karlesspitze (3 100 metrů) až dolů do Ochsenalmu (2 100 metrů), je docela zabíračka. Na Karlesspitze v místě Ortler Blick ale musí lyžař udělat povinnou zastávku. Jsou odsud úžasné výhledy na jihotyrolské i švýcarské Alpy. Ze zvýšeného bodu je vidět například nejvyšší hora bývalého rakousko-uherského mocnářství, jihotyrolský Ortler (3 905 metrů) nebo pověstný Piz Buin (3 312 metrů).
Z horní stanice Karlesjochbahn pak jízda začíná pěkně zostra střídavými padáky, kterými se lyžař řítí až na pohodové ledovcové plató. Chviličku je klid na krásné dlouhé carvingové oblouky, ale brzy, těsně za spodní stanicí vleku Nörderjoch se to už zase dramaticky láme. Kdo měl pocit, že umí dobře lyžovat, tady navíc brzy vystřízliví. Všudypřítomní závodnici každému ukážou tu správnou, ale zároveň nedostižnou techniku. Z Nörderjoch na Ochsenalm vede nejčlenitější a další zajímavá pasáž sjezdu.
Tip na zájezdNabídka lyžařských zájezdů v Rakousku na dovolena.iDNES.cz. |
Kaunertal nás potěšil. Žádná nuda, členité terény, dobře upravené sjezdovky, dostatečné zázemí. Menší rezervy má Kaunertal v přepravním zařízení. Čtyřsedačka ze spodního parkoviště Ochsenalm je dostačující a má i kryty proti větru a nepohodě. Moderní osmimístná kabinka z ledovcového plató na nejvyšší místo Karlesspitze je pak naprosto dokonalá. Trošičku zastaralejší je ale zbývající přeprava, kterou tvoří přímo na ledovci pět vleků s kotvami.
Hlavní občerstvení v Glestcherrestaurantu (2 750 metrů) nemá chybu. Je tu dost prostoru uvnitř i na obrovské slunečné terase. K jídlu bohatá nabídka salátů, polévek i hlavních jídel. K dospizici je wi-fi.
Více čtěte na... |
Horší zkušenost jsme naopak minulý týden udělali na dolním Ochsenalmu. Lyžař si tu sice zaplatí skipas kreditní kartou. O metr vedle a o minutu později při placení občerstvení však už kartu najednou nevezmou. Nikdo nikoho neupozorní, nikde ani zmínka a servírka se dokonce nerozpakuje hostovi arogantně vynadat, proč se prý dopředu nezeptal. Škoda, je to hezké místo, kde je i málokdy nával. Místo vylepování předtištěných nálepek, že vlastní donesené občerstvení je zakázané, by to chtělo trochu vlídnosti a úsměvu.
Nejbližší ubytování je možné ve vesnici Feichten, která má příjemnou atmosféru. Je tu pár hospod-restaurací, potraviny, dva velmi slušné sportovní obchody, kostel a hřbitov. Na ledovec to odtud autem trvá cca 20 - 30 minut. A cesta je skutečně úchvatná s nádhernými výhledy na zdejší Alpy.
Mölltal - supercarvingový svah a padák do pekla
Mölltalský ledovec v Korutanech je stejně dostupný jako ledovce tyrolské. Z Prahy je to 640 kilometrů, autem se to dá zvládnout za méně než sedm hodin.
Jsou tu hlavně (v horní pasáži) krásné, rovné, středně prudké a neskutečně široké svahy, padající z výšky 3 122 metrů až do 2 700 metrů. A opět nádherná panoramata, zejména masivu Vysokých Taur, kterému dominuje nejvyšší rakouský štít Grossglockner (3 798 m). Podobně jako Kaunertal je i tato oblast ideální hlavně pro celé rodiny. Mölltal je navíc pověstný stabilním slunečným počasím.
Ceny skipasuKaunertal - denní pro dospělé 41 eur (37 pro dospívající, 25 pro děti) Mölltal - denní pro dospělé 43 eur (21,5 pro děti i dospívající až do 18 let) |
Parametry lyžování jsou tu podobné Kaunertalu, byť na tyrolském ledovci jsou tratě asi členitější a také dohromady čítají více kilometrů. Na Mölltalu se lyžuje od cca 3 100 metrů do 2 100 metrů nad mořem. Nejtěžší a nejdelší černočervená sjezdovka měří sedm kilometrů a překoná převýšení více než tisíc metrů. Ani tady až na výjimky nebývají návaly. Navíc, oproti Kaunertalu, Mölltal prakticky nespoléhá na kotvové vleky. Mají tu jednu kabinku, která navazuje na zubačku jedoucí z údolí a zbytek s výjimkou dvou krátkých kotev jsou šesti, čtyř a dvojsedačky.
Mölltal
K dispozici jsou tři restaurace slušné úrovně a jeden Europabar.
Zatím ale velmi doporučujeme sledovat aktuální sněhovou situaci. Mölltal na tom v posledních dnech nebyl tak dobře jako Kaunertal. Otevřené byly jen čtyři kilometry tratí z celkových 17 km. Pokud ale nastanou dobré sněhové podmínky, dá se i na Mölltalu jezdit volným terénem, zejména po levé i pravé straně od sjezdovek z nejvyššího vrcholu Schareck (3 122 m). Zajímavé skitour pak vedou i po obou stranách kabinové lanovky.
A když přijdou mraky, do nich slunce, vzniká na Mölltalu skoro mystická atmosféra.
