Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lednička ze 16. století

  12:54aktualizováno  12:54
Kdyby tu nesvítily elektrické žárovky, bylo by to velmi nepříjemné. Ale i tak má člověk v plzeňském historickém podzemí stísněný pocit, že mu každou chvíli spadne něco na hlavu či upadne do jedné ze dvou set padesáti studní. A když se průvodce začne trochu vzdalovat, mohou slabší povahy začít panikařit - těch chodeb kolem je tolik. Ale klid. Turistům je zpřístupněno pouze sedm set padesát metrů propojených sklepů v historickém centru Plzně. "Celkem je tu dvacet kilometrů chodeb a sklepů," říká průvodce ještě před tím, než vás zavede deset metrů po zem. Ukazuje je na mapě.
Historické náměstí Republiky v centru západočeské metropole je doslova podkopáno a podryto spletí sklepů a chodeb. "Vezměte si, prosím, helmy," nabízí průvodce z obrovské truhly bílé umělohmotné přilby. Stěny jsou někdy cihlové, někdy bíle omítnuté. Občas zakopnete o poklop. To jsou ony studniční kryty. Každý dům měl v historii nejméně jednu studnu hlubokou kolem dvaceti metrů. Časem se používaly i jako odpadní jámy. Pro historiky se tak staly neocenitelným zdrojem informací. Některé kousky je možné vidět vystavené ve výklencích. Je to především keramika, která se zachovala a vytvořila tak unikátní přehled o tom, jak se ve středověku vyvíjelo hrnčířské umění. "Tohle byl středověký trezor," ukazuje průvodce do jednoho z menších výklenků obehnaných malou cihlovou zdí. "A tohle zase spíž. Díky stálé teplotě se tu velmi dobře uchovávalo pivo." Jako ilustrace trůní ve sklepení staré dřevěné sudy. Plzeňské podzemí nenabízí zlaté a stříbrné poklady, ale pohled do historie obyčejného života středověkých Čechů. Tak tohle byla lednička, sklad, banka a pivovar zároveň. "Au, pozor na hlavu!" Fantazii se člověk musí oddávat opatrně, občas je strop proklatě nízko. A tady je středověký vodovod. Dřevěné vrtané a vypalované trubky spojené železnou spojkou. "V některých studních se zachovalo původní dřevěné potrubí," ukazuje průvodce. A potom může návštěvník obdivovat část potrubí, kterým se voda přes vodárenskou věž rozváděla do čtyř kašen na náměstí. Dnes jen otočíme kohoutkem a ani nevíme, jak se voda do trubek dostává. Naši předci to měli složitější. Plzeňské sklepy se postupně propojovaly až v průběhu staletí. V době obléhání za třicetileté války, kdy bylo město poprvé dobyto, sloužily jako kryty a zásobárna. Stejnou úlohu měly o tři stovky let později, v době spojeneckých náletů na průmyslové centrum západních Čech ovládané Němci. "Tady si sáhněte, to je původní pískovec, v němž byly sklepy vyhloubeny," ukazuje průvodce na kus skály v podzemí vodárenské věže, kam se malý had návštěvníků z náměstí pod zemí dostal. Tady, ve vysoké a světlé místnosti, má turista pocit, že se může opět trochu nadechnout. Skála je to drolivá a vlhká. To se to muselo dobře hloubit. I když nástroje, které ukazuje jedna z vitrín v podzemí, nebyly nejmodernější. Vždyť se sklepy se tu začalo ve čtrnáctém století. "Vrátíme se zpět," říká průvodce a výprava si počíná podobně jako potápěč. Nadechnout a ponořit do podzemí. Úzké chodbičky. Průhledy vysokými komíny bývalých studní. Staré sklepní schody se zazděnými východy. Jestlipak tu na sedmém schodu také mělo pivo tu správnou teplotu? A jsme opět u východu. Průvodce ještě zodpovídá poslední dotazy, přilby se vracejí zpět do bedny. Je to jako návrat o několik století zpět a o mnoho set metrů nahoru.

Může se hodit

Vstup do plzeňského historického podzemí je z Perlové ulice č. 4. Prohlídka trvá třicet minut.

VSTUPNÉ:
Dospělí platí 35 korun, děti a vojáci 25 korun.

OTEVÍRACÍ DOBA:
Červen až září je otevřeno každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin. V dubnu, květnu, říjnu a listopadu je zavřeno i v úterý.

Sklepení pod Plzní.

Autor:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.