Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pohodový výlet na kole za minerálními prameny a lázněmi na Hané

aktualizováno 
Fungují tiše a nenápadně stranou hlavních komunikací v atmosféře téměř idylického vesnického klidu. Navzdory dlouholetým léčebným tradicím patří k nejméně známým u nás. Řeč je o malých lázeňských lokalitách na střední Moravě, jejichž návštěva je vždy velmi příjemným zážitkem.

Pramen Hanácké kyselky, zvaný Moštěnka | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Může se hodit

Udělejte si radost a vyrazte si odpočinout a načerpat energii do lázní. Server Raketa.cz vám přináší nejnovější nabídku slev na lázeňské pobyty v Čechách i zahraničí.

Západočeský lázeňský trojúhelník vytyčený věhlasnými Karlovými Vary, Františkovými Lázněmi a Mariánskými Lázněmi zná asi každý. Málokdo však tuší, že podobný pomyslný trojúhelník vytyčují na opačném konci republiky i malé lázničky uprostřed Hané. Jmenují se Slatinice, Skalka a Bochoř. V jejich okolí se navíc vyskytují, podobně jako v západních Čechách, další prameny zajímavě chutnajících minerálních vod.

Nejlepší způsob, jak se s hanáckými léčivými lokalitami a krajinou v jejich okolí nejdůvěrněji seznámit, nabízí putování na kole. Za jeden den stihnete objet celý pomyslný trojúhelník anebo určitě jeho větší část. K úspěšnému a příjemnému zvládnutí slouží rozsáhlá síť vedlejších silnic s malým provozem aut a taky málo členitý terén bez velkých převýšení.

Slatinické lázně zaznamenávají světová zemětřesení

Putování po hanáckém lázeňském trojúhelníku začněme v Olomouci, jehož centrum je od první lázeňské lokality Slatinice vzdálené vzdušnou čarou rovných 10 km. Na kole to bude o něco víc, záleží, kterou cestu zvolíte, variant částečně značených i neznačených je víc. Jede se mírně zvlněnou krajinou, nikoli však po rovině, jak si mnozí lidé Hanou představují.

Lázně Slatinice

Lázně Slatinice

Léčivé minerální prameny ve Slatinicích na Olomoucku se využívají již několik staletí a lázně při nich zřízené se pyšní dokonce přívlastkem nejstarší na Moravě. První písemné zprávy dokládají lázeňskou léčbu již k roku 1526!

Nejdéle známý je pramen sv. Václava, nazývaný též Lázeňský nebo Obecní. Voda z něj se přiváděla do hlavní lázeňské budovy v centru obce, kterou nechal postavit v první polovině 18. století Jan Adam z Lichtensteinu. Nepříliš velká vydatnost pramene limitovala rozvoj lázní až do druhé poloviny 20. století, kdy však byly navrtány další zdroje – Zdeněk (13,5 m) a sv. Jan (165 m).

Z roku 2000 pochází nejnovější pramen sv. Jiří (92 m), nejvíce sirovodíku (až tři mg/l) obsahuje pramen sv. Vít (150 m). Základem léčby jsou sirné koupele ve vodě ohřáté na 35–38 stupňů Celsia. Léčí se především nemoci pohybového ústrojí.

Fotogalerie

Na počátku 21. století doznaly vývěry slatinických pramenů moderních úprav a získaly nevšední novodobý vzhled. Najdete je porůznu ve vesnických ulicích. Zajímavostí je vrt Zdeněk v areálu bývalého mlýna, na němž je od roku 1972 umístěn limnigraf sledující rozkmity vodní hladiny způsobené zemětřesením.

Zdejší hluboké zlomy, po nichž vody vystupují z nitra země, se totiž při silných zemětřeseních na Zemi projevují seismickou aktivitou. Například ničivé zemětřesení v Asii na sklonku roku 2004 se na vrtu Zdeněk projevilo již za osm minut a výkyv hladiny minerální vody činil až 60 cm!

Lázně Skalka

Další hanácké lázně Skalka leží ve zvlněné zemědělské krajině jihovýchodně od Prostějova, zhruba 20 km od Slatinic. Je možné jet přes Prostějov anebo se mu vyhnout východním obloukem přes Vrbátky a Bedihošť, což je jen o málo delší, zato však příjemnější cesta.

Lázně Skalka

Lázně Skalka

K rozvoji lázeňství ve Skalce došlo až ve 20. století, hlavní lázeňská budova s nápisem "sirnato-alkalické lázně" pochází z let 1928–29. Lázně fungovaly nepřetržitě do roku 2004, kdy prošly generální rekonstrukcí a modernizací. Prameny původně vyvěraly v mokřadu, dnes je objevíte v zajímavě řešeném pavilonu v malém parčíku za lázeňskými budovami.

Prameny ve Skalce obsahují výrazný podíl hlubinných mořských vod a také organické látky. Každý vývěr má poněkud jiné složení a tím pádem i odlišnou chuť. Společnou vlastností je obsah sirovodíku, který kolísá v rozmezí 1–2 mg/l. Charakteristickou vůni dodává zdejším vodám amoniak obsažený v množství okolo 2 mg/l.

Prameníky v Lázních Skalka

Prameníky v Lázních Skalka

Pavilon pramene Julinka a Jan ve Skalce

Pavilon pramene Julinka a Jan ve Skalce

Prameny přírodní se jmenují Julinka a Jan, další byly navrtány různě hlubokými vrty: Svatopluk (80 m), Cyril (8 m), Vojtěch (45 m), Karel (40 m). Dnes se v Lázních Skalka léčí obyčejnými nebo perličkovými koupelemi zejména nemoci pohybového ústrojí (revma, artróza) a kožní choroby. Blahodárné účinky mají také pitné kúry a inhalace. Pomáhat mohou ke zlepšení látkové výměny, činnosti ledvin, při cukrovce, vysokém krevního tlaku, zánětech průdušek, zažívacích problémech a žaludečních vředech.

Přes Tovačov do Moravských Piešťan

Zvlněná krajina v okolí lázní Skalka nabízí také netušeně daleké výhledy na velkou část střední Moravy. Za dobré dohlednosti odtud můžete spatřit horu Hostýn, hradní vrch s Helfštýnem a dokonce i hřebeny Jeseníků.

Podobně úžasný rozhled nabízí též zámecká věž v Tovačově, kolem níž se ubírá cyklistické putování k třetímu bodu pomyslného trojúhelníku. Tato věž ční jako maják z roviny Hané a patří k nejvyšším stavbám v regionu. Výstup na ni určitě nevynechat!

Krajina Hané u Tovačova

Krajina Hané u Tovačova

Za Tovačovem přejedete přes Moravu a Bečvu do Troubek a odtud zamíříte kolem přerovského letiště do lázní v obci Bochoř, které patří podobně jako Slatinice k nejstarším na Moravě. První zmínka o nich pochází z roku 1580 a na mapě Moravy z roku 1627 je nezapomněl zakreslit ani Jan Amos Komenský.

Léčivým zdrojem je silně železnatá voda jímaná ve 4,5 m hluboké studni, díky níž si lázně v minulosti vysloužily přezdívku Moravské Piešťany. Zajímavé je, že navzdory prokazatelně pozitivním účinkům při koupelové léčbě kloubních onemocnění a revmatismu nemají Lázně Bochoř oficiální lázeňský statut ministerstva zdravotnictví a jsou vedeny pouze jako lázně očistného charakteru.

Nutno dodat, že z turistického hlediska tato lokalita žádný velký význam nemá, pramen ani lázeňská budova nejsou přístupné, chybí lázeňské prostředí i atmosféra.

Lázně Bochoř

Zahnat žízeň však můžete v sousedních Horních Moštěnicích, kde vyvěrá přírodní Hanácká kyselka. Jeden pramen se nachází u silnice na severním okraji obce a jmenuje se Moštěnka, druhý je k mání na jižním konci obce v odběrném místě průmyslového plnírenského závodu.

Zakončení zhruba 70 km dlouhého cyklistického putování přes hanácký lázeňský trojúhelník nabízí 4 km vzdálené město Přerov s dobrým vlakovým spojením na všechny směry.

Trasa: Olomouc – Ústín – Rataje – Slatinice (15 km) – Lutín – Vrbátky (26 km) – Bedihošť – Skalka (42 km) – Ivaň – Tovačov (53 km) – Troubky – Henčlov – Bochoř (65 km) – Horní Moštěnice (68 km) – Přerov (72 km)

Mapa: 1 : 100 000 cyklomapa KČT č. 25 – Haná a Hostýnské vrchy.

Zaniklé lázně na Hané

Již dávno zapomenuté a zbourané jsou malé lázničky v Kralicích na Hané. V 70. letech 20. století se v nich podávalo 1 260 očistných koupelí za rok. Minerální voda jímaná studnou se před koupelemi ohřívala v kotli. Lázně byly v provozu pouze od května do října o víkendech.

Naopak jen v pracovních dnech fungovaly od května do října ambulantní lázně v Chropyni. Ke koupelím, inhalacím i pitné léčbě využívaly silně mineralizovanou vodu mořského původu ze 700 m hlubokého vrtu. Zkázu přinesla lázním povodeň v roce 1997. Zbyl jenom vrt, z něhož tryská minerálka neobvyklé chuti, která je svým původem příbuzná slaným kyselkám v Luhačovicích.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Výhled z Velkého Javorového
Pět tipů, jak se v Beskydech pěkně zřídit na horském kole

Žádný strach, nehodláme vás posílat sjíždět nejhlubší a nejprudší beskydské rokle. Ale pokud si na cyklovýletech vedle kochání zároveň rádi dáte do těla, mohly...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další vodní plochou v kraji pod Bezdězem je Poselský rybník.
Romantika na kolech. Poezii Máchova jezera pomalu mění moderní atrakce

Byl pozdní večer, první máj, večerní máj, byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. Je to asi již trochu klišé, uvádět kraj okolo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.