Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neobyčejná krajina a opuštěné pláže. Lanzarote levně na vlastní pěst

aktualizováno 
Kanárský ostrov Lanzarote, subtropický ráj s trvale krásným počasím, nepřestává fascinovat, a nejde vůbec jen o moře, slunce a pláže. Víc než kde jinde se tady vyplatí pořádně prozkoumat vnitrozemí. A navíc takový výlet můžete snadno podniknout na vlastní pěst.

Pohled na Graciosu z monumentálních útesů u vesnice Ye. V pravé části snímku je vidět nádherná, ale obtížně dostupná pláž Playa del Risco. | foto: afrank99Creative Commons

Není zdaleka největší, ani z Kanárských ostrovů nejvyšší. Vyzařuje ale neobyčejnou atmosféru, jeho krajina se nedá zaměnit s žádnou jinou na světě. Ráz ostrova Lanzarote, sám o sobě jedinečný, dotvořil svými díly César Manrique, místní rodák a svérázný umělec.

Při putování po Manriqueho stopách se na Lanzarote podíváte třeba do lávové jeskyně, na skalní stylizovanou vyhlídku nebo do kaktusové botanické zahrady. Dobře se dívejte i cestou: na každé větší křižovatce spatříte nějakou Manriqueho „větrohru“, originalitu samu.

Jak zachránit ostrov

Když se výtvarník a architekt César Manrique (1919–1992) v roce 1968 vrátil po dlouhých letech pobytu v USA na svůj rodný ostrov Lanzarote, měl už za sebou nepopiratelné umělecké úspěchy včetně řady výstav v New Yorku. Na větších ostrovech (Tenerife a Gran Canaria) se právě začal prosazovat masový turismus i s jeho negativními důsledky, jako byla neřízená výstavba mamutích letovisek a ničení původní krajiny. Manrique rychle pochopil, že tohle hrozí i jeho milovanému Lanzarote, rozhodl se proti tomu bojovat a - je to skoro neuvěřitelné - uspěl.

Lanzarote na vlastní pěst

  • Cestu si zařiďte sami – stačí k tomu základní znalost španělštiny nebo angličtiny a pár desítek minut u internetu. Zpáteční cestu letadlem při troše hledání pořídíte do 4000 korun, spojení si namodelujte např. na www.azair.com.
  • Na místě jsou pak ceny až legračně nízké, pěkný apartmán na týden pořídíte do 250 eur, laciné je i půjčení auta, které budete určitě potřebovat.

Mezinárodně uznávaný umělec totiž dokázal o svých vizích šetrného turismu s uměleckými prvky přesvědčit místní politiky, s některými z nichž se léta znal. Výsledek je impozantní: na Lanzarote dnes nenajdete žádný „panelákový resort“, jedno z větších přímořských středisek, Costa Teguise, dokonce vzniklo přímo podle Manriqueho konceptu, a ostrovem se prolínají osobitá umělecká díla. Některá z nich se během let stala prvořadými turistickými atrakcemi. A tak se Manriqueho kruh vlastně uzavřel.

Od Manriqueho domu k neobyčejné vyhlídce

Pro Manriqueho tvorbu je typický respekt k přírodě i časté užívání výrazných barev. To všechno si rychle uvědomíte, když zahájíte výpravu po Lanzarote v umělcově bývalém domě, který od 90. let 20. století slouží jako kulturní centrum a spravuje ho Manriqueho nadace (Fundación César Manrique). Ještě než zaparkujete před vchodem, všimnete si dlouhé zdi s typickými Manriqueho motivy. Defilují tu před vámi barevně stylizovaná zvířata i rozjásaní démoni, prolínají siluety kaktusů...

Neobyčejná je poloha objektu, který je vestavěn do lávového pole, vlastně je do něj tak trochu utopen. Velkým proskleným oknem v jedné z vnitřních prostor se otevírá pohled na zdánlivě nekonečnou, všelijak zprohýbanou a vlnící se lávu. Jako byste se dívali po hladině nějakého černého moře.

Zatímco Manriqueho nadace sídlí v krajinně „klidnější“ části ostrova Lanzarote, blízko největšího města Arrecife, o další proslulé Manriqueho realizaci, proslulé skalní vyhlídce Mirador del Río, se to už říci nedá. Obě místa dělí 30 kilometrů krásné silnice, která kličkuje po kopcích směrem k severu a nabízí nepřeberně výhledů na fantastickou sopečnou krajinu.

Pláž Cantería u severní špice ostrova, blízko vesnice Orzola, patří k těm minimálně navštěvovaným.

Pláž Cantería u severní špice ostrova, blízko vesnice Orzola, patří k těm minimálně navštěvovaným.

Lanzarotská klasika - silnička lemovaná kaktusy, malá vesnička s bíle natřenými domy a na pozadí přísně působící sopečný kužel.

Lanzarotská klasika - silnička lemovaná kaktusy, malá vesnička s bíle natřenými domy a na pozadí přísně působící sopečný kužel.

Porůznu jsou po ostrově rozmístěny tzv. Manriqueho větrohry, nejčastěji u větších křižovatek. Tuhle potkáte u vesnice Tahíche.

Porůznu jsou po ostrově rozmístěny tzv. Manriqueho větrohry, nejčastěji u větších křižovatek. Tuhle potkáte u vesnice Tahíche.

Ta nejlepší vista se ale otevře až z Manriqueho miradoru (výraz znamená španělsky „vyhlídka“). Nebýt cedule a parkoviště, nejspíš byste si ho ani nevšimli. Na vyhlídku totiž musíte projít nenápadným vchodem do skály, krátká cesta masivem vás záhy „vyplivne“ na stylizovaném balkoně... a pak možná bezděky vyjeknete, jaká je to krása. Mirador del Río je totiž umístěn asi 475 metrů nad hladinou moře, které se náhle objevilo přímo pod vámi. A nedosti na tom, výhled z miradoru ovládá protilehlý ostrov Isla Graciosa, reinkarnace měsíční krajiny. Jeho plochý, vyprahlý povrch, který hraje hnědošedými tóny, proráží několik pravidelných sopečných kuželů se zřetelnými krátery, na zubaté pobřeží ostrova doráží modrobílý příboj. A na to všechno koukáte jako z letadla.

Součástí skalního labyrintu Mirador del Río je i kavárna a malý obchod se suvenýry. Spíš než kvalitu kávy ale doporučujeme zkoumat další charakteristický prvek Manriqueho tvorby, totiž kontrast bílé a černé barvy. Černou zde, jak jinak, reprezentuje láva, ostře bílá je na vnitřních stěnách i některých detailech.

Vyhlídka Mirador del Río. V pravé části snímku je vidět cíp ostrova La Graciosa, ležící o nějakých 400 metrů níže.

Vyhlídka Mirador del Río. V pravé části snímku je vidět cíp ostrova La Graciosa, ležící o nějakých 400 metrů níže.

Kolem střediska Playa Blanca na samém jihu Lanzarote bývá rušněji. Apartmánové paneláky tady ale budete hledat marně. Na snímku pláž Flamingo.

Kolem střediska Playa Blanca na samém jihu Lanzarote bývá rušněji. Apartmánové paneláky tady ale budete hledat marně. Na snímku pláž Flamingo.

V zahradě objektu Manriqueho nadace

V zahradě objektu Manriqueho nadace

Úchvatná jeskyně

Ty pravé barevné orgie ale nastanou až na třetí manriqueovské zastávce, která se jmenuje Jameos del Agua. Výraz „jameos“ pochází z jazyka Guančů, původních obyvatel Kanárských ostrovů, a znamená prohlubeň či díru v zemi. „Agua“ reprezentuje vodu – jeskyně tady totiž vznikly poté, co tekoucí, vařící láva narazila na pobřeží, na styku s mořskou vodou prudkým ochlazením rozpraskala a mělce pod utuhlým povrchem se vytvořily rozsáhlé dutiny.

Jameos del Agua se tedy nacházejí těsně u dnešní linie pobřeží a budete do nich sestupovat jakoby do nitra Země. Lávové dutiny byly v rámci Manriqueho projektu částečně rozšířeny a vybaveny různými instalacemi. Nejprve projdete menším prostorem prostoupeným bujnou vegetací, pokračujete přes restauraci kolem podzemního jezírka do dalšího „sálu“, který je upraven jako koncertní síň, a nakonec zase vyjdete ze tmy na denní světlo. Stále však budete v hluboké lávové prohlubni, do níž Manrique zakomponoval bazén s řezavě bílými stěnami.

Fotogalerie

Podzemní prostory Jameos del Agua jsou různorodě nasvětleny a všechno do sebe dokonale zapadá. Včetně velkého symbolu kraba, kterého jste spatřili při příjezdu na parkoviště. To je další Manriqueho rafinovaný symbol: představuje skutečný, vzácný druh kraba (Munidopsis polymorpha), který žije ve zmíněném podzemním jezírku. Jen velikost nesouhlasí, protože ten železný Manriqueho krab venku má nejméně tři metry, zatímco živá předloha měří ani ne dva centimetry.

Co ještě nevynechat

Lanzarote

  • Poloha: nejsevernější z hlavních Kanárských ostrovů, vzdálený 1100 km jihozápadně od pobřeží Španělska, ale jen 120 km od pobřeží Maroka
  • Rozloha: 846 km²
  • Nejvyšší bod: Peñas del Chache, 671 m n. m.
  • Průměrné měsíční teploty (Arrecife): 17,5 °C (leden) až 25,2 °C (srpen)
  • Průměrné roční srážky (Arrecife): 110 mm, od května do září neprší vůbec
  • Počet obyvatel: 142 000
  • Největší město: Arrecife na východním pobřeží

Lanzarote má vedle Manriqueových děl i řadu dalších, méně extravagantních atrakcí. Nezapomeňte zajet do Národního parku Timanfaya, tzv. Ohnivých hor, kde spatříte živou sopečnou činnost a bude vám, doslova, horko pod nohama.

Pokud si dáte jen trochu práci, i v sezoně na ostrově najde pláž, kde budete skoro sami. Naše první volba míří na úžasnou, odlehlou Playa del Risco na pustém severozápadě Lanzarote – tedy pokud někomu nebude vadit, že k ní budete muset jít hodinu pěšky.

Skoro mimozemsky působí kraj ve středu ostrova, zvaný La Gería, smutně černá sopečná plošina s desítkami tisíc malých miskovitých prohlubní, v nichž se pěstuje vinná réva.

A až budete chtít pocítit sílu živlů, vydejte se na návětří, pod Famarské útesy. Mocný příboj tu bije do pobřeží skoro bez ustání, zvedá i několikametrové vlny a zvířený písek vytváří téměř halucinogenní halo.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.