Lanovky a vleky v horách pravidelně sledují specialisté

Dříve než usednou na lanovku či se chopí lyžařského vleku, budou zřejmě letos lidé přemýšlet nad vlastní bezpečností více než kdykoliv v minulosti: příčinou je stále živá vzpomínka na havárii lanovky v alpském centru Kaprun. "Ačkoliv žádná šumavská lanovka či vlek nevedou tunelem, lidé budou mít v souvislostí se smutnou událostí v Alpách obavy o svou bezpečnost. Vleky jsou ovšem vnímané jako bezpečnější, protože lyžař při cestě na vrchol kopce stále stojí na svých nohou," říká Vladimír Bok, který se zabývá revizemi lanovek a vleků.
Známá šumavská lanovka ze Špičáku na Hofmanky a vrchol Pancíř absolvuje revizi dvakrát ročně. "Máme za sebou poslední revizi a začínáme zkušební provoz lanovky před pátečním zahájením zimní sezony na Šumavě," uvádí Milan Horsák, vedoucí lanovky Pancíř. "Při prohlídce necháme zkontrolovat lana, kladky, stožáry, posouvání sedaček, všechna strojní i elektrická zařízení," vyjmenovává Horsák. Lanovka Pancíř přepraví za hodinu 327 zájemců. "Musíme mít v pořádku všechny doklady i zařízení. Speciálním přístrojem dokonce zjišťujeme, zda se uvnitř sloupů vleků netvoří ložiska rezu, která by narušila nosnost. Z vlastní zkušenosti totiž víme, jak nepříjemná je nehoda a její následky na vleku," tvrdí Josef Treml, vedoucí Sportovního areálu Špičák. Před dvěma roky na jednom z pěti vleků v areálu spadlo lano a několik lyžařů se při nehodě zranilo. Více než jeden den trvalo, než se podařilo provoz obnovit. Samotné lano váží přes tři tuny. "Provozovatelé vleku ale měli všechny revize a doklady v pořádku a nehoda se vlastně stala souhrou náhod: neukázněností lyžaře a také kvůli tomu, že na konci vleku nebyl v ten den pracovník, který má na jeho chod dohlížet," popisuje havárii revizní technik Vladimír Bok. "Myslím, že pravidla pro kontrolu vleků jsou u nás dostatečná. Pokud se v sezoně na vleku neobjeví žádná závada, kontrolujeme jej jednou ročně. Kontrolujeme například přívod elektrického proudu, uzemnění, zabezpečovací okruhy, tlačítka k okamžitému vypnutí vleku, snímače polohy lana, bezpečnostní branky na dojezdu, strojní zařízení, prohlížíme celou dráhu vleku. Za méně rizikové považuji zařízení ve velkých sportovních areálech, jejichž provozovatelé chtějí mít vybavení bezpečné a v pořádku, aby neztratili klienty," vysvětluje Vladimír Bok. U vleků, na jejichž konec není od nástupiště vidět, musí být nejen na začátku, ale i u dojezdu obsluha, která sleduje bezpečnost provozu. Ve špičáckém sportovním areálu je k dispozici pět vleků. "Na nejdelší kotvě jsme letos vyměnili lano," uvádí Treml.