Bikeři, kteří se rádi občas pustí z ostřejšího srázu, by měli mít v mapě výrazně označené Passo Tremalzo, Monte Altissimo, Dosso Spirano nebo i kratší, ale také velmi výživnou "Sněžku" Nino Pernici - ta má totiž prakticky stejnou nadmořskou výšku jako naše nejvyšší hora.
Aspoň trošku sportovnější výletníci na horských nebo trekkingových kolech si mohou střihnout úžasný scénický výjezd, a pak také následný sjezd, od Riva del Garda starou cestou vytesanou v útesu nad jezerem kolem sochy Madonny až do Pregasiny.
A kdo opravdu nemá chuť na kopce, senioři či rodiny s malými dětmi, může poklidně šlapat do pedálů kolem jezera Ledro nebo od místa Torbole přímo na břehu Gardy příjemnou cyklo-inline stezkou do vnitrozemí směrem na městečka Arco a Ceninu.
Základní rada: správný směr
Rada od zkušených bikerů před výletem na Lago di Garda zní jasně: ten pravý požitek z výletu na horském kole zažijete, když plánovanou trasu projedete tím správným směrem.
K dvoutisícovým vrcholkům a průsmykům stoupejte po asfaltových cestách a pro návrat dolů k jezeru volte cestu terénem. Sjezd po asfaltu má sice také své kouzlo, ale některé skalnaté cesty při vší snaze směrem nahoru nevyjedete. Výlet "doporučeným směrem" dá vašemu výletu i správné proporce, v údolí nejste tak rychle, takže se vyvarujete nepříznivého pocitu, že jste celý den jeli jen do kopce.
Tremalzo, to jsou nekonečné kličky ostrých zatáček, ve kterých se řítíte dolů po prašné šotolině, na Altissimu či Spiranu vám s přibývajícími skoky a z balvanu na balvan rychle narůstá sebevědomí a při ohlédnutí se vám nechce uvěřit, co jste všechno dokázali sjet.
Nino Pernici je děsná dřina nahoru a ještě větší dolů. Velmi prudký točitý profil komplikuje místy téměř nesjízdná kamenitá suť.
Dvě královské etapy: Tremalzo a Monte Altissimo
Každý sjezd je však hlavně odměnou za nekonečnou dřinu, propocená trička a spolykané energetické tyčinky. My jsme si při obou "hlavních" výletech na protilehlé vrcholovky Tremalzo a Altissimo několik stovek výškových metrů ušetřili.
Na Tremalzo jsme začali stoupat až z 650 metrů nad mořem od jezera Lago di Ledro, kam jsme vyjeli autem, při druhém výletě jsme si výrazně pomohli lanovkou na Monte Baldo. Získaný čas a nastoupaná výška nám umožnily spojit dvě tradiční trasy do jedné: cestou z Altissima jsme odbočili na parádní technický sjezd Dosso Spirano.
Výjezd lanovkou má svá úskalí, na která musí cyklista při plánování pamatovat. Kolo si můžete vzít jen do vybraných jízd, poslední dopolední jízda jela kolem desáté, a pak mohli cyklisté nahoru zase až odpoledne ve 14 hodin. My jsme se do poslední dopolední cyklojízdy nevešli, a tak jsme museli narychlo improvizovat a hledat nové trasy. Z Malcesine, odkud jede lanovka, se přímo na Altissimo stoupat nedá.
I když si lanovkou pomůžete do 1750 metrů, užijete si stoupání ještě dost a dost. Od konečné stanice vás cesta svede tři stovky výškových metrů dolů do sedla, kde začínáte stoupat nanovo. Monte Altissimo se navíc ostatním trasám vymyká v tom, že se sem po asfaltu odnikud nedostanete. Nás jižní trasa několikrát vyhodila ze sedla, po kamenité cestě jsme v některých místech zkrátka stoupat nedokázali.
Stáhněte si trasuProjetou trasu na TREMALZO si můžete stáhnout do programu Google Earth ZDE. Pro ostatní mapové programy stahujte ve formátu GPX ZDE. Projetou trasu na ALTISSIMO si můžete stáhnout do programu Google Earth ZDE. Pro ostatní mapové programy stahujte ve formátu GPX ZDE. |
Monte Altissimo je 2079 metrů vysoká hora, Tremalzo je horský průsmyk, ale jinak mají nejvyšší body obou výletů leccos společného. První, co po výjezdu většina cyklistů asi ocení, jsou horské chaty s občerstvením.
Po načerpání sil vás ohromí přežívající kulisy první světové války. V průsmyku je proražený dlouhý tunel, kterým by bez problémů projel i kamion. V horách, bezmála v dvoukilometrové výšce, tahali vojáci těžkou techniku. Pod vrcholkem Altissima jsou zase na první pohled zřejmé pozůstatky zákopů. Část z nich byla i při naší návštěvě uprostřed léta pod sněhem.
Když život visí na brzdě
Ať už stojíme u zákopů nebo jsme zrovna projeli tunelem, začínají nás zajímat už jen a jen brzdy. Sjezdařská část dne je před námi. Na šotolině to klouže, člověk si musí v každé zatáčce dávat pozor, aby nevyletěl z cesty a nespadl z obrovského srázu. Kameny na svazích Altissima a Spirana před vámi vystupují jako nepřekonatelné překážky. Jednou dvakrát v obavě sundáte nohu z pedálu, pak ale chytíte rytmus a několik balvanů přeskáčete.
Ozývají se svaly, které jste ještě na kole nikdy nepocítili. Nemůžete si odpočinout posazením na sedle, ruce nesou celou váhu a udržují váš život na tenkých brzdových lankách. Při sjezdu potřebujete víc odpočívat než cestou nahoru, ale parádní sjezd stojí za to.
Nino Pernici
Lago di GardaJezero má rozlohu 369,98 km². Je dlouhé 51,6 km a široké 17,2 km. Délka jeho břehu je 158,4 km. Průměrnou hloubku má 136 m a maximální hloubku 346 m. Leží v nadmořské výšce 65 m. |
Přichází pravá "gardská" klasika. Asfaltová silnička se prudce zvedne a stoupací masakr neskončí dřív než po 45 - 50 minutách jízdy. Nejlepší okamžik přichází, když v jednom místě skončí asfalt a věci neznalý biker se už těší na brzký konec. Omyl, asfalt končí, nikoli však prudký kopec. Vše je jako doposud, jen hladký povrch vystřídá kamenitá cesta. Komu se to nelíbí, může se uklidňovat aspoň nádhernými výhledy do údolí.
Na vrcholu Nino Pernici, nebojte se - dřív nebo později se na něj vyškrábete, stojí horská chata nabízející špagety a dobré pivo. A samozřejmě nádherné výhledy.
Užijte si je, protože cesta dolů, aspoň pár prvních kilometrů, je skoro o život. Velmi prudký točitý sjezd lesnatým terénem komplikuje všudypřítomná kamenitá suť. Chce to mít dobré horské kolo s dobrou odpruženou vidlicí, protože přední kolo neustále odskakuje a jde do smyku. Jeďte opatrně, na zemi jste totiž raz dva.
Čím níž, tím je to lepší a klidnější. Nekonečné klesání přes osadu Campi končí de facto až na kolonádě lázeňského městečka Riva del Garda přímo u jezera. Tady se dá kdekoli zastavit a občerstvit se na některé ze zahrádek místních restaurací.
Ale pozor, pokud jste vyrazili od jezera Ledro, ještě není konec. Přichází druhá a závěrečná etapa náročného stoupání. Ovšem zároveň jeden z nejkrásnějších cyklovýjezdů, jaké můžete na světě zažít. Jedete totiž starou cestou vytesanou v útesu přímo nad jezerem Garda. Temné tunely střídají fantastické scénické vyhlídky na jezero, které brázdí stovky plachetnic a surfařů. Tady se člověk musí několikrát zastavit a vychutnat si tu krásu.
Když opustíte útes, serpentiny se zařezávají víc a víc do vnitrozemí a profil k vašemu údivu se zvedá a zvedá, až přijde místo, kde skutečně téměř spadnete s kola. To už jste naštěstí skoro nahoře.
Délka trasy je 45 km, nejvyšší bod cca 1600 metrů nad mořem (Nino Pernici), nejnižší 77 metrů (kolonáda na břehu jezera Garda), celkové klesání přes 2500 metrů, stejně tak stoupání.
může se hoditNa Lago di Garda se vyplatí jet dobře připraven. Chce to mít podrobnou mapu, nejlépe 1:25 000, protože například pod Tremalzem nás i "padesátka" občas zklamala, ještě lepší variantou je kvalitní GPS. Hodí se rady a itineráře od zkušenějších bikerů, protože plánování je zde hodně důležité. My jsme čerpali například z výletů popsaných na www.kreuzberg.lt. Jak se tam dostat |