Labským dolem cestou kolem vodopádů

K nejhezčím výstupovým trasám do vrcholových partií Krkonoš patří modře značená cesta ze Špindlerova Mlýna k Labské boudě. Turisté na ní zprvu procházejí lesem a poté klečovým pásmem. Trasa vede proti proudu bystřiny horního toku Labe. I za pěkného počasí jde o túru zdlouhavou, ale nepříliš náročnou. Trasu pochodu zpestřují malebná zákoutí s peřejemi, kaskádami a vodopády Labe a jeho přítoků.
Některé jsou dobře vidět z turistické cesty, jiné se skrývají v lesních porostech. Prvním výraznějším vodním skokem v řečišti je Malý neboli Dolní Labský vodopád. Vytváří jej asi pět metrů vysoký stupeň říčního koryta, z něhož Labe spadá dvěma proudy. O necelého půl kilometru dále v údolí stéká po pravé straně cesty první větší levý přítok Labe Pudlava. Řítí se dolů několika strmými stupni, z nichž nejvyšší měříí přes třicet metrů. Ten sice zůstává mimo dohled, avšak i spodní kaskáda před ústím do Labe je velice působivá. Poslední část výstupu míjí žulové skalní stěny s jedním z nejvyšších krkonošských vodopádů, Labským. Po cestě lze pohlédnout do úzké průrvy dolního stupně a pod Labskou boudou směřuje odbočka přes lávku nad hranu horního stupně. Od Labské boudy se rozbíhá několik značených cest. Jedna směřuje k nedaleké Labské studánce, symbolickému prameni hlavní české řeky. Nad hranou Labského dolu lze dojít k působivé partii s horním stupněm našeho nejvyššího vodopádu. Vytváří jej první pravý přítok Labe, říčka Pančava, spadající přes strmé žulové srázy několika na sebe navazujícími skoky. Celková výška Pančavského vodopádu je 148 metrů, s občasným jižním ramenem dokonce o čtrnáct metrů více. 
 

Pohled na Pančavský vodopád