Stojí tak trošku stranou veškerého ruchu na místě, které se kdysi nacházelo již za městskými hradbami. Olomoucký biskup Karl Lichtenštejn-Kastelkorn, který se zasloužil o obnovu města a zámku po třicetileté válce, nechal v roce 1665 na místě ovocného a zelinářského sadu založit italskou zahradu o rozměrech 485x300 metrů. Tu obehnal vysokými zdmi, ab y v ní církevní feudálové mohli užívat nerušeného odpočinku. Za těmi zdmi se Květná zahrada dochovala až do dnešních dnů. Z jejího původního půvabu již sice zub času a nešetrné zásahy ledaccos ubraly, ale přesto se dnes kroměřížský »libosad« tkví na seznamu světově chráněných památek UNESCO. Podobně jako ostatní zahrady tohoto stylu má i Květná zahrada přísné symetrické uspořádání. V severní části se nacházejí květinové záhony, fontánky a dvě keřovitá bludiště. Dominuje jí pavilon ve tvaru rotundy v průsečíku cest a uzavírá přes dvě stě čtyřicet metrů dlouhá kolonáda. Jižní část zahrady je dělena na dvě obdélníková pole, v nichž byly dříve rybníčky s fontánami a dva umělé kopce s pavilony. Kdysi tu stávala i voliéra, holandská květinová zahrádka, oranžérie a bažantnice. V době svého vzniku byl libosad protkán složitým vodovodním systémem, který napájel rybníčky,kašny,jezírka, vodotrysky i celou řadu vodních hříček. Zahrada to byla ve své době tak výjimečná, že o ní už v roce 1691 vyšla publikace z pera Holanďana J. van den Nypoorta. Zahradní kolonáda na severním lemu zahrady je skvost sám o sobě. Zdobí ji 44 soch v nadživotní velikosti a 46 bust. Výklenky její promenády nabízejí stinný úkryt před sluncem a z jejího ochozu, lemovaného kamenným zdobeným zábradlím, se otevírá krásný výhled na celý areál zahrady. V místech, kde kdysi na kolonádě stály kašničky s vodotrysky, je taková ozvěna, že věta polohlasem pronesená je prý zřetelně slyšet až na druhém konci promenády. Osmiboká rotunda, která stojí uprostřed zahrady, uchvacuje svojí vnitřní výzdobou. Vynikají v ní zejména nástropní malby Carpofora Tencally, který se podílel i na obnově kroměřížského biskupského zámku, a právě v rotundě vytvořil své největší malířské dílo. Jeho obrazy umístěné v plastických štukových rámech zobrazují mytologické náměty - je tu k vidění například Únos Evropy či příběh Persea a Andromedy. Právě do rotundy vedlo napojení na systém vodních žertů. Biskup Kastelkorn se prý rád bavil sledováním toho, jak se na nic netušícího návštěvníka snesla sprcha vody poté, co našlápl na určitou dlaždičku. V rotundě ovšem stojí za to se dívat nejen na strop, ale i dolů. Uprostřed tu totiž na 25 metrů dlouhé struně visí kroměřížská rarita - Foucaultovo kyvadlo, které sem bylo instalováno v roce 1908. V áží 20 kilogramů, jeho špička rozřezává vrstvu jemného písku a demonstruje otáčení Země. Dalším objektem, který m ůže návštěvník v prostorách zahrady navštívit, je tropický pavilon, který se nachází na prostranství hned za hlavním vchodem do areálu. Jsou v něm k vidění tropické rostliny a různé druhy palem. Jeho zákoutí s rokokovými bílými lavičkami navozuje atmosféru vpravdě vznešenou.
Tehdy...
Proslulý výtah z tepaného železa z přelomu století spojuje lisabonské čtvrti Baixa a Bairo. Výtah, zdobený filigránskými ozdobami a mosazným kováním, setrojil jeden z žáků Gustava Eiffela. Na snímku z konce čtyřicátých let.
Nyní...
V roce 1988 zuřil v blízkém okolí výtahu požár, který poškodil domy v obvodu Chiado. Celé místo si i dnes zachovalo patinu a neopakovatelný půvab, navíc zde vznikla klidná pěší zóna
Může se hodit
Květná zahrada v Kroměříži se nachází na ulici Generála Svobody, která vychází z centrálně položeného náměstí Míru. Otevřeno je každý den od 8 do 19 hodin, rotunda zavírá v 18 hodin. Do 17 hodin je přístupný i tropický skleník. Vstupné je 10 Kč pro dospělé, 5 Kč pro děti, studenty a důchodce.Za nepříznivého počasí je možné, že bude zahrada zavřená.
- úterý 29. června 1999
