Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Květná zahrada aneb kroměřížský libosad

  10:52aktualizováno  10:52
- Kroměřížská Květná zahrada - kdysi se jí říkávalo libosad - je jedním z nejkrásnějších raně barokních parků nejen na Moravě, ale i v celé zemi.
Stojí tak trošku stranou veškerého ruchu na místě, které se kdysi nacházelo již za městskými hradbami. Olomoucký biskup Karl Lichtenštejn-Kastelkorn, který se zasloužil o obnovu města a zámku po třicetileté válce, nechal v roce 1665 na místě ovocného a zelinářského sadu založit italskou zahradu o rozměrech 485x300 metrů. Tu obehnal vysokými zdmi, ab y v ní církevní feudálové mohli užívat nerušeného odpočinku. Za těmi zdmi se Květná zahrada dochovala až do dnešních dnů. Z jejího původního půvabu již sice zub času a nešetrné zásahy ledaccos ubraly, ale přesto se dnes kroměřížský »libosad« tkví na seznamu světově chráněných památek UNESCO. Podobně jako ostatní zahrady tohoto stylu má i Květná zahrada přísné symetrické uspořádání. V severní části se nacházejí květinové záhony, fontánky a dvě keřovitá bludiště. Dominuje jí pavilon ve tvaru rotundy v průsečíku cest a uzavírá přes dvě stě čtyřicet metrů dlouhá kolonáda. Jižní část zahrady je dělena na dvě obdélníková pole, v nichž byly dříve rybníčky s fontánami a dva umělé kopce s pavilony. Kdysi tu stávala i voliéra, holandská květinová zahrádka, oranžérie a bažantnice. V době svého vzniku byl libosad protkán složitým vodovodním systémem, který napájel rybníčky,kašny,jezírka, vodotrysky i celou řadu vodních hříček. Zahrada to byla ve své době tak výjimečná, že o ní už v roce 1691 vyšla publikace z pera Holanďana J. van den Nypoorta. Zahradní kolonáda na severním lemu zahrady je skvost sám o sobě. Zdobí ji 44 soch v nadživotní velikosti a 46 bust. Výklenky její promenády nabízejí stinný úkryt před sluncem a z jejího ochozu, lemovaného kamenným zdobeným zábradlím, se otevírá krásný výhled na celý areál zahrady. V místech, kde kdysi na kolonádě stály kašničky s vodotrysky, je taková ozvěna, že věta polohlasem pronesená je prý zřetelně slyšet až na druhém konci promenády. Osmiboká rotunda, která stojí uprostřed zahrady, uchvacuje svojí vnitřní výzdobou. Vynikají v ní zejména nástropní malby Carpofora Tencally, který se podílel i na obnově kroměřížského biskupského zámku, a právě v rotundě vytvořil své největší malířské dílo. Jeho obrazy umístěné v plastických štukových rámech zobrazují mytologické náměty - je tu k vidění například Únos Evropy či příběh Persea a Andromedy. Právě do rotundy vedlo napojení na systém vodních žertů. Biskup Kastelkorn se prý rád bavil sledováním toho, jak se na nic netušícího návštěvníka snesla sprcha vody poté, co našlápl na určitou dlaždičku. V rotundě ovšem stojí za to se dívat nejen na strop, ale i dolů. Uprostřed tu totiž na 25 metrů dlouhé struně visí kroměřížská rarita - Foucaultovo kyvadlo, které sem bylo instalováno v roce 1908. V áží 20 kilogramů, jeho špička rozřezává vrstvu jemného písku a demonstruje otáčení Země. Dalším objektem, který m ůže návštěvník v prostorách zahrady navštívit, je tropický pavilon, který se nachází na prostranství hned za hlavním vchodem do areálu. Jsou v něm k vidění tropické rostliny a různé druhy palem. Jeho zákoutí s rokokovými bílými lavičkami navozuje atmosféru vpravdě vznešenou.

Tehdy...

Proslulý výtah z tepaného železa z přelomu století spojuje lisabonské čtvrti Baixa a Bairo. Výtah, zdobený filigránskými ozdobami a mosazným kováním, setrojil jeden z žáků Gustava Eiffela. Na snímku z konce čtyřicátých let.

Nyní...

V roce 1988 zuřil v blízkém okolí výtahu požár, který poškodil domy v obvodu Chiado. Celé místo si i dnes zachovalo patinu a neopakovatelný půvab, navíc zde vznikla klidná pěší zóna


Může se hodit

Květná zahrada v Kroměříži se nachází na ulici Generála Svobody, která vychází z centrálně položeného náměstí Míru. Otevřeno je každý den od 8 do 19 hodin, rotunda zavírá v 18 hodin. Do 17 hodin je přístupný i tropický skleník. Vstupné je 10 Kč pro dospělé, 5 Kč pro děti, studenty a důchodce.Za nepříznivého počasí je možné, že bude zahrada zavřená.

Autor:




Nejčtenější

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Dubajský Rám bude od října další atrakcí pro turisty a dominantou města....
Dubaj nemá dost. Nová zoo a 150 metrů vysoký rám mají přilákat turisty

Jedna z nejrychleji se rozvíjejících metropolí na světě, která už teď nabízí nespočet ohromujících i kuriózních atrakcí, chystá další taháky na turisty. Tím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.