Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kůrovec přestal ničit Šumavu, příroda si pomohla sama

aktualizováno 
Šumava - Není to tak dávno, co převládalo o Šumavě mínění, že když se stromy napadené kůrovcem nepokácejí, les postupně zahyne. Ve jménu záchrany lesů se pak kácely stovky tisíc kubíků dřeva. Dnes se ale ukazuje opak. Příroda má schopnost regenerovat se sama.

Šumava, dvojvrcholový kopec Ostrý | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Na Šumavě se kácí méně

Počet pokácených stromů na Šumavě rok od roku klesá. Zatímco ještě před deseti lety padlo k zemi ročně dvě stě až tři sta tisíc kubíků dřeva, v posledních letech ani ne třetina. Letos se z lesů odvezlo méně stromů, které zničil těžký sníh, vítr, ale i kůrovec.

Ruku v ruce s tím jde i nedostatek dřeva na topení. Šumavský park letos neuspokojil třetinu zájemců o dřevo na topení.

“V tuhle chvíli máme připraveno asi tisíc metrů kubických dřeva pro lidi na topení. Je to však stále ještě málo. Chybí nám pro ně ještě čtyři tisíce metrů kubických,” přiznává mluvčí národního parku Radovan Holub.

Dříve se hodně dřeva těžilo kvůli přírodním kalamitám nebo kůrovci. Pro lidi park dřevo zpracoval, nařezal a dovezl jim ho před domy. Dnes nemá park důvod v lesích zasahovat, a tak lidem nemá ani co prodávat. “V lesích je dřeva na topení dost. My však nemáme kapacitu stromy kácet a zpracovat je na palivo. Je to pro nás drahé,” přiznává Libor Hošek ze správy parku. Park si na zpracování dřeva najímá firmy.

Lidem žijícím na Šumavě správci parku nabídli, že si mohou do lesů dojít s motorovými pilami sami. “Nabízíme zájemcům, kteří dřevo na topení nesehnali, aby si je sami vytěžili v ceně čtyřicet korun za metr čtvereční v určených lokalitách,” řekl ředitel parku Alois Pavlíčko. Lidé však o takovou nabídku moc zájem nemají. Chybí jim čas, síla a technika k tomu, aby do lesa chodili.



Kůrovec u Prášilského jezera
Autor: Martin Janoška

Hospodaření na Šumavě se v posledních letech s příchodem nového ředitele Aloise Pavlíčka změnilo. Dříve se většina stromů napadených kůrovcem kácela, aby se předešlo dalšímu rozšíření brouka. Nyní lesníci zkoušejí ponechat lesy samovolnému vývoji.

V některých místech se však dál proti kůrovci zasahuje. “Kůrovcovými těžbami, tedy zásahy proti lýkožroutům, jsme letos vykáceli 17 tisíc metrů krychlových dřeva a kvůli sněhovým či větrným kalamitám 31 tisíc kubíků. To jsou jen zlomky toho, co se těžilo v parku před několika lety,” řekl Radovan Holub.

Lesníci v minulosti tvrdili, že jedině razantním zásahem, jako je kácení, je možné předcházet kůrovcovým kalamitám. I přes utlumení těžby a ponechání stromů v nejcennějších zónách šumavského parku se zatím žádná větší kůrovcová kalamita nekonala.

“Přírodu je potřeba ponechat samovolnému procesu, ona si s kůrovcem poradí. Rozhodně kůrovec Šumavu nesežere a nová cesta správy parku i omezení těžeb je krok správným směrem,” uvedl Jaromír Bláha z hnutí DUHA.



Alois Pavlíčko, šéf NP Šumava

ŠumavaO Šumavě, kácení dřeva, kůrovci a přirozené obnově lesa jsme psali:

Jaký les bude na Šumavě šumět po volbách?


České lesy jsou továrnou na dřevo, za 40 let nebudou


 

Autoři:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.