Strategie „přiblížit sníh k lidem“ je ostatně patrná už několik let. Snowboardové show ve velkých městech (u nás před pár lety v září v Praze), městské sprinty běžců, propagační slalomy ve velkých městech nebo blízko nich, a nejnověji tedy i haly. Říkat jim „lyžařské“ je ostatně nefér a nepřesné, neboť jsou zrovna tak – a možná ještě vhodněji – snowboardové. Možnosti toho, co lze v takové hale pořádat a provozovat, uvádím už v předchozím článku, zamysleme se nad pár věcmi ještě podrobněji.
1. Není nutné, aby kvůli nejzákladnějšímu výcviku na lyžích či prkně adepti jezdili za drahé peníze do vzdálených hor. Vychutnají sice jeich estetiku, ale jejich nabídku terénní nevyužijí. Je rozhodně racionálnější, pokud se napřed v hale naučí jezdit a teprve potom vyrazí do skutečných přírodních terénů.
2. Krátké a silně vykrojené lyže umožňují požitek i na mírném svahu. Jestliže omezenou délku zpestříme různými atrakcemi v podobě nerovností, skoků, klopených zatáček, tunelů a dalších, stane se takový svah zejména pro mládež atrakcí. (Bruslení na zimním stadionu taky nemá kouzlo velké vodní plochy, podobně i plavání v bazénu.)
3. Skluz lyží lze jistě testovat na 250 metrovém úseku ve zcela neměnných podmínkách, např. v noci mimo provoz a za zlomek nákladů na pobyt na ledovci. (Samozřejmě se ale komplexní testování lyží bez klasického terénu neobejde.)
4. Lze si představit i test kraťasů a skiboardů, tedy toho, co tvoří podstatu německého Testu inovací (svaz SPORTS a Brinkmannův SkiMagazin). Tato varianta dokonce byla (je?) v úvaze.
5. I v podmínkách 300 metrového svahu lze uspořádat různé soutěže tradičního (paralelní slalom) i moderního (crossové závody, carvingové, Big Air, rampa) charakteru. Dovedu si představit i discipliny akrobatické (skok, balet). Alpský Světový pohár se tu nepojede, ale závody náborové, amatérské, (před)žákovské a propagační klidně.
6. Tyto stavby vznikají a budou vznikat jako multisportovní a současně i společenské komplexy s širokou nabídkou. (Představme si třeba obří hypermarket s multiplexem, lunaparkem vodním zábavním parkem a právě takovou halou.)
Pokud se chceme nějak postavit hrozbě oteplování a všemu, co slibují stále častější pesimistické prognozy, je třeba jednat. Chemici budou jistě urychleně pracovat na zlevnění výroby technického sněhu na bázi kapalného dusíku (zasněžování při +10°C by zatraceně pomohlo), lze uvažovat o podchlazovaných sjezdovkách i o dalších ještě zdánlivě fantasmagoričtějších projektech. Současně je ale třeba mít lyžaře, tedy udržet stávající a průběžně získávat nové. Je veřejným tajemstvím, že masy „nížinných Němců“, každoročně putující na jih do Alp za svými zimními radovánkami, významně spolurozhodují o prosperitě a životní úrovni velké části Alp. A člověk, jenž sníh nevidí, jak je rok dlouhý, ztrácí k zábavě na něm a s ním chuť a motivaci. Sněhové haly proto nejsou jen zábavou pro pohodlné blahobytné Germány, nýbrž jedním z důležitých prvků záchrany „sněhových“ sportů. Ty jsou dnes natolik významným faktorem hospodářským, že jejich zachování vysoce přesahuje oblast sportu či zábavy.
