Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Děsivý námořnický očistec. Jak se žilo na palubě Kolumbových karavel

aktualizováno 
Objevení Ameriky je jedním z nejpřevratnějších okamžiků dějin. Jenže samotná plavba, od níž právě uplynulo už neuvěřitelných 520 let, byla spíše očistcem než cestou do ráje. Hordy chlapů na malých námořních lodích totiž neměly vůbec žádné soukromí, o čemž se přesvědčíte, když prozkoumáte repliky slavných karavel.

Nádherné repliky Kolumbových lodí je možné důkladně prozkoumat v Palos de la Frontera. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Kolumbovy lodě stále existují. Nejsou to samozřejmě originály, vždyť první z objevitelských plavidel, kapitánská Santa Maria, ztroskotala hned v polovině cesty, když najela na mělčinu u ostrova Hispaniola.

Fotogalerie

Ale ve španělské Huelvě jsou k vidění jejich repliky, které byly postaveny před dvaceti lety, při příležitosti kulatého 500. výročí, kdy se tři malé plachetnice vydaly symbolicky v Kolumbových stopách. A pak po mnoha výstavách zakotvily na místě, kde to všechno začalo. V přístavním městečku Palos de la Frontera, odkud Kolumbus 2. srpna 1492 vyplul do neznáma. A brzy se staly jedním z nejvyhledávanějších cílů španělských i zahraničních turistů.

Pět týdnů martyria

Už první zážitek je famózní. Na malém jezírku se houpají tři starobylé lodě, dnes již ošlehané větry a lijáky, takže vypadají značně reálně. Ale první, co člověka překvapí, je jejich velikost. Jsme zvyklí na obrovské zaoceánské parníky, které mají několik set metrů. Dvě Kolumbovy karavely však měří na délku jen necelých dvacet metrů a pouze válečná karaka Santa Maria byla o trochu delší.

Ještě větší zděšení přichází v okamžiku, když na některou z lodí vstoupíte. Není v nich totiž téměř nic. Chybí kajuty, kuchyně, toaleta, lůžka, prostě žádné zázemí pro námořníky. Přitom se na každé z nich plavilo pár desítek chlapů včetně kapitána. A jen plavba z Kanárských ostrovů do Karibiku trvala nekonečných pět týdnů. Navíc podpalubí bylo plné nákladu, především zásob jídla a vody, ale také zvířat, třeba prasat či slepic, které si vezli s sebou. A pro dva tucty lidí na palubě zůstalo jen velmi málo místa.

Na palubě Kolumbových lodí moc místa nebylo, zvlášť když se na každé plavilo 30...

Na palubě Kolumbových lodí moc místa nebylo, zvlášť když se na každé plavilo 30 až 40 námořníků.

A takhle se na lodích vařilo. Rozhodně to nebyl žádný zázrak...

A takhle se na lodích vařilo. Rozhodně to nebyl žádný zázrak...

Z podlahy do hamak

Žádný z námořníků neměl ani kousek soukromí, spalo se na zemi přímo na palubě a tam se také v jednom velkém kotli vařilo A když si představíte, že paluba byla poněkud vypoulená a kluzká, nebyl to opravdu žádný med. Až při cestě zpátky to bylo z hlediska pohodlí o trochu lepší: námořníci totiž u domorodců objevili závěsná lůžka, tzv. hamaky, ve kterých se dalo spát a odpočívat.

Jedinou výjimku měl samozřejmě Kolumbus, který měl na největší lodi Santa Marii svou vlastní kajutu (na jeho lodi bylo také nejvíce námořníků, rovných 40), ale při cestě zpátky musel plout s posádkou na Nině. A ještě jeden detail k posádce. Často se tradovalo, že ji tvořili převážně vězňové, kteří dostali za plavbu do neznáma milost, ale není tomu tak. Většina z nich byli zkušení námořníci a z vězení pocházeli snad jen čtyři muži.

Jediný Kolumbus měl pohodlí vlastní kajuty, ovšem pouze při cestě tam.

Jediný Kolumbus měl pohodlí vlastní kajuty, ovšem pouze při cestě tam.

Lodě bez kormidla

Přestože neexistuje žádná přesná dokumentace, jak vlastně Kolumbovy lodě vypadaly, s pomocí historiků vznikly poměrně přesné kopie či repliky historických karavel, které měl Kolumbus pravděpodobně k dispozici.

Vystavené repliky Kolumbových lodí jsou volně přístupné, takže si je můžete prolézt a prohlédnout do detailu, přičemž objevíte spoustu zajímavostí, například jim chybí kormidelní kolo. To totiž na konci 15. století ještě nebylo k dispozici a lodě tak musel ovládat kormidelník z podpalubí, který ovšem neviděl na cestu a všechny pokyny, co má dělat, dostával ze shora z paluby. Jen na pozorovatelnu na stožáru se bohužel z bezpečnostních důvodů nesmí šplhat.

Zpovědník královny

Kolem nádherných replik Kolumbových lodí je malá expozice určená spíše pro děti, která ukazuje svět indiánů, se kterými se námořníci na konci 15. století v Karibiku setkali. Samotné muzeum pak dokumentuje historii Kolumbovy plavby.

Za návštěvu stojí také nedaleký františkánský klášter La Rabida, kde to vlastně všechno začalo. Kolumbus zde našel na několik let útočiště a právě představený kláštera mu zprostředkoval jednání se španělskou královnou Isabelou Kastilskou, jejímž byl zpovědníkem. Z původního kláštera se sice zachovala kvůli zemětřesení jen část, nicméně na počest Kolumba je zde obrovská moderní freska malíře Vázqueze Díaze z roku 1929, který svůj velkolepý obraz namaloval za stejný počet dní, za jaký dopluly Kolumbovy lodě do Ameriky.

V muzeu nechybí ani malá ukázka světa, se kterým se Kolumbovi námořníci v...

V muzeu nechybí ani malá ukázka světa, se kterým se Kolumbovi námořníci v Karibiku setkali.

Z Kanárských ostrovů do Karibiku a zase zpátky aneb trasa Kolumbovy plavby do...

Z Kanárských ostrovů do Karibiku a zase zpátky aneb trasa Kolumbovy plavby do neznáma

Z Expa do přístavu

Repliky Kolumbových lodí byly vystaveny nejen na Expu 92 v Seville, ale objevily se také v mnoha evropských a amerických městech, než se natrvalo usadily v Palos de la Frontera nedaleko Huelvy. V tomto přístavu pak v roce 1994 otevřeli Kolumbovo muzeum s nákresy jeho dobrodružných cest i se sbírkou předkolumbovského umění Ameriky. Dnes je třetí nejnavštěvovanější památkou či expozicí v celé Andalusii, neboť sem ročně přijíždí na 200 tisíc návštěvníků. A zájem rok od roku roste. Za vstupné zaplatí dospělí tři a půl eura, děti, studenti a důchodci jeden a půl eura.

Palos de la Frontera

Palos de la Frontera

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.