Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Který evropský stát je zemí vodopádů? Česká republika!

  6:00aktualizováno  6:00
Není snad jediný turista, který by se na ně rád nepodíval. Vodopády patří v Česku k vyhledávaným turistickým cílům. Nikdo asi přesně nespočítá, kolik jich tu je celkem. Ale všechny berou dech a budí úžas.

Vodopád v údolí Berounky | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Vodopády patří k nejpřitažlivějším přírodním výtvorům a vyhledávaným turistickým cílům. Najdeme je na starých obrazech romantických krajin, jejich fotografie nechybějí v obrazových publikacích o přírodě, horách a exotických zemích.

Jen málokdo tuší, že na území naší vlasti napočítáme více než 100 vodopádů vyšších než tři metry! Vyskytují se ponejvíce ve vysokých horách, ale najdeme je i tam, kde by to člověk vůbec nepředpokládal - v civilizovaných a obydlených krajinách kolem větších řek, v bývalých lomech či u hrází starých rybníků.

Co to vlastně znamená, vodopád v Česku

Vodopád vypadá jako jednoznačně znějící slovo. Ve skutečnosti se však jedná o velmi sporné přírodní objekty.

Odborníci rozlišují pravé vodopády, kdy voda padá volným pádem nebo parabolicky bez kontaktu se skálou, a nepravé vodopády, kdy voda stéká po velmi strmé až šikmé skalní ploše anebo překonává postupným schodovitým způsobem skalní stěnu.

Těch prvních je u nás poskrovnu, těch druhých většina. Některým nepravým vodopádům se u nás také říká kaskády či skluzavky.

Vodopád na Českomoravské vrchovině
Vodopád na Českomoravské vrchovině

Výška představuje velký problém v definování vodopádů. Zatímco například v Norsku asi nebude pětimetrový vodopád budit větší pozornost, v Česku, kde jsou vyšší vodopády vzácné, tomu je naopak.

Přitom i u nás jsou velké územní rozdíly ve vnímání vodopádů: zatímco v Krkonoších není čtyřmetrová kaskáda ničím ojedinělým, na Vysočině může být klidně považována za vodopád a nápadný prvek v krajině. Nejednoznačnost výškové definice vodopádů je obecným problémem nejenom u nás, ale v podstatě na celém světě.

Posledním oříškem při stanovení, co je a není vodopád, bývá průtok vody. Na některých lokalitách v Česku teče voda jenom pár dní v roce v době jarního tání nebo po přívalových dešťích. Pokud byste se k nim vypravili v jinou dobu, neuvidíte nic, jenom vlhkou skálu. A napadne vás hned otázka: je to vodopád, anebo ne?

Vodopád v údolí Mohelnice v Beskydech
Vodopád v údolí Mohelnice v Beskydech

Na horách nejvyšší a nejvodnatější

Z výše uvedených faktů vyplývá, že vodopády jsou přírodní výtvory, které více než kterékoli jiné podléhají silnému subjektivnímu hodnocení pozorovatele, a jejich vnímání se navíc region od regionu značně odlišuje.

Proto je velmi složité stanovit konkrétní počet vodopádů v dané oblasti a tudíž i v České republice. Přesného a konečného počtu se asi nikdo nikdy nedohledá.

Největší koncentrace nejvyšších a nejvodnatějších vodopádů v ČR se nachází ve vysokých horách. Vznikly všude tam, kde v korytě potoka vystupuje tvrdé skalní podloží, které odolalo erozní síle vody.

Kromě toho v pozadí vzniku každého vodopádu stála většinou ještě nějaká další příčina - ledovec, sopečná minulost, sesuv, uspořádání horninových těles.

Naše nejvyšší vodopády spatříte v Krkonoších (např. Pančavský 149 m, Horní Úpský 129 m, Pudlavský 122 m), mají ledovcový původ a podobají se vodopádům v norských fjordech.


Nejkrásnější vodopády

Autor článku Martin Janoška napsal také knihu Nejkrásnější vodopády České republiky. Tato kniha přináší výběr více než 100 nejhezčích vodopádů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jde o první publikaci svého druhu, která se snaží zprostředkovat celkový pohled do nečekaně bohatého a pro většinu netušeného a dosud neobjeveného světa vodopádů na území naší vlasti. Originální téma, které u nás dosud nikdo komplexně nezpracoval, má v mnoha případech objevitelský charakter. Barevnou fotodokumentaci, která má blízko k umělecké tvorbě, doplňuje populárně laděná geomorfologická a geologická charakteristika jednotlivých lokalit a stručný popis přístupové cesty.


Vedle těchto svým způsobem unikátních výtvorů se vytvořila nejen v Krkonoších ale i v Jizerských horách a Jeseníkách řada dalších vodopádů především díky tvrdému žulovému či rulovému skalnímu podloží (Krkonoše: Mumlavský, Malý labský; Jizerky: Jedlový, Štolpišký; Jeseníky: Vysoký, Bílá Opava).

Naproti tomu v Krušných horách, na Šumavě a v karpatských pohořích na Moravě je vodopádů poskrovnu, což je dáno odlišným geologickým vývojem v minulosti.

Umělý vodopád u Kutné Hory
Umělý vodopád u Kutné Hory

Netušené vodopády v údolích řek

Překvapivé zjištění přináší skutečnost, že české vodopády se vyskytují nejenom v horách, ale mnohdy v daleko větší míře v údolích velkých řek.

Mnohé české i moravské řeky vytvořily v krajině hluboká údolí s příkrými svahy, do nichž z boku přitékají potoky s velmi vysokým spádem. A právě na nich, těsně před vyústěním do hlavní údolní řeky, vznikly vodopády.

Nejsou sice vysoké, ale za dostatečného průtoku bývají velice hezké. Setkáte se s nimi v údolí Berounky, Střely, Chrudimky, Oslavy. Existují asi i na Vltavě, bohužel dnes ukryty pod vodními masami přehrad.

Zdaleka nejefektnější jsou však vodopády v údolí Labe v oblasti Českého středohoří, kde na malém prostoru vznikla neobvykle vysoká koncentrace (např. Vaňovský, Budovský, Pekelský, Průčelský vodopád).

Příroda a krajina zde totiž "pomohla" svou sopečnou minulostí, poskytující vodopádům tvrdá horninová tělesa lávových proudů. Vyskytují se tady proto mohutné vodopádové stěny často tvořené čedičovými sloupy, které evokují představy exotické ciziny.

Jediným slabým místem těchto úžasných přírodních výtvorů je nedostatek vody a tudíž slabé průtoky i celkové vizuální vjemy.

Vodopád v sadě Kinských v Praze
Vodopád v sadě Kinských v Praze

Vodopády, které vytvořil člověk

Velkou skupinu českých vodopádů představují také vodopády, které vznikly záměrně anebo i neplánovaně lidskou činností a postupně splynuly s přírodním okolím.

Historicky nejstarší jsou vodopády a kaskády u starých středověkých rybníků. Vznikly obvykle při bocích hráze tam, kde stavitelé prokopali v údolním svahu, o nějž se hráz opírá, bezpečnostní propusť.

Mezi nejznámější umělý vodopád tohoto druhu patří mohutný vodopád Jordán v Táboře. S přírodou se podařilo patrně nejvíce splynout vodopádu pod Velkým rybníkem v údolí Vrchlice poblíž Kutné Hory.

Další skupina umělých vodopádů, jejichž mecenáši byli šlechtici a turistické spolky, byla vytvořena záměrně z důvodu romantického zkrášlení krajiny.

Můžeme je obdivovat jak na bývalých soukromých pozemcích zámeckých parků (Terčino údolí u Nových Hradů, sad Kinských v Praze) tak ve volné přírodě (Luční potok v Lužických horách, Karlova Studánka).

Poslední skupinku představují vodopády vytvořené činností a rozrůstáním kamenolomů anebo z důvodu různých terénních úprav krajiny, kdy byl vodní tok po odtěžení masy horniny "donucen" překonávat uměle vytvořenou skalní stěnu.

Nejznámější a nejvyšší vodopády tohoto typu se nacházejí v opuštěných lomech u Bílého Újezda, Tetína a pod Ještědem.


Nejznámější a nejfotografovanější vodopády v ČR

Mumlavský (Krkonoše)
Pančavský (Krkonoše)
Labský (Krkonoše)
Horní Úpský (Krkonoše)
Jedlový (Jizerské hory)
Štolpišský (Jizerské hory)
Černého potoka (Jizerské hory)
Vaňovský (České středohoří)
Bobří (České středohoří)
Divoká soutěska (České Švýcarsko)
Bílá strž (Šumava)
Terčino údolí (Novohradské hory)
Doubrava (Českomoravská vrchovina)
Stříbrný potok (Rychlebské hory)
Karlova Studánka (Hrubý Jeseník)
Bílá Opava (Hrubý Jeseník)
Vysoký (Hrubý Jeseník)
Rešovské (Nízký Jeseník)


Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.