Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krušné hory z německé strany: krásnou stopou kolem opuštěných štol

aktualizováno 
Bývalo to evropsky významné středisko těžby cínu, dnes se ale v okolí opuštěných štol v zimě prohánějí hlavně běžkaři. Saský Altenberg na hřebeni Krušných hor nabízí nesčetné množství výtečně upravených běžkařských stop, pěkné vyhlídky i dobrou dostupnost z Čech.

Zamrzlá nádrž Grosser Galgenteich u Altenbergu | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Když se autem vyšplháte z Teplic po staré silnici na Cínovec, těsně před saskou hranicí se před vámi otevře širá pláň. Hřeben Krušných hor je tu plochý jako málokde jinde a na první pohled může připomenout spíše zvlněnější část Polabí. Jenže nadmořská výška tu kolísá mezi 800 a 900 metry, což mimo jiné znamená, že tu v zimě bývá dostatek sněhu. Zkrátka eldorádo pro běžkaře, a to po obou stranách státní hranice. Dnešní exkurze vede do Saska, a že je z čeho vybírat.

Stopa vede do vnitrozemí...

Jednoznačným sportovním centrem východní části Erzgebirge (saské části Krušných hor) je městečko Altenberg. Vedle krátké sjezdovky a bobové dráhy jde hlavně o desítky kilometrů takzvaných loipen neboli upravovaných běžkařských stop. Ty jsou sice dobře značené, s rozcestníky a leckde i mapou téměř na každé křižovatce, přesto je dobré si plánek tras trochu nastudovat předem, jinak se snadno zamotáte.

Saská strana Krušných hor

Z centra Altenbergu se dá do stop dostat různým způsobem, rovnou do lyží můžete naskočit například na velkém parkovišti za městem ve směru na Drážďany. Odtud doporučujeme nejprve zamířit směrem do vnitrozemí, ttedy k západu. Projedete pod hrází velké vodní nádrže Grosser Galgenteich, postavené původně v souvislosti s těžbou cínu a sloužící dnes jako zásobárna pitné vody, a dostanete se na první značený běžkookruh L2. Na dalším rozcestí se držte vpravo a napojte se na okruh L3 (Pöbelknochen), který vás záhy prověří jedním z mála drsnějších sjezdů a vyvede na louky u okraje vesnice Schellerhau.

Rozházená zástavba Schellerhau se tulí vpravo pod vámi ve svahu, ale vy se držte na loukách na hřebínku. Zpočátku to chce trochu úsilí, ale asi po kilometru se terén narovná a následuje snad nejmalebnější část celého okruhu. Lyže vám pod nohama ujíždějí v nepatrném sklonu nahoru a zase dolů po širokém hřebeni, z něhož jsou daleké rozhledy jak zpět (proti sluníčku) na krušnohorský hřeben, tak do saského vnitrozemí. Za pěkného počasí dohlédnete až na panelová předměstí Drážďan.

V běžkařských stopách pod Kahlebergem

V běžkařských stopách pod Kahlebergem

... a lesními zkratkami na Kahleberg

Blízko horní stanice vleku v Schellerhau se stopy otáčejí zpět. Asi dva kilometry nezbývá než přibližně sledovat předchozí trasu v protisměru, nudit se ale určitě nebudete. Těsně před opětovným vjezdem do lesů zabočte mírně vpravo a stopy vás v táhlém stoupání vyvedou k lesnímu parkovišti. To už máte "hřeben", z této strany ovšem téměř nerozeznatelný, na dosah.

Váš další cíl se jmenuje Kahleberg, se svými 905 metry nad mořem nejvyšší kóta oblasti. Na vrchol se sice lze dostat po lyžařské magistrále, ovšem musíte to trochu objet, frézovaná stopa stoupá na vrchol jen od jihu. Druhou možností je zvolit některou z méně prošlápnutých cestiček a spolehnout se na vlastní orientaci. To by neměl být problém, protože severní svah Kahlebergu je tak strmý, že se do něj s lyžemi určitě nepustíte, a proto se tak jako tak nakonec nějak na vrcholovou plošinu trefíte. Z vrcholu je překvapivě výborný výhled, hlavně k severu, vidíte pod sebou jako na dlani Altenberg a za obcí pak další výrazný kuželovitý kopec Geisingberg.

Občas tu můžete pod Kahlebergem narazit na koňské spřežení.

Občas tu můžete pod Kahlebergem narazit na koňské spřežení.

Na Geisingberg a kolem největší důlní jámy v Evropě

Z Kahlebergu se zpět do Altenbergu dostanete na běžkách už snadno, na výběr je z několika tras. Drsnější povahy si mohou závěr okruhu zpestřit městskou sjezdovkou. Je ovšem tak mírná, že pokud zrovna nečíhají ledové plotny, neměl by vám sjezd ani na běžkách činit zásadní potíže. Celkem jste ujeli necelých 20 kilometrů.

Tip na dovolenou

Neseďte doma a vyrazte ještě na lyže. Zajímavé zájezdy do Německa najdete na Dovolená.iDNES.cz

Vrch Geisingberg (824 m), na který jste před chvílí koukali z Kahlebergu, je i přes nižší výšku (823 m) nejmarkantnější vyvýšeninou této části Krušných hor. Jde totiž o čedičové těleso, tvořící charakteristický sopečný kužel se strmými svahy. Z centra Altenbergu to jsou na vrchol jen asi dva kilometry, ale zvažte, zda na tohle dobrodružství nenechat běžky v autě. Na Geisingberg žádné udržované tratě nevedou, ostatně cesta nahoru je tak strmá, že to ani není možné.

Památník 400. výročí objevení cínu v Altenbergu

Památník 400. výročí objevení cínu v Altenbergu

Restaurace Zum Erzgebirge v Altenbergu

Restaurace Zum Erzgebirge v Altenbergu

Atmosféra v tomto koutě Krušnohoří je úplně jiná, než jste zažívali před pár desítkami minut na běžkařských tratích, nečeká vás žádné halekání sportovců ani typické klapavé zvuky lyží ve stopě. Cestou na Geisingberg možná potkáte nějakou tu rodinku s ratolestmi nalákanými na sladkou odměnu. Na vršku totiž stojí chata, která má překvapivě otevřeno i v zimě, je ovšem tak schovaná, že o ní do poslední chvilky nebudete mít tušení. Vystoupit se dá i na poctivou německou rozhlednu (Louisenturm) z roku 1891, tu vidíte už z dálky. Zato po lyžařském můstku, který na svahu Geisingbergu také stával, je veta.

Když se cestou zpět do Altenbergu budete držet poněkud vlevo, záhy se přiblížíte na okraj proslulé pinky (Pinge) neboli obří jámy, která je pozůstatkem středověkého dolování cínu. Deprese vznikla postupným propadáním hornických štol, k největšímu řícení došlo v roce 1620. Výsledkem je jedna z největších historických důlních jam v Evropě, hluboká přes 150 metrů a s průměrem téměř půl kilometru.

Běžkařské stopy pod Lugsteinem

Běžkařské stopy pod Lugsteinem

Může se hodit

Doprava
Do Altenbergu sice vedou z Drážďan koleje a zajíždějí tam i četné autobusy (zhruba každou půlhodinu, detaily najdete na www.bahn.de), při cestě z Čech je však jediným praktickým dopravním prostředkem auto. Z Prahy do Altenbergu najedete 110 kilometrů. Vozidlo lze odstavit např. u lyžařského vleku v Altenbergu či na několika parkovištích za městem přímo u nástupu do stop. Improvizovaně parkovat se dá i u hotelu Lugsteinhof na okraji osady Georgenfeld přímo na hřebeni.

Kam na oběd? Do hračkářství!
Restauraci a penzion Zum Erzgebirge v Altenbergu nepřehlédnete: dřevěná budova stojí přímo u hlavní silnice a hlavně je vyvedená ve výrazných červenožlutých barvách. Uvnitř vás očekává vydatná kuchyně za lidové ceny (např. za čaj tu účtují 80 centů!) a také něco jako muzeum. Lokál je totiž prošpikován stovkami tradičních krušnohorských dřevěných hraček, které se v oblasti dříve hojně vyráběly. Jejich produkce dodnes pokračuje v nedalekém Seiffenu.
Projevíte-li zájem, číšník nebo šéfová se na téma hračky rádi (německy) rozpovídají a rychle poznáte, že jde o skutečnou vášeň. Hračky se do hospody dostaly koupí na různých burzách, případně darem a sbírka se stále rozšiřuje. Pokud by se vám figurky zalíbily, tak "hospodské" exponáty jsou sice neprodejné, ale obchod s dřevěnými hračkami najdete na severním okraji Altenbergu nedaleko nádraží.

Užitečné weby
www.altenberg.de: internetový portál města Altenberg, zvláštní sekce je věnovaná běžkařským stopám (Loipen).
www.erzgebirge.de: webové stránky prázdninové oblasti Erzgebirge (saské části Krušných hor).
www.sachsen.de: oficiální internetové stránky spolkové země Sachsen (Sasko), zjednodušená verze je i v češtině.

MAPA: Saský Altenberg na hřebeni Krušných hor

MAPA: Saský Altenberg na hřebeni Krušných hor

 

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Zatím největší lavina letošní zimy měla délku 425 metrů a parametry střední...
Největší lavina zimy měla 425 metrů, sjela do krkonošské Kotelní jámy

Zatím největší lavina letošní zimy spadla v polovině února do Malé Kotelní jámy v Krkonoších. Podle lavinového specialisty Horské služby Krkonoše Pavla Cingra...  celý článek

Lavina ve francouzských Alpách smetla snowboardisty
Laviny v Alpách letos zabily už přes 50 lidí, živlu přeje počasí

Jen za uplynulých deset dní zahynulo při lavinách v Alpách nejméně jedenáct lidí. Přírodní živel, kterému letos nadmíru přejí výkyvy počasí, zabíjel v italském...  celý článek

Zimní inspekce prověřila lyžování na Králickém Sněžníku.
VIDEO: Zimní inspektor: Lyžování na Dolní Moravě milují i profesionálové

Populární lyžařské středisko na Králickém Sněžníku si oblíbil Ondřej Bank i Eva Samková. V moderním areálu si na své přijdou rodiny s dětmi i zkušení lyžaři a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.