Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Všechny nejvyšší a každý jinak: tři NEJ kopce v Krušných horách

aktualizováno 
Podzimní inverze bývá v Krušných horách nádherná! Zvláště když si vyjedete až do výšky přes tisíc metrů, zaparkujete na Božím Daru a vyrazíte za vyhlídkami do okolí. K nenáročnému výstupu vybízí blízké kopce Klínovec a Fichtelberg, za pozornost stojí i Božídarský Špičák.

Inverze v Krušných horách | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Klínovec (1244 m), Fichtelberg (1215 m) a Božídarský Špičák (1115 m): tři krušnohorské kopce, z nichž každý se honosí přívlastkem nejvyšší. Každý ale z jiného důvodu. Přitom platí nepřímá úměra, že čím nižší je hodnota nadmořské výšky, tím širší zeměpisný význam kopec má.

Zatímco první je nejvyšší „jenom“ v Krušných horách, druhý sahá svým významem mnohem dál: je nejvyšší v celém Sasku či dokonce východním Německu. A poslední je považován za nejvyšší nejenom v České republice, ale snad i v celé střední Evropě!

Nejvyšší sopečný vrch u nás

Náš výlet začneme u Božídarského Špičáku, který vytváří známou krajinnou kulisu národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště. Po dřevěném povalovém chodníku přes něj vede hojně navštěvovaná naučná stezka, nově zrekonstruovaná před pár lety. Začíná u infocentra v Božím daru, měří 3,2 km a obsahuje 12 zastávek. O Božídarském Špičáku, který výrazně vyčnívá nad rašeliništěm, se však z informačních tabulí nedozvíte prakticky nic.

Fotogalerie

Zalesněný suk oválného kupovitého tvaru má sopečný původ a představuje pravděpodobně povrchový zbytek přívodní dráhy čedičového vulkánu. Se svými 1115 metry je Božídarský Špičák nejvýše položeným kopcem sopečného původu u nás a prý snad i ve střední Evropě!

Pro sběratele rekordů je však tento pozoruhodný kopec nepřístupný, protože leží na území národní přírodní rezervace a nevede na něj značená (a dokonce ani neznačená) cesta. Dlužno dodat, že nic moc k vidění na něm není – převážně jenom smrková monokultura.

Podstatně zajímavější je dlouhý lávový proud Božídarského Špičáku, odkrytý 5 km západně v lomu Hřebečná. Čedičová hornina se tu rozpadá do typických vertikálních sloupců až půl metru hrubých, které vytvářejí jednu z nejhezčích ukázek tzv. kamenných varhan. Na rozdíl od ostatních lokalit s tímto obdivuhodným přírodním jevem je Hřebečná v Krušných horách téměř neznámá.

Lom Hřebečná s čedičovými kamennými varhanami

Lom Hřebečná s čedičovými kamennými varhanami

Božídarské rašeliniště a Božídarský Špičák

Božídarské rašeliniště a božídarský Špičák

Nejvyšší hora Saska a NDR

Zpočátku po frekventované silnici, v druhé polovině po krásné lesní cestě vede z Božího Daru výstupová cesta na 3 km vzdálený Fichtelberg neboli Smrčník, symbol zimních sportů v německé části Krušných hor a nejvyšší kopec Saska.

Zdaleka poznatelný je díky monumentální stavbě horského hotelu s 31metrovou vyhlídkovou věží a meteorologickou observatoří. Tato stavba vznikla v roce 1999 a je v pořadí již třetím Fichtelberghausem – první vyhořel v roce 1963, druhý betonový z dob reálného socialismu byl zlikvidován. V útulném interiéru horského hotelu převládá příjemné stylové prostředí, funguje tu restaurace a samoobslužná jídelna, k vidění je tradiční „krušnohorská jizba“.

Za příznivého počasí bývá na Fichtelbergu velmi živo a rušno. Kdekdo sem dojede autem, zajíždí sem také autobusová linka a často tu mívají srazy motorkáři. Další kvanta lidí sem chrlí sedačková a kabinová lanovka z lázeňského letoviska Oberwiesenthal (914 m).

Lanovka na Fichtelberg

Lanovka na Fichtelberg

Železniční viadukt v Oberwiesenthalu

Železniční viadukt v Oberwiesenthalu

Přestože na Fichtelberg vyjde jenom málo lidí pěšky, vrchol působí velmi hezky, udržovaně a čistě, nehyzdí ho žádná telekomunikační věž ani nevkusná stavba. To o protilehlém Klínovci říci rozhodně nelze. Proto je na Fichtelbergu radost posedět a rozhlédnout se: výhled odtud bývá skvělý i bez nutnosti vystoupat na rozhlednu. Dlužno ovšem podotknout, že pravidelná měření zdejší meteorologické stanice zaznamenávají velmi častý výskyt silných a studených větrů, takže příhodné podmínky pro vysedávání a opalování jsou spíše výjimečné.

Z nejvyššího na ještě vyšší

Výstup na Fichtelberg z Božího Daru má logické pokračování směrem na nejvyšší krušnohorský vrchol Klínovec, jehož ploché návrší „zaclání“ jižní obzor. Znamená to ovšem sestoupit poměrně hluboko, téměř 400 výškových metrů přes Kurort Oberwiesenthal do české Loučné a to samé opět vystoupat vzhůru. Na vrcholovou oblast Krušných hor velmi slušné převýšení! Stojí to ovšem za to, jelikož z cesty se otevírají krásné pohledy na krušnohorskou krajinu a zejména Fichtelberg.

Nejkratší sestupová trasa z Fichtelbergu vede průsekem pod lanovkami, z nichž ta kabinová z roku 1924 je vůbec nejstarší v Německu. Měří 1175 m, překonává převýšení 305 metrů a jízda trvá 6 minut. Svah pod ní je velmi strmý a pro sestup i výstup náročný. Značené trasy proto obcházejí příkré klesání serpentinou.

Putujte za poznáním

Vydejte se o víkendu poznávat památky a zajímavosti České republiky. Na Raketa.cz naleznete nejnovější slevy na víkendové pobyty.

Velkou atrakcí letoviska Oberwiesenthal, jemuž se přezdívá díky velké nadmořské výšce „Saský St. Moritz“, je úzkorozchodná železnice z roku 1897 s pravidelným parním provozem. Postavil ji norský inženýr Ohlzen, který během stavby přivezl do těchto krajů poprvé lyže. Pod viaduktem této železnice vede sestupová trasa do Loučné k malému hraničnímu přechodu pro pěší na mostku přes potok.

Kurort Oberwiesenthal

Kurort Oberwiesenthal

Posezení na Fichtelbergu

Posezení na Fichtelbergu

Povinný Klínovec

No a pak už zbývá jenom šlapat do kopce. V první polovině po žluté silnicí s hezkými zpětnými pohledy na Kurort Oberwiesenthal, v druhé půlce za hotelem Nástup po červené průsekem sjezdovky bez vyhlídek. Celkem asi 4 km. Bohužel, ze všech nejvyšších vrcholů našich hor patří Klínovec mezi ty nejméně hezké. Spíše než výletní místo a kopec připomíná lyžařské středisko, které má právě nucenou pauzu z důvodů absence sněhové pokrývky.

Vrcholové plato je doslova poseto různými stavbami, technickými objekty a ploty, které jako celek působí velmi nesourodě a neuspořádaně. S Fichtelbergem se to tu po stránce estetické určitě nedá srovnávat, německá úhlednost a smysl pro pořádek by se hodily.

Západní Krušné hory z Klínovce

Západní Krušné hory z Klínovce

Německé Krušné hory z Klínovce

Německé Krušné hory z Klínovce

Běžnému nezimnímu turistickému ruchu slouží na Klínovci v prvé řadě 17 m vysoká kamenná rozhledna, která prošla před dvěma lety celkovou obnovou a byla v podstatě znovu postavená. Ještě dnes září novotou. Naopak přilehlé budovy horského hotelu nadále utěšeně chátrají. Výhled z ochozu vyhlídkové věže by byl hezký, kdyby nezacláněla 80 m vysoká telekomunikační věž, na níž se bohužel nesmí. Za příznivé dohlednosti lze prý spatřit Šumavu i Krkonoše.

Povinný nejvyšší vrchol Klínovec máme tedy za sebou a sestupujeme lesem a po horských loukách zpět do Božího Daru. Nepřeberná nabídka stylových restaurací a hotýlků nabízí skvělou možnost, kde zakončit podzimní putování po Krušných horách.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Z Karlových Varů po dálnici směr Ostrov nad Ohří a pak odbočit na Jáchymov a Boží Dar.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 4 – Krušné hory, Karlovarsko

Itinerář trasy
1) Boží Dar – hraniční přechod – Sachsen baude – Fichtelberg – Kurort Oberwiesenthal – Loučná – Klínovec – Neklid – Boží Dar. Okružní trasa asi 15 km
2) Boží Dar – Božídarské rašeliniště a zpět. Okruh asi 5 km.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.