Krkonošský hřeben je sjízdný na turistických lyžích

Krkonošský hlavní hřeben je stále sjízdný v úseku od Vosecké boudy po Pomezní Boudy. Je však dobré na něj vyrazit jen na širokých běžkách nebo dokonce na běžkách s ocelovými hranami (tak zvané back country lyže) s pevnými kotníkovými botami. Sněhu je totiž méně než minulé roky a tak musí lyžař na devítihodinovém výletu z Harrachova do Malé Úpy počítat úplně se vším.

Podél Mumlavy až na Voseckou boudu se vyplatí nést lyže na ramenou, protože uježděná silnička je tvrdá a pěšky je to po ní do kopce rychlejší.
Z Vosecké k Labské louce leží nafoukaný měkký prašan, ve kterém se dobře stoupá. Na pláni však čeká krusta, do které se lyže nepříjemně boří a nedá se na nich zatáčet. Ještě následuje prudký sjezd k částečně zamrzlému labskému vodopádu pod Labskou boudou a pak už jen pozvolné stoupání v lese směrem na Martinovku. Příjemný pevný sníh se občas střídá zase s krustou. Dlouhá zatáčka ve svahu k Martinovce není nebezpečná, protože je v ní dost měkkého sněhu, a tak lyžaři mohou před chatou brzdit střemhlavým pádem do sněhu bez obav. Včera se to dařilo snad každému druhému běžkaři.
Dlouhý a únavný výstup přes Ptačí kupy k Petrovce je stejný jako vždycky. Běžkaři musejí stoupat pěkně stromečkem ve vyjetém korytu. Sjezd z Petrovky urolbovanou cestou na Špindlerovku je už jen lahůdkou po odvážné. Pustit to dolů a protikopec nás zastaví! Jen se nenechat vyhodit nějakou boulí nebo cestou nesrazit nějakého sáňkaře!
Výstup nad Špindlerovkou je dobré absolvovat zase s lyžemi v rukou jako na Voseckou. Ujetý sníh, občas nějaké koukající kameny a prudký kopec totiž není nic pro skluznice úzkých prkének.
V následujícím traverzu čeká jako obvykle led a tvrdý ufoukaný sníh. To se však po pár stech metrech změní a měkkým prašanem se zhoupneme nad Čertovou strouhou směrem k Luční boudě. Na pláních Stříbrného hřebenu je zase nepříjemná krusta místy zpestřená nafoukaným tupým sněhem, ve kterém se lyže jakoby přilepí a v nejnevhodnější okamžik zabrzdí.
To samé pokračuje od Luční boudy až pod Sněžku nad Obří důl. Tady zase lyže na ramena a podél řetězů pěšky nahoru. Cestička  je však samý led o zlomení nohy nebo natlučení boků, a tak je lepší vydupat si vlastní stopu ve sněhu vedle stezky.
Ze Sněžky se dá pokračovat přes Jelenku až na Pomezní boudy, ale více sněhu má Růžová hora. Proto opatrně sejdeme po zledovatělých schodech na Růžové sedlo a nazujeme lyže. Po umydlené široké cestě bleskurychle sjíždíme k horní stanici lanovky na Portášky a vydřenou sjezdovkou dolů do Pece pod Sněžkou.

 

 

Pomník dvěma členům horské služby na Sněžce

Labský důl - ledopád pod Labskou boudou

Labská bouda

Martinovka