Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krkonošskou přírodu ničí kamenní mužíci

  16:05aktualizováno  16:05
- Neukáznění turisté si cestu na Sněžku krátí budováním kamenných pyramid mimo vyznačené stezky. Na východním úbočí hory vyrostly v posledních třech letech stovky těchto "kamenných mužíků". Zatímco ve velehorách mají svůj význam, protože lidem nahrazují chybějící značení, v Krkonoších vážně ohrožují vzácnou přírodu.

Balvany na stavbu mužíků vytrhávají turisté ze země a ze suťových polí, jež příroda utvářela tisíce let a zformovala na nich unikátní kruhová uskupení kamenů připomínající svým tvarem květy růží.

"Tyto vzácné útvary stavitelé kamenných pyramid na mnoha místech naprosto zničili,“ řekl Jan Vaněk ze Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí.

Devastace krkonošské přírody podle něj začala celkem nevinně. Nejdříve vyrostlo několik kamenných mužíků na polské straně hranice. Zanedlouho se ale jejich počet rozrostl na několik desítek, pyramidy se postupně začaly objevovat i u nás a dnes se různě kupy kamenů dají počítat na stovky.

Lavinový efekt
"Zřejmě s tím začalo pár lidí. Potom už stačilo, aby každý procházející turista přiložil jeden nebo dva kameny a nastala řetězová reakce, kterou se dodnes marně snažíme zastavit," vysvětlil Vaněk.

Odhaduje, že stavitelé mužíků většinou nemají vůbec tušení, jak vážně vzácnou přírodu poškozují. "To je ale neomlouvá. Navíc se při sbírání kamenů pohybují mimo turistické cesty, což je v této části chráněného území zakázáno," zdůraznil Vaněk.

Správa parku letos rozmístila podél hlavní hřebenové trasy mezi Sněžkou a Svorovou horou informační tabule, které turisty upozorňují na to, k čemu takové chování vede. 

Od loňského roku se pracovníci parku společně s polskými kolegy snaží pyramidy rozebírat a kameny vracet na původní místa. Z balvanů, jejichž dřívější polohu nelze přesně určit, stavějí ochranáři alespoň zídku podél cesty, která lidem brání sejít mimo značenou trasu.

Autoři:


Témata: Krkonoše, Sněžka


Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.