Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krkonošské vodopády: nedoceněné unikáty české přírody

aktualizováno 
Krkonoše jsou unikátní horskou oblastí Evropy, jejíž přírodní hodnoty si bohužel uvědomuje jen nepatrná část těch, kteří sem pravidelně jezdí. K přírodním fenoménům patří mimo jiné také hojný výskyt neobvykle vysokých vodopádů.

Krkonoše, Mumlavský vodopád | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Hlavní vodopádová oblast v Česku

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde nejvíce vodopádů, mnohé z nich jsou známé široké veřejnosti, dosahují úctyhodných výšek i největší mohutnosti. Přesto se o nich v turistických průvodcích dočtete poměrně málo informací, mnohdy jen konstatování, že existují. Sdílnější bohužel nejsou ani odborněji laděné přírodovědné publikace.

Nejvyšší české pohoří poskytuje pro tvorbu vodopádů příhodné podmínky, které jsou dány tvrdým žulovým podložím a tektonickým výzdvihem celého pohoří v mladších třetihorách, jenž způsobil vznik strmých svahů. K tvorbě krkonošských vodopádů přispělo též čtvrtohorní zalednění, které po sobě zanechalo divoké kary a hluboká ledovcová údolí.

Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy. Poměr malé nadmořské výšky krkonošského pohoří a velké výšky zdejších vodopádů je nejenom v Evropě velmi neobvyklý.

Nejvyšší vodopády jako ve Skandinávii

Nejvyšší krkonošské vodopády se nápadně podobají vodopádům ve skandinávských fjordech a není to vůbec náhoda, protože obě geograficky velmi vzdálené oblasti prošly v minulosti podobným geologickým vývojem . Na hranách vodopádů v norských fjordech i v Krkonoších se totiž stýkají dva zcela odlišné typy reliéfu – 1) vyzdvižená, zarovnaná a geologicky stará náhorní plošina a 2) hluboké a mladé ledovcové údolí.

Krkonoše, horní hrana Pančavského vodopádu
Horní hrana Pančavského vodopádu

Řeč je především o kaskádovitém Pančavském vodopádu, který zaujímá svou výškou 148 m bezkonkurenčně první místo v Česku. Nachází se na východně orientovaném svahu v uzávěru Labského dolu. Turisticky přístupná je pouze skalní vyhlídka na jeho hraně, kompletně a s odstupem lze Pančavský vodopád pozorovat z modře značené turistické trasy procházející dnem Labského dolu. Zajímavostí je, že v dobách jarního tání se při jeho úpatí tvoří ještě jedno boční rameno a jeho výška se zvyšuje na 162 m.

Výškou, podobou i zeměpisnou pozicí šlape Pančavskému vodopádu na paty Horní Úpský vodopád, který si lze dobře prohlédnout z modře značené výstupové trasy Obřím dolem na Sněžku. Výškové prvenství mu sice uteklo o pouhých 19 m (výška 129 m), přesto na něj alespoň jedno zbylo: je nejvýše položený na území celé České republiky.

Nejvodnatější vodopády najdete v údolích

Pančavský a Horní Úpský vodopád sice vynikají výškou, nikoli však už množstvím protékající vody. Po většinu roku jsou to jenom úzké stužky vodního proudu, které v sušších obdobích roku často ztrácejí svůj efekt a půvab. Pokud chcete spatřit nejvodnatější vodopády Krkonoš (a potažmo celé České republiky), musíte zamířit do nižších poloh.

Jeden z nich najdete na dně Labského dolu. Přestože kolem něj procházejí denně stovky turistů ze Špindlerova Mlýna na Labskou boudu, není v terénu nijak označen a jeho název zůstává většině kolemjdoucích utajen. Jmenuje se Malý Labský vodopád a obsahuje v sobě vodu hned tří výše ležících vodopádů – Pančavského, Labského a Pudlavského.

Krkonoše, Malý Labský vodopád
Malý Labský vodopád

Svou pětimetrovou výškou sice neoslňuje, má však hezký asymetrický tvar. V jeho širokém skalním stupni, protínajícím šikmo tok Labe, lze rozlišit tři dílčí úseky: přes levý přepadává vodní proud parabolicky, pravý připomíná vodní skluzavku a prostřední tvoří většinou nepravidelně členěný suchý ostrůvek.

Vodnatost Malého Labského vodopádu dokládá výrazně vyhloubená skalní mísa (vývařiště) při úpatí skalního stupně hluboká okolo 2 m. U málo vodnatých vodopádů (Pančavský, Horní Úpský) byste ji marně hledali – voda se pod nimi ztrácí v nánosech suti.

Dalším vodnatým vodopádem je známý a často fotografovaný Mumlavský vodopád u Harrachova. Podobně jako u Malého Labského vodopádu převládá v jeho profilu šířka (15 m) nad výškou (8 m) a po většinu roku voda přepadává v několika dílčích, navzájem oddělených proudech. Také na jeho úpatí se díky vysokému celoročnímu průtoku vytvořilo mohutné vývařiště. Vznik Mumlavského vodopádu podmínila velká puklina, protínající žulový skalní masiv.

I v Krkonoších je co objevovat

Většina krkonošských vodopádů ovšem zůstává před zraky veřejnosti utajena, protože se nacházejí v turisticky nepřístupných, přísně chráněných rezervacích, kam nevedou žádné stezky. Některé však zůstávají neznámé, přestože leží kousek od hlavních tras a jejich návštěva není v rozporu se zákony na ochranu přírody.

Jedním z takových je například vodopád Červeného potoka, který patří vůbec k morfologicky nejkrásnějším v Krkonoších. Jeho existenci včetně názvu potoka dokonce ignorují i nové turistické mapy (na rozdíl od starých). Východiskem je rozcestí v dolní části údolí Bílého Labe, kde odbočuje zelená značka směrem na Špindlerovku. Zde se dáte po neznačené vozové cestě podél potoka a asi po 300 m dojdete na místo bývalého kamenolomu, jehož těžební prostor zaplňuje chovný rybníček. Pětimetrový vodopád tvoří zakončení krátké, z jedné strany bývalým lomem poněkud ohlodané skalní soutěsky. Název potoka patrně souvisí s načervenalou barvou žuly.

Krkonoše, vodopád na Červeném potoce
Vodopád na Červeném potoce

Další lehce dostupné, přitom však nijak propagované vodopády se nacházejí v blízkosti Žacléřských bud ve východní části Krkonoš u Horní Malé Úpy. Na rozdíl od jiných v pohoří jsou jejich skalní stupně tvořeny odlišnou horninou – tence vrstevnatým fylitem, což má vliv na výsledné morfologické vlastnosti těchto vodopádů.

Krkonoše, Soví vodopád u Horní Malé Úpy
Soví vodopád u Horní Malé Úpy

Další turisticky přístupné vodopády v Krkonoších


Labský
– jeden z nejznámějších krkonošských vodopádů se vytvořil pod Labskou boudou, pouhý kilometr od pramene významného evropského veletoku. Voda tu padá z mělkého úvalovitého údolí na náhorní pláni do úzké a hluboké Labské rokle, která je pokračováním ledovcového Labského dolu. Vodopád o výšce 35 m zpřístupňuje zábradlím opatřená vyhlídka nad jeho horní hranou. Nad vodopádem byla v minulosti vybudována malá vodní nádrž, která sloužila ke zvyšování průtoku s cílem zatraktivnit za nízkých vodních stavů nevšední přírodní lokalitu turistům.

Huťský – mohutný a efektní krkonošský vodopád vznikl na Huťském potoce v západní části Krkonoš poblíž Rokytnice nad Jizerou. V oblasti je výjimečný svým tvarem i původem – vznikl na strmě ukloněné čočce tvrdého kvarcitu. K pozorování vodopádu slouží dřevěná vyhlídková plošina, k níž vede odbočka z modré turistické značky. Jeho přesnou lokalizaci najdete na každé mapě Krkonoš. Za vysokého průtoku po velkých deštích nebo během jarního tání voda stéká po celé obnažené šířce skalního stupně a Huťský vodopád se proměňuje ve velmi efektní, nepravidelně uspořádanou soustavu vodních vějířů.

Krkonoše, Huťský vodopád
Huťský vodopád


Kaskády Bílého Labe – krajinářsky nesmírně vděčnou podívanou poskytuje putování podél toku Bílého Labe. Dravá řeka teče z velké části po obnaženém žulovém skalním podloží s množstvím skalních stupňů a prahů, na nichž se tvoří četné peřeje, kaskády a skluzavky, které lze rovněž zařadit v širším slova smyslu mezi vodopády. Obdivovat kaskády Bílého Labe lze prakticky v celé délce modře značené turistické trasy ze Špindlerova Mlýna až k boudě u Bílého Labe.

Krkonoše, kaskády Bílého Labe
Kaskády Bílého Labe

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.