Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krkonošská procházka přes Kozí hřbety

  11:36aktualizováno  11:36
- Létem prohřáté louky krkonošských strání lákají k nesčetným horským výšlapům. Začít můžete například hned ve známém sportovním středisku Špindlerův mlýn. Špindlerův Mlýn v údolí Labe má také svoji historii: nejprve se těžilo zlato v blízkém Svatém Petru. Na místě Špindlerova Mlýna byla původně osada dřevorubců a pastevců dobytka.
Na mapě z roku 1784 je zakreslen mlýn a pár chalup. Letoviskem se stal až ve druhé polovině 19. století, kdy přibývaly hostince. Významná pro zpřístupnění obce byla stavba silnice z Vrchlabí. Mezi dvěma válkami měl Špindlerův Mlýn převážně německý ráz, stal se však také populárním střediskem českých lyžařů, kteří zde na lyžích s řemínkovým vázáním vytáčeli telemarky. Ve Sv. Petru se skákalo na prvním můstku již v roce 1906, v roce 1947 jezdila první krkonošská sedačka na Pláně. Dnes je tu moderní sedačka zn. Doppelmayer. Cesty se tu scházejí a rozcházejí u rozcestníku turistických cest u pošty. Půjdete po modré turistické značce po levé straně Labe. široká cesta pod lanovkou na Medvědín nese pojmenování Harrachova cesta. Dal ji postavit majitel panství hrabě Jan Harrach, který v Krkonoších podporoval turistický ruch a byl příznivcem českého živlu. Brzy dorazíte ke křižovatce značek pod Dívčími lávkami. Zde se rozloučíte s Labem, které šumělo vedle cesty v balvanitém řečišti, a budete sledovat již divočejší Bílé Labe. Cesta je místy strmější, k východu se otevírá pohled na Zlaté návrší. Bouda u Bílého Labe s příjemným posezením vznikla v roce 1913. Na Weberově cestě nad boudou se zachovalo několik udržovaných protipovodňových hrází, na nichž se vytvářejí menší kaskády. Zajímavé jsou obnovené dřevěné hráze na prudkém Čertově potoce, které si v Čertově dole vlevo nad chatou můžete prohlédnout. Vystavěly se pracně proto, aby vodní eroze nezničila les a horskou louku. Ale zdejší louky se už dlouho nesekají. Čertova louka, ale také Petrova a Moravská bouda, později Stříbrný hřbet a Velký i Malý Šišák jsou z Weberovy cesty dobře vidět. Horské smrky jsou promíchány s listnáči a ve vyšší poloze již mají nižší vzrůst. Ještě výš roste kleč s roztroušenými smrky a horské trávy - hlavně smilka a metlice. Dnešní Luční bouda ve výšce 1421 metru nad prameny Bílého Labe stála na stejném místě pod Luční horou již v polovině šestnáctého století. Tehdy sloužila jako seník a v přístěnku se tavily sýry a stloukalo máslo. Jako dočasný útulek později bouda sloužila mnoha pobělohorských emigrantům při cestě Slezskon cestou z Vrchlabí přes Strážné. Nalezený kámen s letopočtem 1623 nebo 1625 zřejmě udává rok jejího rozšířeni. Snad tu krátký čas pracovala i tajná penězokazecká dílna. Bouda se v té době stala východiskem výletů na vrchol Sněžky, odkud se sledovaly východy Slunce, a také sloužila jako útulek botaniků. Na své krkonošské pouti ji navštívil i K. H. Mácha. Koncem 19. a počátkem následujícího století, kdy se proud návštěvníků rychle zvyšoval, se bouda několikrát rozšiřovala. V roce 1921 měla tři patra, o málo později se přistavěla věžička jako rozhledna. V říjnu 1938, po Mnichovu a po ústupu čs. jednotek z hranic Luční bouda vyhořela a protektorátní vláda byla donucena dát vybudovat novou boudu s rozsáhlým postranním křídlem směrem ke Kozím hřbetům. I když se projekt neuskutečnil v plném rozsahu, vznikla moderní a největší hřebenová bouda v českých horách. Dnes je bouda opět v majetku KČT, ceny však příliš turistické nejsou. Zrušil se i buffet v přízemí. Blízké okolí Luční boudy poskytuje možnost nádherných výhledů na Sněžku, Luční a Studniční horu, ale i amatérských přírodovědných pozorování tundry v Čechách, která se zde pro subpolární klima zachovala. Roste tu řada velmi vzácných rostlin, přestože podobná vysoká horstva jsou stovky kilometrů vzdálená. Za návštěvu stojí blízká Úpská rašelina, největší rašeliniště v Krkonoších. Zachovala se tu zejména ostříce bažinná, kyhanka sivolistá či klikva žoravina a ostružiník moruška. Cesta zpátky do Špindlerova Mlýna po červené vede po Bucharově cestě kolem nepatrných zbytků Rennerovy boudy s odpočivadlem. Postavila se roku 1797, později se stala frekventovanou zastávkou a noclehárnou výletníků. Bouda vyhořela také v říjnu 1938. O něco dál budete odměněni pohledem na závěr Svatopeterského dolu se Stohem a Žalým v pozadí a dál z vyhlídky Krakonoš, na kterou je značená odbočka na celé střední a západní Krkonoše včetně údolí Bílého Labe, kterým jste prošli. Kleč na svazích střídají smrčky a pod lesem jsou již první chalupy Svatého Petra. Kolem dojezdu sjezdovek na lyžařském stadionu přijdete do Špindlerova Mlýna. Prošli jste v horském terénu 18,8 kilometrů, s případnou odbočkou na Úpskou rašelinu ještě o dva kilometry víc.

Může se hodit

Tuto trasu nemůžete absolvovat v zimě, protože obě doliny jsou lavinézní, na kole můžete dojet pouze k Dívčím lávkám. Z Luční není daleko na vrchol Sněžky (1602 m). 1 km po červené k jihu, v sedle pod Luční horou, je kaplička - Památník obětem hor. Naučná stezka podle hrází je otevřená do konce září od 10.00 do 17.00 hodin a vstupné se platí v boudě u Bílého Labe.

Z luční boudy je to jenom kousek na Sněžku.

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.